V současné době dochází k čím dál četnějším výskytům šikany na pracovišti, a to v různých podobách, ať už se jedná o mobbing, bossing či staffing. Cílem a současně ambicí tohoto článku je seznámit čtenářky a čtenáře se základními informacemi ohledně postupů obrany proti šikaně na pracovišti. Pomáhající profese jsou povolání psychicky a fyzicky náročná, proto je toto prostředí rizikové pro vznik mobbingu a bossingu. Jestliže se sociální pracovník stal obětí šikany, je vhodné si hned na začátku ujasnit, zda je zaměstnavatelem soukromý či veřejný subjekt, a zda se v případu šikany na pracovišti uplatní zákoník práce nebo zákon o státní službě.
Na vzniku šikany na pracovišti se může podílet celá řada rozdílných faktorů. V případě, že v organizaci nejsou nastavené hodnoty a pravidla, zvyšuje se pravděpodobnost výskytu konfliktu. Stejně tak jsou rozmanité i možnosti obrany, které můžeme rozlišovat dle toho, v jaké pozici ke vztahu k šikaně se jedinec nachází. Každý jednotlivý případ šikany je svým způsobem jedinečný.
Opomenout nelze atmosféru na pracovišti. Klima na pracovišti má moc ovlivňovat hlavně vedoucí pracovník. Dochází-li na pracovišti k bossingu či mobbingu je to jasný důkaz toho, že se jedná o velmi nezdravé pracovní prostředí a došlo k narušení sociálních vztahů. Jedná se o tzv. patologické chování, tedy abnormální a obecně nežádoucí společenské jevy, které jsou nebezpečné a nejsou v souladu se standardními sociálními, ale i právními normami společnosti. Ať již je motivace mobbera, příp. mobberů jakákoli, výsledkem jeho počínání je narušení sociálního klimatu na pracovišti (Kelnarová, Matějková 2009).
Chcete-li zobrazit tento obsah, musíte být předplatitelem časopisu.
Nemáte předplatné? Objednejte si ho.
