Podmínkou úspěšnosti sociálního začleňování je aktivní přístup sociálně vyloučených obyvatel při řešení jejich potřeb a oprávněných zájmů. Pracovní skupiny komunitního plánování či lokální partnerství zřizované za tímto účelem mají síťovat místní aktéry, avšak v praxi většinou převažuje účast zástupců formálních institucí a aktivní účast obyvatel ohrožených sociálním vyloučením bývá ojedinělá. Na konci roku 2020 se do první pilotní výzvy Nadace Via na mikrogranty v sociálně vyloučených lokalitách přihlásilo celkem šest neformálních skupin obyvatel, kteří ve spolupráci s komunitními pracovníky připravili vlastní projektové žádosti. Všechny projekty byly finančně podpořeny částkou do 20 000 Kč a byly využity k rozvoji celé komunity. V říjnu 2021 proběhlo podpůrné setkání zástupců všech podpořených komunit, jehož cílem bylo vzájemné propojení a sdílení zkušeností, výzev a inspirací souvisejících s realizací projektů zaměřených na komunitní rozvoj v obcích se SVL.
Sociálně vyloučení obyvatelé se dle GAC (2015) dlouhodobě potýkají s nízkým zapojováním do místních rozhodovacích procesů, které přímo souvisí s jejich sociálním začleňováním. Občanské vyloučení je spoluutvářeno vyloučením určité skupiny obyvatel z rozhodovacích procesů, které je ovlivňují. Procesy sociálního začleňování jsou potom otázkou nejen sociální, ale i občansko-politickou (Dahl, 2015). Nadace Via společně s Agenturou pro sociální začleňování (ASZ) a Fakultou sociálních studií Ostravské univerzity (FSS OU) usilují o aktivizaci, podporu a zplnomocnění sociálně vyloučených obyvatel k jejich zapojení do komunitního rozvoje na místní úrovni, resp. do občanského řešení problémů spojených se sociálním vyloučením.
„Pro dosažení občanského a politického zmocnění obyvatel lokalit, kdy budou nejen objekty pomoci veřejných politik, ale aktivními subjekty participujícími na jejich vzniku a implementaci – je třeba opustit převládající paternalistický postoj projektů (obzvláště těch, které řeší zástupci veřejné správy). Jedině tak se reprezentanti sociálně vyloučených lokalit stanou jejich aktivní a plnohodnotnou součástí. Z hlediska přínosu pro cílovou skupinu by všechny činnosti rozvíjené v projektech měly sledovat jeden hlavní a společný cíl: aktivizovat cílovou skupinu a motivovat ji k řešení pociťovaných problémů přednostně vlastními silami.“
(GAC, 2015, s. 90)
Pro komunitní práci je typický uschopňující přístup, který se v praxi uplatňuje zplnomocněním a „účinnou participací“ sociálně vyloučených obyvatel (Gojová et al., 2012). Zapojení lidé se dle Schuringy (2007) prostřednictvím úspěchů v komunitní práci učí být aktivnějšími občany a mají pak větší motivaci participovat na společenském dění. Sběr informací a mapování potřeb komunity při přípravě projektového záměru probíhal participativně – s co největším počtem zapojených členů komunity.
Cílem šesti projektů realizovaných obyvateli SVL bylo posílení jejich kapacit při řešení vlastních problémů, zvyšování jejich podílu na rozhodování, přejímání odpovědnosti a budování takových aktivit a vazeb mezi lidmi ze SVL, které budou odpovídat jejich potřebám. Nadace Via ve spolupráci s ASZ a FSS OU podpořily v roce 2021 komunitní lídry prostřednictvím projektového poradenství, návštěvou na místě, závěrečným setkáním grantistů a organizací platformy pro sdílení zkušeností. Helena Masníková z Nadace Via k tomu dodává: „Díky podpoře americké nadace Bader Philanthropies můžeme poskytovat více individualizovanou podporu projektům, které se zaměřují na komunitní rozvoj v sociálně vyloučených lokalitách a jsou realizovány přímo lídryněmi z romských komunit a zároveň splňují podmínky programu Živá komunita.“
Vyhodnocení
Co se v projektech podařilo:
- Zapojení 85 obyvatel SVL do organizace akcí pro 470 ostatních návštěvníků formou:
- dětského dne v Litvínově-Janově (21 organizátorek a 50 účastníků) a maškarního bálu v Jindřichovicích pod Smrkem (5 organizátorek a 50 účastníků);
- 2 komunitních zahradních slavností v Třinci-Borku: grillmánie (18 organizátorek a 130 účastníků) a retro olympiáda (10 organizátorek a 40 účastníků);
- slavnostního ukončení Letní školy hrou v Budišově (8 organizátorek a 90 účastníků);
- sousedského posezení v rámci programu Zažít město jinak v Přerově (10 organizátorek a 150 účastníků);
- bylinkářského workshopu v Opavě (23 lidí).
