Prostředky z Blokového grantu pomohly sociálním neziskovkám

Od roku 2010 doputovalo k environmentálním a sociálním neziskovým organizacím ve Zlínském, Olomouckém a Moravskoslezském kraji téměř 116 milionů korun z takzvaného Blokového grantu – Fondu pro nestátní neziskové organizace. Přibližně polovina směřovala přímo na podporu sociálních projektů. Jak a komu peníze nakonec pomohly?
„Díky grantům mohly neziskové organizace stabilizovat svoji činnost a získaly podmínky pro realizaci svých projektů bez toho, aby musely v žádostech ohýbat činnost své organizace podle pravidel tehdejších dotačních programů,“ vysvětluje úvodem Miroslav Kundrata, ředitel Nadace Partnerství, která měla administraci Blokového grantu na starosti. Některé organizace v Moravskoslezském, Zlínském a Olomouckém kraji, kam pomoc směřovala, se tak díky švýcarským financím opět mohly postavit na své vlastní nohy.
Celkem podpořila nadace prostřednictvím Blokového grantu 72 projektů částkou 115 922 055 Kč. Přibližně polovinu získaly projekty sociální, tu druhou pak projekty environmentální. „Důležité bylo, aby dotace pokryly potřeby, které neziskové organizace v té době měly. Tehdy se jich totiž velmi aktuálně dotýkala ekonomická krize, s jejímiž následky se neziskový sektor potýká doposud,“ doplňuje zástupkyně švýcarské ambasády Vera Hoffmann.
Hospicové služby ostravské Charity    
Významnou pomoc z Blokového grantu například získala ostravská Charita, která se mimo jiné stará i o lidi na sklonku života. Díky projektu za téměř dva miliony měla možnost zvýšit kapacitu mobilních služeb. „Nejdůležitějším krokem je obměna vozového parku terénního hospice. Koupíme dvě nová auta. Naše služby pak nabídneme více lidem. Výkonnost se podle našich předpokladů rozšíří o deset procent i díky tomu, že zaměstnáme další zdravotní sestru,“ uvedl již dříve Dalibor Kraut z Charity Ostrava. Pojízdný hospic ošetří za rok asi stovku pacientů a díky grantu se podařilo například snížit čekací doby klientů nebo nakoupit potřebné zdravotní kompenzační pomůcky, jako jsou invalidní vozíky nebo polohovací lůžka.
Z ghetta na dobrou adresu
Švýcarské peníze mířily třeba i na Karvinsko. Například Romodrom, který se dlouhodobě věnuje tématu menšin, získal na svou činnost 600.000 Kč. Díky nim mohl zrealizovat svůj projekt Z ghetta na dobrou adresu, který pomohl zvýšit úroveň bydlení rodin ohrožených sociálním vyloučením v okrese Karviná, a to prostřednictvím individuální podpory jednotlivých rodin. „Úroveň bydlení uživatelů našeho terénního programu v Horní Suché, Petřvaldě a Karviné je v mnoha případech tristní. Rodiny žijí na ubytovnách, v azylových domech, v naprosto nevyhovujících bytových podmínkách, bez řádných smluv. V neodpovídajících prostorách se tísní rodiče s dětmi, z nichž některé již mají děti vlastní a nedaří se jim získat samostatné bydlení,“ popisovala situaci Michaela Cinová, vedoucí volnočasových programů Romodromu. Díky projektu mohl Romodrom navázat spolupráci s 68 uživateli. Z těch poté vytipovali 17 rodin pro užší, dlouhodobější spolupráci. Doposud se podařilo na „lepší adresu“ přestěhovat čtyřem rodinám.
Neviditelná Olomouc
Olomoucké TyfloCentrum se svou činností zaměřuje především na spoluobčany se zrakovým postižením. Pomáhá jim zapojit se do běžného života, poskytuje jim průvodcovské nebo třeba i předčitatelské služby. Významně se věnuje propagaci problematiky nevidomých v běžném životě. Jedním takovým projektem byla například i výstava (Ne)viditelná Olomouc, která byla podpořena i z Blokového grantu a za celou dobu ji navštívilo více jak 5000 návštěvníků. Kromě výstavy mohlo TyfloCentrum díky grantu vytvořit další tři pracovní místa pro zrakově postižené a posílit své fundraisingové aktivity, které celou organizaci dobře stabilizovaly.
„Počítali jsme, že výstavu za celý projekt navštíví 1 900 návštěvníků. Konečný výsledek více než 5 000 návštěvníků je velmi vysoko nad naším očekáváním. Dobrou vizitkou výstavy je také fakt, že velká část návštěvníků k nám nyní přichází na doporučení spokojených návštěvníků. I díky podpoře projektu se naše organizace posunula o značný kus dál. Je profesionálnější, sebevědomější a míra závislosti na dotacích se snižuje.“
Zahraniční pomoc bude ubývat
S ohledem na klesající objem veřejné podpory sociálních a environmentálních projektů jsou pro lokální neziskové organizace podobné zdroje neocenitelnou pomocí. Kromě švýcarské podpory aktuálně plynou do České republiky prostředky z fondů Evropského hospodářského prostoru, konkrétně z Fondu pro NNO. Ten má za sebou již poslední výzvu a je otázkou, do jakých oblastí bude směřovat případné další kolo této pomoci.
Martin Gillár
Nadace Partnerství