V roce 2024 vyšla příručka pro pracovníky škol s názvem „Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě ve škole – doporučené postupy pro pracovníky škol.“ Vydala ji Nadace Sirius ve spolupráci s ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Společně s příručkou vyšla také aktualizovaná příloha metodického doporučení MŠMT k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže na téma týrané, zneužívané a zanedbávané dítě (jedná se o zkrácenou verzi příručky).
Metodické doporučení i kompletní příručka jsou určené primárně pro pracovníky škol, zejména školních poradenských pracovišť. Pokládáme ale za vhodné o nich informovat také sociální pracovníky, protože pracovníci orgánů sociálně-právní ochrany dítěte se budou setkávat s oznámeními, která školy budou podávat v souladu s těmito metodickými materiály, možná i s využitím vzorů pro podání oznámení na OSPOD. Příručka zároveň doporučuje školám hledat vždy možnosti podpory žáků a jejich rodin a využívat k tomu mj. dostupné sociální služby a další možnosti podpory v dané lokalitě. Jedním z důsledků příručky tak může být (a my bychom za to byli vděčni) větší otevřenost a proaktivita škol ve spolupráci se sociálními pracovníky napříč systémem.
Před tvorbou těchto metodických materiálů došlo k oslovení pracovníků ze škol, a to zástupců různých pozic od ředitelů a členů vedení škol, pracovníků školních poradenských pracovišť (např. školních metodiků prevence), po třídní učitele a řadové vyučující a také sociální pedagogy ve školách. Ukázalo se, že ve školách, ve kterých sociální pedagog působí, je právě on stěžejní spojkou pro komunikaci se sociálními pracovníky mimo školu.
Z mapování vznikla řada zcela konkrétních dotazů a podnětů reflektujících nejčastější problémy a bariéry, se kterými se pracovníci ve školství potýkají, pokud řeší podezření na týrání zneužívání nebo zanedbávání dětí. Na tyto otázky hledali uspokojivé a srozumitelné odpovědi odborníci z organizací specializujících se na problematiku násilí na dětech a násilí v blízkých vztazích, sociální pracovníci z OSPOD, pracovníci intervenčních center, zástupci Policie ČR, zástupci ministerstev, školní psychologové a další. Příručka na podněty vzešlé z mapování reaguje a odpovídá na konkrétní dotazy od pracovníků škol.
Příručka pracovníkům škol předkládá doporučené postupy na úrovni školy a navrhuje systém komunikace mezi kompetentními osobami, které ve škole takové situace řeší. Materiál dále informuje, na jaké odborníky je možné se obracet a jakým institucím má škola ohrožení oznamovat.
Úvodní kapitoly prolíná koncept takzvaného „neviditelného“ batohu, který tvoří zátěže z osobního života, jenž jsi dítě sebou ráno přináší do školy. Pracovníci ve školách nedisponují nástroji a možnostmi, aby tyto zátěže mohli vyřešit, ale text je motivuje k tomu, aby si těchto věcí všimli, nebyly k nim lhostejní a nenechali je být. Příručka chápe školu jako bezpečné místo, kde může žák neviditelný batoh odložit a cítit se bezpečně.
Zdroj: Blažková, Petrenko, 2023: 13
Příručka se detailně věnuje spolupráci školy s OSPOD a Policií ČR. Ukázalo se totiž, že právě v této oblasti panuje určitá neznalost a nedostatek profesní jistoty, co a jak má škola činit.
Dalším smyslem materiálu je zvýšit všímavost pracovníků škol k projevům dětí, které jsou ohroženy násilím v blízkých vztazích a předložit konkrétní postupy a praktické šablony, které pomohou zvýšit jistotu a pomohou jim v případech, kdy detekují ve škole ohrožené dítě. Součástí příručky jsou vzorová oznámení na OSPOD a Policii ČR, které je možné snadným způsobem vyplnit.
Příručka mj. pracovníkům škol rekapituluje, co je smyslem sociálně-právní ochrany dětí, co znamená § 6 zákona o sociálně-právní ochraně dětí nebo jak fungují OSPOD (co pro dítě a jeho rodinu znamená, pokud je či není zařazeno do § 6 zákona o SPOD). Při výzkumném mapování po školách se totiž ukázalo, že to, co je pro sociální pracovníky denní chleba a perfektně se v tom orientují, pracovníci ve školách někdy neznají vůbec či mají nepřesné informace (samozřejmě jsou také pracovníci ve školách, kteří s OSPOD dlouhodobě efektivně spolupracují a v této problematice se dobře orientují).