- Účast 33 obyvatel SVL na svépomocné rekonstrukci a zvelebení prostor:
- úprava místnosti pro komunitní posilovnu v Litvínově-Janově (21 osob);
- výmalba společných prostor bytového domu a unimobuňky v Opavě (22 osob).
- Zvyšování kompetencí u 41 obyvatel SVL při:
- přípravě a realizaci projektu v Opavě (23 osob): vymýšlení projektového záměru, plánování realizace, rozdělení rolí, nákupy, výmalba a konečný úklid;
- zapojení rodičů do výuky dětí v Budišově (8 osob);
- plánování a realizaci komunitní akce v Přerově (10 osob): nákup, vaření, příprava výzdoby, hudby a filmu, pozvání a pohoštění cca 150 návštěvníků vč. lidí z majority žijících mimo SVL.
- Vzdělávací podpora 13 komunitních lídrů ze SVL:
- workshopu o zkušenostech s komunitní prací v Ostravě-Kunčičkách se účastnilo 12 komunitních lídryň z Třince-Borku, z toho aktivní účast 2 z nich na Platformě pro komunitní práci v Praze;
- aktivní účast 1 obyvatelky z Přerova na Platformě pro komunitní práci v Praze.
Co nového se organizátoři naučili:
- Samostatně plánovat a spolupracovat jako tým, komunikovat, domlouvat se a rozdělovat si úkoly, pomáhat si, improvizovat, překonávat překážky.
- Navázat nové kontakty, zapojit lidi z majority, prezentovat svojí práci veřejnosti, posílit sebedůvěru ve vlastní schopnosti.
- Dát důvěru místním obyvatelům a přenést na ně část zodpovědnosti. Komunitní pracovníci mohou být pouze průvodci a pozorovateli.
Závěr
Pilotní projekty v roce 2021 si ve spolupráci s komunitními pracovníky naplánovaly, připravily a zrealizovaly lídři ze 6 lokalit: Litvínově-Janově, Opavě, Třinci-Borku, Budišově, Přerově a Jindřichovicích pod Smrkem. Díky jejich úspěšné realizaci bude program aktivizace romských lídrů pokračovat i v následujícím roce 2022.
Zvyšování kompetencí lídryň z vyloučených komunit vede k větší soudržnosti a participaci na místní úrovni, avšak samotná aktivizace a zplnomocňování obyvatel při komunitním rozvoji v sociálně vyloučených lokalitách nestačí. Pro efektivní sociální začleňování je nutná také spolupráce podporujících profesionálů (zejm. sociálních pracovníků), kteří se mohou prakticky vzdělávat v aktivním zapojování obyvatel SVL, hájit jejich práva a oprávněné zájmy a také iniciovat a asistovat při zapojování institucí, jejichž činnost s řešenými tématy významně souvisí (zejm. vedení obcí).
Vendula Humlová,
koordinátorka programu Živá komunita, Nadace Via
Michal Kandler,
Expert na komunitní práci a participaci, Agentura pro sociální začleňování (MMR)
Helena Masníková,
manažerka programu Živá komunita, Nadace Via
Zuzana Stanková,
odborná asistentka, Fakulta sociálních studií, Ostravská univerzita
Použitá literatura a zdroje
DAHL, R. 2015. On Democracy. Yale University Press.
GAC. 2015. Analýza sociálně vyloučených lokalit v ČR. Dostupné z: www.gac.cz/userfiles/File/nase_prace_vystupy/Analyza_socialne_vyloucenych_lokalit_GAC.pdf
GOJOVÁ, A. et al. 2012. Komunitní práce – cesta od nadávání k lepšímu bydlení. Sociální práce/Sociálna práca, 12(1), 77–97.
KANDLER, Michal. 2021. Metodika: Občanská participace v obcích s koncentrací sociálního vyloučení. Agentura pro sociální začleňování (MMR). Dostupné z: www.socialni-zaclenovani.cz/dokument/metodika-socialni-participace
SCHURINGA, L. 2007. Komunitní práce a inkluze Romů. Ostrava: Radovan Goj.
STANKOVÁ, Z., & BINDASOVÁ, J. 2021. Metodika komunitní práce v obcích s koncentrací sociálního vyloučení. Agentura pro sociální začleňování (MMR). Dostupné z: www.socialni-zaclenovani.cz/dokument/metodika-komunitni-prace
