3/2008

Podniková sociální práce

Příspěvek se věnuje zakázkám, tedy dohodám o spolupráci, a to v kontextu poradenské a psychoterapeutické práce s klienty. V první části je věnována pozornost dojednávání zakázky s klientem. Jsou zde prezentovány postupy a techniky vycházející z tzv. „krátkých terapií“, usnadňující dojednání zakázky s klienty. Východiskem v této části je zejména teoretický model práce na zakázce (Ludewig, 1994). V druhé části příspěvku se autor zabývá dalšími zakázkami – často latentními a nereflektovanými –, které se v poradenské praxi objevují. Tyto (externí) zakázky nevznikly dojednáváním
s klientem a nezřídka působí řadu potíží či dokonce etických dilemat pomáhajících pracovníků. V této části jsou prezentovány postupy zjišťování informací, které usnadňují orientaci pracovníka ve spletité síti různých zakázek, a jsou nabídnuty i určité podněty k reflexi pracovníkovy
pozice a role. Uvedená témata jsou ilustrována příklady z praxe.Zobrazit text

V České republice existuje a funguje velké množství zařízení, která se zabývají prací s romskou mládeží. Předkládaný článek s názvem Salesiánský výchovný systém jako metoda práce s romskou mládeží, který je výstupem projektu s názvem Motivační faktory v práci salesiánů s romskou mládeží, byl plně financován Grantovou agenturou Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (GA JU 21/2006/H-ZSF, hlavní řešitel Mgr. Urban), byl zaměřen na činnost jedné z těchto organizací, tedy činnost církevní instituce Salesiánů dona Boska. Ve vybraných Salesiánských střediscích mládeže byl proveden průzkum zaměřený na zjištění motivačních faktorů v práci salesiánů s romskou mládeží.Zobrazit text

Již dlouhá léta volají čeští odborníci a zainteresované subjekty po reformě systému náhradní výchovné péče. Největší vlna kritiky se snáší na ústavní formy péče. Zatím však proběhlo jen několik dílčích (byť důležitých) úprav, jež by nabízely žádoucí alternativy. V českých ústavech tak i nadále zůstává na dvacet tisíc dětí. Vzhledem k rizikům, která s sebou ústavní péče nese, je nezbytné, aby byla těmto dětem věnována péče respektující jejich specifické individuální potřeby. Přístup pracovníka ke klientům má, kromě jeho osobnostních a kvalifikačních předpokladů, podle odborníků výrazný vliv na výsledek a kvalitu poskytovaných služeb. Je možné jej ale také chápat jako specifický rys kultury organizace. Předkládaný text, jenž shrnuje poznatky z případové studie k mé závěrečné bakalářské práci na katedře SPSP, FSS MU Brno, se proto zaměřuje na kulturu poskytování péče ve vybraném zdravotnickém zařízení pro děti do tří let. Soustřeďuje se především na okolnosti či faktory, které v rámci kultury vybrané organizace ovlivňují uplatnění individuálního přístupu ke klientům.Zobrazit text

V rámci této stati budou vyvozena možná vysvětlení role zaměstnavatelů v oblasti řešení problematiky nerovnováhy pracovního a rodinného života zaměstnaných rodičů s dětmi, která nabízí na tomto poli koncept governance a koncept společenské zodpovědnosti firem. Legitimitu výběru těchto teoretických východisek spatřuji především v tom, že se oba koncepty zaměřují na interakci aktérů v rámci poskytování sociálních služeb a dalších benefitů, přičemž se jejich hypotézy a očekávání do určité míry přibližují. Pokouším se tedy najít určité společné, ale i odlišné rysy a očekávání týkající
se chování a role zaměstnavatelů v oblasti harmonizace práce a rodiny. V článku se nejdříve zaměřuji na hlavní aspekty problematiky nerovnováhy mezi pracovním a rodinným životem v ČR s ohledem na role nejdůležitějších aktérů (tedy rodiny, zaměstnavatelů a státu). Následně jsou popsány hlavní charakteristiky jak konceptu governance, tak konceptu společenské zodpovědnosti firem a nabídnuta možná vysvětlení a očekávání ohledně chování a role zaměstnavatelů v dané oblasti. Na závěr diskutuji jejich společná i rozdílná stanoviska a připomínám i možná omezení jejich logiky.Zobrazit text

Podniky jsou často chápány jako genderově neutrální prostředí, poskytující zdánlivě rovné šance ženám i mužům. V článku je přijímáno porozumění genderovanosti sociálních struktur vycházející z prací Sandry Harding a Joan Acker a je použito s cílem identifikovat genderové režimy vybrané pracovní organizace. Provedená kvalitativní studie zahrnuje vybrané aspekty personální politiky a firemní kultury a analyzuje je z hlediska genderu. Jedná se o: obecné nároky a organizaci pracoviště, hierarchické uspořádání pracovního prostředí, mechanismy náboru a výběru zaměstnaných, způsoby hodnocení a neformální komunikaci. Po uvedení příkladů zjištěných v rámci případové studie jsou v závěru textu formulována možná doporučení pro zaměstnavatele, kteří se rozhodli uplatňovat principy rovných příležitostí.Zobrazit text

Tato studie přináší základní výsledky výzkumu zaměřeného na sociální síť japonských seniorů v zařízení sociální péče. V úvodu představíme aktuální stav stárnoucí japonské populace s důrazem na systém sociální péče. V dalším kroku se zaměříme na systém unit care, který má za cíl zlepšit kvalitu života klientů pečovatelských zařízení i obsah péče samotné. V řadě ukazatelů, jako jsou velikost sociální sítě, frekvence kontaktů, kvalita sociálních vazeb etc., se systém unit care ukázal jako efektivnější než klasické pečovatelské instituce, nicméně ani zde není možné zcela zabránit výskytu určitého stupně sociální izolace seniorů. Kromě modelu unit care jsme jako prevenci vzniku restrikce sociální sítě detekovali následující faktory: pohlaví (ženy mají bohatší sítě a vyšší frekvenci kontaktů než muži), prostředí (sociální sítě seniorů ve venkovském prostředí jsou bohatší než u jejich protějšků ve městech), rodinný stav (rodina se ukázala být zdrojem členů sociálního konvoje). Výsledky výzkumu navíc dokazují, že je třeba brát v úvahu i specifika konkrétní společnosti – v tomto případě japonské, kde je péče o seniory tradičně úkolem rodiny, respektive nejstaršího syna, a rodinné vazby, byť vykazující určitý stupeň závislosti, jsou základem sociální sítě seniorů.Zobrazit text

Článek se zabývá potřebou plánování služeb u dětí, které jsou ohroženy špatným nebo nedostatečným fungováním své rodiny. Jako teoretické východisko autoři využívají koncepci osoby v prostředí (čili sociálně ekologický přístup). Článek podává přehled možných východisek tohoto typu plánování, doporučitelných principů a nabízí návod na postup uplatnitelný v praxi.Zobrazit text