3/2009

Různá pojetí sociální práce

Tato práce se opírá o poznatky o zahraničních komunitních či seniorských centrech, která nabízejí uživatelům řadu služeb a programů. V tomto textu je však akcentována zejména složka trávení volného času seniorů. Práce se zabývá tím, zda senioři chtějí volnočasové centrum na konkrétním sídlišti ve městě Jihlava, a pokud ano, jaký program by takové centrum podle jejich preferencí mělo nabízet. Protože v komunitních centrech je zpravidla využíváno dobrovolníků jako významného zdroje při zajištění chodu centra, ani toto téma nezůstane bez povšimnutí. Pro účely tohoto výzkumu byla použita technika dotazníku. Data byla získána od 204 respondentů.Zobrazit text

Text se zabývá některými v současnosti diskutovanými tématy feministického přístupu k psychologii. Vychází především ze sociálního konstrukcionismu, který stručně představuje, předkládá však i jeho kritiku a naznačuje určité směry aktuálního vývoje, například psychosociální studia kombinující sociální konstrukcionismus s fenomenologií a psychoanalýzou. S ohledem na feministický přístup představuje především východiska vlastní kritiky používání konceptualizace genderu a kategorie žena a poukazuje na vývoj myšlení směrem k uplatnění tzv. intersekcionálního pojetí rozdílností.Zobrazit text

S účinnosťou od 1. januára 2009 začala na Slovensku platiť nová právna úprava sociálnych služieb a právna úprava peňažných príspevkov na kompenzáciu ťažkého zdravotného postihnutia. Implementácia oboch noriem zasahuje široké spektrum inštitúcií a organizácií pôsobiacich v sociálnej oblasti, osobitne však špecializovanej štátnej správy (územných úradov, práce, sociálnych vecí a rodiny na celom Slovensku) a regionálnej a miestnej samosprávy (vyšších územných celkov, miest a obcí). Napriek skutočnosti, že organizácia a výkon sociálnej práce má v nich výrazne administratívnu dimenziu, autorka si v nových právnych úpravách všíma najmä tie ich atribúty, ktoré súvisia s uplatňovaním princípu participatívnosti rozličných aktérov v činnosti týchto inštitúcií. V prvej časti príspevku vyberá z bohatej zahraničnej literatúry kľúčové poznatky týkajúce sa participatívneho prístupu v sociálnej práci a vymedzuje základné terminologické otázky. Nosnú časť príspevku tvorí analýza právneho rámca participatívnosti pri výkone sociálnej práce v rámci nových sociálnych zákonov. Analyzuje v nich inštitúty participatívnosti na úrovni jednotlivca, na úrovni rozličných odborníkov/čok
a inštitúcií, ktorí vstupujú do výkonu sociálnej práce, a na úrovni výskumu a tvorby nového poznania
v tejto oblasti. V diskusii sa autorka zaoberá rizikami, ktoré by mohli komplikovať využitie potenciálu participatívnosti v praxi sociálnych úradov.Zobrazit text

Od roku 1870 datuje svou činnost Ženský vzdělávací spolek Vesna, který iniciátorem sociálního vzdělávání na Moravě ve 20. letech 20. století a který byl obnoven v roce 1990 v již svobodné společnosti. Pohled na jeho fungování v posledních 20 letech nabízí čtenáři aplikaci konceptu 8 věků E. Eriksona, učící se organizace P. Sengeho a pojetí představ o sociální práci L. Musila. Kladu tedy výzkumnou otázku: Jaké aspekty přispěly k tomu, aby ŽVS Vesna obnovil svou činnost a získal do svých řad nové kolegy s novými idejemi, a jak je možno charakterizovat dráhu organizace v daném období posledních 20 let?Zobrazit text

V textu je diskutována otázka role klienta při vytváření zakázky sociální práce. Východiskem je předpoklad, že uplatnění na klienta orientovaného přístupu otevírá klientům možnost vyslovit své požadavky na způsob, obsah a rozsah poskytované pomoci a tím spoluformovat zaměření sociální práce a činnost sociálních pracovníků. Metoda komunitního plánování je zde představena jako platforma pro vyjádření klientů a jejich participaci na procesu rozhodování o alokaci zdrojů a způsobu jejich rozdělování v souvislosti s poskytováním pomoci. V textu jsou prezentovány příklady komunitního plánování, kde různé formy participace klienta přispěly (nebo mohly přispět) k formulaci specifické zakázky sociální práce.Zobrazit text

Článek je věnován otázce: „Prožívají sociální pracovníci v české společnosti potřebu zformulovat kolektivní identitu svého oboru?“ Na základě rozhovorů se sociálními pracovníky formulují autoři hypotézu, že část sociálních pracovníků považuje za žádoucí, aby „zastaralé úřednické pojetí sociální práce“ bylo nahrazeno „kvalifikovanou sociální prací zaměřenou na klienta“. Neusilují o to, aby se tento cíl uskutečnil pomocí společné akce všech sociálních pracovníků, a dávají přednost jeho prosazování v rámci dílčích skupin specializovaných na problematiku konkrétních typů klientů. Autoři se domnívají, že jak vlažnost oslovených sociálních pracovníků vůči rozsáhlé kolektivní akci, tak jejich tendence prosazovat jeden cíl odděleně v rámci dílčích uskupení jsou analogické Lyotardově
tezi o parciálnosti a přechodnosti lidských skupin v postmoderní situaci. Doporučují proto podporovat kolektivní aktivity specializovaných společenství, která představu „kvalifikované pomoci sociálních pracovníků klientům“ prosazují svými osobitými způsoby.Zobrazit text

Cílem této stati je poukázat na možnost existence různých pojetí sociální práce i v rámci jednoho poskytovatelského zařízení a diskutovat příčiny a důsledky takové situace. Analýzou dvou případových studií věnujících se poskytování sociálních služeb v azylových domech pro osoby bez přístřeší jsme identifikovali přítomnost různých pojetí sociální práce, jejich typ a způsoby vzájemné spolupráce mezi nositeli těchto různých pojetí. Zjistili jsme, že v těchto organizacích jsou přítomná dvě pojetí sociální práce: administrativně-profesionální a filantropické. Adresáty a nositeli těchto odlišných
pojetí byly jednotlivé typy pracovního zařazení v rganizační struktuře zkoumaných zařízení. Jednalo se o odlišná pojetí sociální práce v pozicích sociální pracovník a pracovník v sociálních službách. Následně popisujeme jejich spolupráci, pro niž byla typická zejména nepřímost, dále pak asymetrie kompetencí a informací v oblasti sociální pomoci klientům. Diskutujeme rovněž pozorované a předpokládané důsledky pro péči o klienty a samotné pracovníky. V závěru textu předkládáme k diskusi náměty pro změnu stávající spolupráce těchto pojetí směřující ke zvýšení kvality poskytování daných sociálních služeb.Zobrazit text