V České republice probíhá Reforma péče o duševní zdraví (dříve Reforma psychiatrické péče), jejíž aktivity Česko přibližují humanistickému standardu kvality života lidí bez rozdílu se specifickým zřetelem k situaci lidí s ohroženým duševním zdravím. Současně se Národní akční plán pro duševní zdraví 2020 – 2030, coby jeden ze strategických dokumentů reformy, hlásí k naplnění legislativních závazků plynoucích pro Česko z mezinárodních a národních dokumentů, jež ČR ratifikovala, tudíž je vázána jejich dodržováním (MZd 2020, s. 11–12). Jednotlivé aktivity a projekty reformy směřují k postupné změně pozice a role lidí s duševním onemocněním v české společnosti, současně také k mnohem vyšší míře informovanosti celé české populace a hlubšímu porozumění tématu duševního zdraví mezi profesionály z pomáhajících profesí. Těžko si představit, že by se takové cíle nepromítly do přípravy těchto profesionálů na půdě vyšších odborných a vysokých škol. Jsou to mj. speciální pedagogové a sociální pracovníci, kteří pracují v centrech duševního zdraví, multidisciplinárních týmech, a vlastně v jakékoli oblasti cílené práce s lidmi, kde jsou témata duševního zdraví a toho, co jej ohrožuje, tzv. denním chlebem. Proto autoři tohoto textu nabízí inspiraci pro vzdělávání sociálních pracovníků v tématu duševního zdraví. Vychází přitom z bohatství podnětů, které jim přinesla jejich aktivní účast na mezinárodním projektu BIP Mental Health Stavanger 2023 uskutečněného ve spolupráci s univerzitami z Norska, Finska a Německa.
Chcete-li zobrazit tento obsah, musíte být předplatitelem časopisu.
Nemáte předplatné? Objednejte si ho.
