Služby rané péče pokrývají široké spektrum klientů a pomáhají s mnohými životními nesnázemi. Dětem se zrakovým nebo kombinovaným postižením a jejich rodinám slouží v Olomouci „zraková laboratoř“. Na otázky, jak toto místo funguje a co nabízí, nám odpověděla Petra Navrátilová, instruktorka stimulace zraku a poradkyně rané péče.
Před rokem byla otevřena vaše nová zraková laboratoř, můžete nám objasnit, o co se jedná?
Zraková laboratoř neboli zraková místnost funguje od samého začátku pobočky. Časem se ale upravovala a přizpůsobovala potřebám rodin tak, aby bylo dosaženo standardu v podmínkách pro funkční vyšetření zraku (FVZ) dětí v raném věku, tj. od narození do 7 let. Před rokem se nám naskytla příležitost ji přemístit do lépe vyhovujících prostor, tím jsme zabezpečili všechny podmínky pro vyšetření a zároveň rodině s malým dítětem zpříjemnili pobyt u nás. Místnost je vybavena bílým nábytkem a doplňky, aby se dítě mohlo dobře soustředit na podněty a hračky, které při vyšetření používáme. Zároveň máme nainstalováno speciální osvětlení místnosti, které vyzařuje světlo rozptýlené od stropu s možností regulace míry osvitu dle individuálních potřeb dítěte. Na okně je okenní roleta sloužící k zatemnění místnosti při používání světlených podnětů u dětí s těžkou slabozrakostí. Naše služba je pro rodiny dětí se zrakovým postižením nebo dětí s kombinovaným postižením a chceme pro ně i v této místnosti zajistit komfort a bezpečí. Rodiče mají možnost zde dítě přebalit, ohřát mu jídlo a nakrmit.
Jaký je zájem o její využití, kolik klientů jí prošlo?
Všichni zájemci o službu rané péče procházejí přesně danými procesními úkony. Prvním úkonem, při kterém s rodinou probíráme její situaci a zjišťujeme potřeby rodiny v návaznosti na naši nabídku, je vstupní jednání, jehož součástí je funkční vyšetření zraku. Na základě zjištěných skutečností z rozhovoru s rodinou a z výsledků vyšetření se rodina rozhoduje o využívání naší služby a pokud se oboustranně dohodneme, rodina podepisuje smlouvu. Dalším momentem, kdy probíhá funkční vyšetření zraku, je u klientské rodiny situace, kdy si rodina a poradce nejsou jisti zrakovým vývojem dítě. V oblasti zraku se dostali do bodu, kdy se nedaří podporovat další vývoj, nebo naopak došlo k výraznému posunu a rodina má zájem o tzv. kontrolní funkční vyšetření zraku. V neposlední řadě je možné absolvovat funkční vyšetření zraku při ukončení služby rané péče. Za kalendářní rok je provedeno okolo 50 FVZ. Poptávka kontrolních FVZ převyšuje naše kapacitní možnosti, ale snažíme se hledat řešení pro každou rodinu.
V čem vidíte zásadní přínos oproti vyšetření u dětského lékaře?
Dětský lékař může být první odborník, který poukáže na nezvyklý vývoj zrakového vnímání již u velmi malých dětí, tj. kolem 3.– 4.měsíce věku dítěte. Při jakékoliv nesrovnalosti posílá rodinu k dalším odborníkům – např. k neurologovi či k dětskému oftalmologovi. Je ideální, když je dítě u těchto odborníků vyšetřeno. Očním vyšetřením lékař zjišťuje anatomicko-patologický stav oka, vyšetří oční pozadí, změří refrakci, doporučí další speciální vyšetření a nastaví další léčbu, která může spočívat v brýlové korekci, okluzní terapii, medikamentózní či chirurgické léčbě. Na základě zjištěného stavu dává lékař i doporučení na funkční vyšetření zraku na pracovišti rané péči v dané lokalitě. I když se naše funkční vyšetření zraku nazývá vyšetření, je velmi odlišné od toho lékařského. Vycházíme z lékařské zprávy, z diagnózy, pokud už ji dítě má. Jsou to cenné informace k celkovému zhodnocení stavu dítěte. Za nejdůležitější osobně považuji sociální rozměr služby rané péče. Nejenomže jsme schopni zhodnotit zrakový vývoj dítěte, navrhnout další možnosti podpory nejen v oblasti zraku, ale jsme schopni s rodinou kontinuálně pracovat a provázet ji od počátku jejich nelehké situace. Další přínos je v časovém prostoru, který máme pro vyšetření zrakových funkcí a dovedností u dítěte. Dítě a rodiče mají prostor k adaptaci na cizí prostředí, vyšetření se plánuje dle potřeb dítěte – zjišťujeme denní režim dítěte a plánujeme FVZ v době, kdy dítě není zvyklé obvykle spát. U miminek se na místě domlouváme, zda je potřeba nejprve dítě vyšetřit a poté udělat s rodiči rozhovor, či naopak. K vyšetření nepoužíváme žádné přístroje, rozvěrače očí a jiné nepříjemné metody. Pokud se nepodaří z jakéhokoliv důvodu dítě vyšetřit, opakujeme vyšetření v jiném termínu. U dětí dlouhodobě hospitalizovaných či u dětí s těžkými zdravotními omezeními je možno provést FVZ v nemocnici či doma. Také máme videozáznam z každého vyšetření (po písemném souhlasu rodiny). Tento záznam slouží jako podklad k vypracování písemné zprávy z FVZ, ale je možno s ním dále pracovat jako s materiálem sloužícím k instruktáži rodičů, k ukázce reakcí dítěte a následného zavedení postupu zrakové stimulace či tréninku. Dále nám slouží jako materiál k posouzení vývojových změn dítěte. Snažíme se při vyšetření co nejvíce přizpůsobovat potřebám dítěte a hledat metody a prostředky, jak docílit co nejpřesnějšího zjištění úrovně zrakových funkcí, dovedností a kognitivních funkcí. Při sdělování výsledků vyšetření rodičům dáváme prostor na jejich dotazy, ukazujeme názorně, jak a co dítě vidí a jak a s čím mohou trénovat jeho zrak.
Jak se k vám klient dostane a jak vlastně vypadá váš typický klient?
Nejčastěji se rodina dovídá o této službě přes lékaře – někdy již v porodnici nebo při následných pravidelných kontrolách u neurologa či pediatra. Lékař dává doporučení rodině a ta musí být aktivní ke kontaktování pracoviště rané péče. Je i menší skupina rodin, která se dovídá o naší službě přes internet, hledají si sami aktivně, jak mohou svému dítěti pomoct.
Typickým klientem rané péče je rodina s dítětem (0–7 let), které má ohrožený vývoj z důvodu nepříznivého zdravotního stavu, nebo má zdravotní postižení. Naše pobočka se zaměřuje na rodiny s dětmi se zrakovým postižením nebo na děti se zrakovým a kombinovaným postižením. To je jediné vymezení našich klientů.
Jaký je postup poté, co klient laboratoř navštíví?
U zájemců o službu rané péče je FVZ prováděno nejčastěji v procesu vstupního jednání. Z pracovníků pobočky jsou přítomni ředitelka, metodik kvality, instruktor stimulace zraku a poradce. Každý člen týmu má své nezastupitelné místo v procesu přijímání rodiny. Funkční vyšetření zraku provádí instruktor stimulace zraku pomocí metody pozorování reakcí dítěte na předkládané zrakové podněty. Probíhá formou hry a je uzpůsobeno každému dítěti dle jeho potřeb, zrakových obtíží, celkového zdravotního stavu a věku. Před samotným FVZ si instruktorka stimulace zraku cíleným rozhovorem s rodiči a pozorováním zjišťuje úroveň jednotlivých oblastí vývoje dítěte. Informuje rodiče o postupu vyšetření, dotazuje se na jejich zakázku – co potřebují vyšetřením zjistit, zda mají konkrétní dotaz ke zrakovému vnímání u svého dítěte atd. S rodiči se domlouváme na ideální poloze dítěte během vyšetření tak, aby byla zabezpečena stabilní a pro dítě pohodlná poloha. K tomu nám slouží různé polohovací pomůcky pro sed. Rodič je přítomen vyšetření a sleduje reakce dítěte, zda se liší od chování v domácím prostředí. Zpětná vazba od rodiče je pro vyhodnocení vyšetření důležitým aspektem. Samotné vyšetření probíhá v časové dotaci, kterou nám svými možnostmi a aktuálním stavem určuje dítě. U nejmenších dětí jsou to minuty, u tříletého dítěte i půl hodiny. Za tuto dobu musí instruktor stimulace zraku zjistit vše, co potřebuje, tj. jak dítě funkčně používá zrak, na co je schopno fixovat, do jaké vzdálenosti vidí předměty, zda není omezeno zorné pole, jaká je úroveň zrakových funkcí a dovedností u každého oka zvlášť, jakou má dítě koordinaci oko – ruka, jaká je úroveň jemné motoriky, grafomotoriky a zda rozliší či rozpozná předměty, obrázky, znaky. Dále se vyšetřují pomocí standardizovaných testů zrakové funkce a dovednosti ke srovnání s normou pro daný věk. Velmi důležité je získání důvěry a spolupráce dítěte. Celé vyšetření je zaznamenáno na videokameru. Po vyšetření je rodina seznámena s výsledky vyšetření a s dalšími postupy v oblasti podpory zraku a celkového vývoje dítěte. Instruktor názorně ukazuje rodičům, jak a co mohou používat. Následně je vypracována písemná zpráva z FVZ a poradce ji přiváží na první konzultaci. Z uvedených doporučení vychází i poradce při dalších konzultacích v domácím prostředí rodiny.
Jaké služby klientům a jejich rodinám nabízíte?
Služby rané péče jsou sestavovány na základě analýzy individuálních potřeb rodiny. Základní činnosti poskytujeme zejména formou poradenství – konzultací realizovaných určeným poradcem rané péče v místě bydliště rodiny (tzv. konzultace v rodině). Interval mezi konzultacemi je 1–3 měsíce a je předmětem vzájemné domluvy, délka konzultace je zpravidla cca 2 hodiny. Další kontakty mezi klientem a poradcem jsou v čase mezi konzultacemi v rodině poskytovány telefonicky, korespondenčně (e-mailem, poštou), osobně a řídí se vzájemnou domluvou. Terénní forma služby může být doplněna také formou ambulantní. Ta probíhá zpravidla v prostorách pracoviště rané péče. V rozsahu základních činností je služba pro rodiny bezplatná. Základní činnosti služby rané péče jsou čtyři – výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, dále zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně-terapeutické činnosti a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Rodina má možnost zapůjčení hraček, pomůcek a literatury.
S jakými institucemi, organizacemi spolupracujete?
Spolupráce je velmi široká. Jak bylo již zmíněno, úzká spolupráce probíhá s lékaři zejména z oboru oftalmologie a se zdravotnickým personálem (ortopticko-pleoptické ordinace, fyzioterapie atd.), s úřady práce, speciálně pedagogickými centry, speciálními předškolními a školními zařízeními a v neposlední řadě s ostatními poskytovateli raných péčí pro různé cílové skupiny. Úzká spolupráce je i s fakultami např. na Univerzitě Palackého či na Univerzitě Tomáše Bati.
Jaké požadavky jsou kladeny na pracovníka zrakové laboratoře, co by měl umět?
Instruktor stimulace zraku je pověřený pracovník k provádění funkčního vyšetření zraku a používání standardizovaných testů zrakové ostrosti, kontrastní citlivosti a dalších zrakových funkcí a dovedností v rané péči. Pověření získává absolvováním a zdárným ukončením speciálního kurzu pořádaného Společností pro ranou péči a na základě pracovních zkušeností na pozici poradce rané péče. Zákon nám udává vzdělání poradců rané péče, a to v oblasti sociální práce nebo speciální pedagogiky. Tyto dvě oblasti se velmi prolínají i naší prací. Od instruktora stimulace zraku se požadují vědomosti a následně i zkušenosti z oblasti anatomie a fyziologie zraku, orientace v dětské oftalmologii, včetně znalostí medicínské terminologie a vývoje dítěte raného věku, pozorovací schopnosti v oblasti zrakových funkcí a dovedností, schopnost práce s testovým materiálem, metodami a postupy k rozvoji zrakových dovedností a podpoře celkového vývoje dítěte. Dále je potřeba dovednosti cílené práce s rodiči, vedení krizové intervence, aktivního naslouchání a empatie. Dovedností a znalostí je na instruktora stimulace zraku kladeno nemálo. Mnohdy se rodiče dovídají o míře zrakového omezení u svého dítěte právě od instruktora stimulace zraku. Tyto informace musejí být sdělovány s respektem k dítěti a rodičům.
Na jaká omezení během své práce narážíte?
Myslím si, že o omezeních nemůžeme úplně hovořit. Jsou situace a momenty, které mohou měnit postupy a naši práci. Od čerstvě napadeného sněhu na těžko dostupné cestě, po dlouhodobé nemoci v rodině znemožňující osobní konzultace, včetně situace po nepřijatém projektu na financování služby. Poradkyně rané péče musí být při své práci velmi flexibilní a adaptabilní na různé situace v rodinách. Ani omezení způsobené pandemií Covid-19 nás neomezilo v podpoře a provázení rodin dětí se zrakovým a kombinovaným postižením.
Jak tedy vaše fungování ovlivnila současná opatření?
Ovlivnila, ale nepozastavila. Nastavili jsme pro službu nová pravidla vycházející z epidemiologických nařízení Vlády ČR – dezinfekce rukou, ochrana úst a nosu, pravidelné testování pracovníků, důkladná dezinfekce pomůcek a hraček. V nekritičtější době jsme se snažili omezit přímý kontakt jen na ten nejpotřebnější – probíhaly online nebo telefonické konzultace s rodinou. Co jsme zachovali s důrazem na epidemiologická opatření, byla vstupní jednání s FVZ tak, abychom mohli nové zájemce o službu zasanovat v jejich potřebách. Rodiče více natáčeli děti při cílené hře, jejich zrakové reakce, vzájemnou interakci. Videozáznamy pomáhaly při konzultaci s poradkyní. Je samozřejmé, že osobní kontakt nelze nahradit, ale myslíme si, že to fungovalo a rodiny a pracovníci si velmi rychle osvojili tyto metody. Vývoj zraku se u těchto malých dětí mění a my musíme správně využít čas k možnému posunu nejen v oblasti zrakového vnímání, ale k posunu celého psychomotorického vývoje. A zvláště u miminek je celkový vývoj v prvním roce života velmi rychlý a u dítěte se specifickými potřebami je nutné jej podporovat od narození. Proto vnímáme přerušení služby v těchto rodinách z důvodu vládních opatření za rizikové. Sami jsme vnímali rozdíly oproti jaru 2020, kdy rodiče nechtěli osobní konzultace a samy pracovnice byly nakloněné k online konzultacím. Od podzimu si spousta rodin žádala opět osobní konzultace za dodržování epidemiologických pravidel.
Veronika Aresta a Kateřina Ptáčníková,
redaktorky časopisu Sociální práce | Sociálna práca