Možná může být pro sociální pracovníky těžké si představit, že jiný odborník pro práci s dětmi vědomosti o tom, že existuje paragraf 6 zákona o SPOD nemá, ale je to realita, se kterou je nutné počítat a vzájemně si svá východiska a možnosti a limity jednotlivých profesí srozumitelně vysvětlovat. V opačném případě může nastat situace, že mají školy nerealistická očekávání od možností OSPOD či sociálních služeb a dochází poté k frustraci a vzájemnému nepochopení.
Metodický materiál školy vede k tomu, aby se na OSPOD obracely telefonicky pro konzultaci, pokud si nejsou jisté, jestli oznámení již podat, případně, zda je oznámení potřeba podat na OSPOD či Policii ČR. Zástupce školy by měl případ konzultovat v obecné rovině, po telefonu by neměl sdělovat osobní ani citlivé informace, neměl by konkretizovat, o kterého žáka se jedná. V určitých případech může škola vyhodnotit, že je potřeba jednat rychle a je možné učinit oznámení (o konkrétním dítěti) telefonicky. Materiál doporučuje, že v takových situacích je možné oznámení učinit telefonicky a následně jej na OSPOD zaslat v písemné podobě. Písemné sdělení musí odpovídat tomu telefonickému.
Součástí příloh k metodickým materiálům je praktická strukturovaná šablona pro podání písemného oznámení. Šablona oznámení v závěru obsahuje větu „Žádáme o informace podle § 10, odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb., zda OSPOD dítě shledal či neshledal dítětem posuzovaným dle § 6 zákona č. 359/1999 Sb.“ Pracovníci škol totiž v rámci mapování jejich potřeb a bariér v praxi popisovali, že je pro ně frustrující, pokud podají na OSPOD písemný podnět a nemají žádnou zpětnou vazbu.
V rámci krajských setkání, která k vydání metodiky realizujeme postupně ve všech krajích ČR, často zaznívá prosba pracovníků škol směrem k sociálním pracovníkům, že pro účely poskytování podpory žákovi ve škole by potřebovali znát základní rámec situace, např. zda je dítě vedené jako ohrožené podle paragrafu 6, jestli je dítěti a jeho rodině poskytována nějaká jiná podpora nebo jak a v čem může škola podpořit intervence, které OSPOD nebo sociální služby poskytují. Sociální pracovníci k tomu oponují, že jsou vázáni mlčenlivostí a mohou na vyžádání poskytnout pouze informaci, jak vyhodnotili oznámení. V praxi se ale rozšiřuje používání případových konferencí (svolávaných OSPOD k ohroženým dětem) či případových setkání na školách, které může svolat škola i k žákům, kteří nejsou vedeni na OSPOD jako ohrožení. Na takových setkáních je možné si sdělovat i podrobnější informace a společně plánovat další vhodný postup.
Příručku s přílohami a metodický dokument MŠMT je možné volně stáhnout na webových stránkách Nadace Sirius, nebo na stránkách MŠMT.
Příručka pro školy navazuje na obdobný materiál, který byl vydán v roce 2022. Jednalo se o příručku pro praktické lékaře pro děti a dorost (PLDD) s názvem „Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě v ordinaci PLDD. Doporučení pro praxi“. Tato příručka vznikla ve spolupráci Nadace Sirius, Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP a Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR. Jejím cílem bylo nabídnout základní praktické informace pro každodenní praxi PLDD vč. praktických formulářů jako je např. záznam o zranění dítěte s možností znázornění zranění do ilustrace, oznámení na OSPOD či Policii ČR. Příručka byla vydána Ministerstvem zdravotnictví ČR coby metodické opatření ve Věstníku MZ č. 10/2022.
Roman Petrenko, Kateřina Blažková,
Nadace Sirius
Použitá literatura a zdroje:
BLAŽKOVÁ, K., PETRENKO, R. (ed.). 2023. Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě ve škole – doporučené postupy pro pracovníky škol. Praha: Nadace Sirius.
Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí
