2/2004

Úloha rodiny v péči o seniory

Předkládaný text si klade za cíl nahlédnout do zákulisí fungování jednoho specifického organismu. V tomto zákulisí míní ověřit, zda je existující teorie terénních programů (vize „mělo by být“) v souladu s realitou (stav „děje se“). Následně se pokouší odkrýt podstatu zjištěných nesouladů, a to nejprve prověřením konzistence vlastní teorie a následně na základě vlastního výzkumného kvalitativního šetření autora. Ten prostfiednictvím anaýzy narativních rozhovorů vedených s vedoucími terénních programů vytváří několik problematických kategorií, v nichž zjistí, že teorie s praxí jsou v některých případech v příkrém rozporu, což je stav výrazně komplikující pozici realizátorů péče.Zobrazit text

Cílem této stati je odpovědět na otázku: Jaké pojetí domácí hospicové péče jako součásti systému sociálních služeb a sociálního zabezpečení by podle názoru příbuzných nevyléčitelně nemocných pacientů umožnovalo péči o nemocné v domácím prostředí? Základem je vymezení pojmů „životní situace nevyléčitelně nemocných a jejich blízkých“ a „pojetí domácí hospicové péče jako systému sociálních služeb a sociálního zabezpečení“ Byla zvolena kvalitativní metoda výzkumu s kombinací techniky polostrukturovaného a narativního rozhovoru. Respondenty byli ve většině příbuzní pacientů hospice v Rajhradě. Na základě výsledků šetření byly nastíněny představy dotazovaných o instituci domácí hospicové péče. Požadované pojetí domácí hospicové péče v současnosti v ČR neexistuje, nese prvky komplexní domácí péče společně s prvky mobilního hospice. Prvořadé je odborné a kvalitní zajištění potřeb nemocného. Instituce domácí hospicové péče by měla nabízet různé varianty služeb podle individuálních potřeb nemocných a jejich rodin. Dále bylo zjištěno, že pro umožnění domácí péče bude nutné řešit i problémy v jiných oblastech a uvést možnost domácí péče do běžného povědomí.Zobrazit text

Následující stat se zaměřuje na evaluaci kvality domácí péče jejich klienty. Záměrem je odpovědět na otázku, jak senioři, kteří žijí doma nebo v domovech důchodců, hodnotí kvalitu zdravotní péče, kterou využívají. Základní pojmy jsou: „domácí péče“, „senior žijící doma“, „senior v domově důchodců“, „kvalita“, „kvalita domácí péče“ a „evaluace“ Forma kvalitativní strategie si klade za cíl zjistit, jaké jsou hodnoty, potřeby a kritéria, na jejichž základě senioři hodnotí kvalitu domácí péče. Koncepce této práce byla formulována na základě rozhovorů se seniory, podle toho, co oni pokládají za významné, co zakládá standard pro jejich hodnocení kvality. Práce ústí do odpovědi na hlavní výzkumné otázky a do závěrečných doporučení.Zobrazit text

Autorky článku se zaměřují na téma pomoci a podpory seniorům. Konkrétně srovnávají představy a očekávání „adresátů“ – seniorů vůči neformálnímu a formálnímu systému asistence na jedné straně, a „formálních poskytovatelů“ – sociálních pracovníků o potřebách a očekáváních starších osob na straně druhé. Analyzují je na pozadí konceptu sociální práce založené na akceptaci a podpoře autonomie a integrace seniorů do společnosti a diskutují v kontextu přetrvávajících mýtů o stárnutí a stáří. Autorky vycházejí z výsledků výzkumu „Senioři ve společnosti. Strategie zachování osobní autonomie“, realizovaného pod záštitou GAČR (reg. č. 403/02/1182).Zobrazit text

Článek se zabývá seniory a jejich pozicí v primární podsociální struktuře. S odvoláním na tendenci k vertikalizaci sociálních vztahů ve stáří se autorka zaměřuje především na dyádu starších rodičů a dospělých dětí. Čerpá z výsledků výzkumného projektu „Senioři ve společnosti. Strategie zachování osobní autonomie“, realizovaného specifickou metodologií založenou na integraci kvantitativního a kvalitativního přístupu. V první části textu se věnuje vybraným dimenzím sociálních kontaktů seniorů a dětí (frekvenci, formám, příležitostem, obsahu, prožívání kontaktů a faktorům určujícím jejich kvantitu a typy) z pohledu dospělých dětí. Ve druhé části téma nahlíží z pohledu samotných seniorů. V závěru shrnuje: Pro většinu seniorů je geograficky dosažitelné alespon jedno dítě, s nímž se vídají minimálně několikrát za měsíc.Zobrazit text

Hodnotové hierarchie seniorů a dospělých dětí (analyzované prostřednictvím terminálních hodnot relevantních souboru seniorů, nikoliv např. podle Ingleharta) mohou být vyjádřeny nejen prostřednictvím jejich pořadí (podle důležitosti pro respondenty), ale i prostřednictvím typologií respondentů, odpovídajících nalezeným faktorům (jako původně neměřeným tendencím). Ačkoliv hodnota rodiny je obecně velmi důležitá, nepůsobí tato okolnost takovým způsobem, aby se respondenti při jejím absentování dostali do krizových životních situací.Zobrazit text

Článek předkládá myšlenku doplnění sociální a psychologické opory, která je věnována starším lidem doma a v zařízeních sociální péče, také oporou duchovní. Obecně to znamená pomáhat starším lidem prožívat smysl života. Jako důležité se ukazuje rozvíjet citlivost pro pozitivní činy v mládí. Vést ke vzpomínkám na štastné události v minulosti a učit, jak věnovat pozornost prostým, ale potěšujícím věcem a událostem v přítomnosti. Ve studii jsou popsány tři dimenze života v rodinách a sociálních zařízeních: materiální, psychosociální a duchovní. Dále stat ukazuje, čeho si všímat na duchovní situaci klienta a jak mu pomáhat.Zobrazit text