Posouzení zrakových funkcí dítěte jako součást služby rané péče pro rodiny dětí se zrakovým a kombinovaným postižením

Rodiče se na sociální službu rané péče obrací v situaci, kdy se zdravotním stavem jejich dítěte není vše v pořádku a jeho vývoj je ohrožen. Raná péče je v takto těžké životní situaci připravena podpořit celou rodinu; provázíme rodinu během prvních měsíců a let života dítěte, jsme jí oporou po stránce psychické, nasloucháme, poskytujeme informace, provádíme odborné poradenství. 

Na rodičích leží v tomto období velká odpovědnost, doprovázená obrovskou nejistotou. Rodiče se přirozeně snaží svému dítěti poskytnout co nejlepší podmínky a podporu k jeho rozvoji, často to však pro ně znamená každodenní zátěž, a to v dlouhodobém horizontu. Aby tyto často nelehké situace zvládali, potřebují především dobře porozumět situaci, vědět, co a proč mohou dělat. 

V rané péči EDA, která pracuje s rodinami dětí se zrakovým a kombinovaným postižením, si rodiče také logicky kladou otázky „Jak moje dítě vidí?“, „Jak konkrétně mu teď mohu pomoci, aby v budoucnu vidělo co nejlépe?“, „Jak mám rozumět té či oné informaci?“.

Tento článek se zaměřuje na jednu část služby rané péče, jak ji EDA cz, z. ú., aktuálně rodinám nabízí. Jedná se posouzení zrakových funkcí dítěte; tuto nabídku mohou rodiny během spolupráce využít opakovaně, vždy ale proběhne na počátku spolupráce a při ukončování služby. Posouzení zrakových funkcí dítěte probíhá ambulantně ve speciální pracovně v EDOVI, ale pokud z nějakého důvodu nemůže rodina s dítětem absolvovat cestu k nám do ambulance, poradkyně rané péče se zrakovou terapeutkou přijedou do rodiny a vyšetření proběhne v domácím prostředí. Výstup z tohoto vyšetření je pak jedním z podkladů pro dlouhodobou konkrétní práci poradkyně rané péče přímo v rodině a současně, se souhlasem rodiny, může být důležitou informací pro další spolupracující odborníky v rámci mezioborové spolupráce, jako jsou oftalmologové, psychologové, logopedi, učitelky v mateřských školách, fyzioterapeuti, ergoterapeuti a sociální pracovníci.

Obecně platí, že první rok života dítěte, zvláště jeho první polovina, je nejkritičtějším obdobím pro rozvoj zrakových funkcí a dovedností dítěte. Jakékoliv odchylky ve zrakovém vývoji i u zdravého dítěte, které rodiče pozorují po šestém měsíci věku (nejčastěji je to šilhání), je třeba konzultovat s dětským oftalmologem. Toto je důležitá informace, kterou bychom si měli uvědomit. A stejně důležité je vědět, že kromě oftalmologa může malé dítě vyšetřit i zrakový terapeut. Ten posuzuje zrakové funkce a dovednosti dítěte a má k tomu celou škálu možností a pomůcek, od běžných hraček po speciální standardizované testy. Zrakovou ostrost dítěte může stanovit podle těchto testů, a to prakticky od narození! Dávno už tedy neplatí, že „zrakovou ostrost u malého dítěte pro nespolupráci nelze určit“ a tvrzení „Přijďte, až nám dítě řekne, co vidí na obrázcích.“… 

Výsledky testů se srovnávají s normami pro věk dítěte a dají nám včas důležitou informaci o tom, jak dítě vidí. Současně můžeme takto porovnat i vidění každého oka zvlášť a případně včas předejít tupozrakosti funkčně slabšího oka. 

V rukou dětského oftalmologa je veškerá potřebná léčba a eventuální předepsání brýlové korekce či okluzní terapie (funkčně lepší oko se na část dne lepí okluzorem, podle doporučení lékaře, posiluje se tak oko funkčně slabší). 

Za 30 let fungování rané péče pro děti se zrakovým postižením se podařila poměrně dobře nastavit spolupráce s některými oftalmology a zrakovými terapeuty pracujícími ve zdravotnictví, v praxi se tak přirozeně vytváří jakýsi „minitým okolo dítěte“. Poradkyně rodiny je přítomna při posouzení zrakových funkcí dítěte zrakovou terapeutkou v rané péči a jako dítěti známá osoba společně s rodiči přináší během vyšetření pro dítě jistotu a pocit bezpečí. Ta stejná poradkyně může doprovodit rodinu na vyšetření k lékaři (pokud o to rodina stojí), slyší totéž, co rodiče, může se také doptat a následně výstupy z vyšetření u lékaře s rodiči konzultovat. 

Rodiče potřebují, zejména ze začátku, kdy se nečekaně ocitli v nové situaci, konkrétní doporučení k práci s dítětem. Hledáme tedy vhodný zrakový podnět, tak, aby dítě zaujal a dítě bylo ochotno a schopno dívat se. Vhodným podnětem ke zrakové stimulaci a zrakovému tréninku může být u každého dítěte něco jiného, podle jeho možností vzhledem k diagnóze, podle úrovně vývoje zrakových dovedností a zrakových funkcí, podle věku. 

Raná péče EDA vyvinula pět aplikací EDA PLAY (více informací na www.edaplay.cz), původně pro iPady, nyní jsou dvě z nich (EDA PLAY TOBY a EDA PLAY TOM) upraveny i pro Android. Jedná se o jednoduché zrakově stimulační aplikace, které pracují právě s výraznými sytě barevnými obrázky, pohybem, kontrastním pozadím. Na uvedených stránkách jsou ke stažení i pracovní listy pro děti. 

Pro potenciální klienty je především důležité, aby se o službě rané péče dozvěděli včas, ideálně ihned při zjištění, že vývoj dítěte je z nějakého důvodu ohrožen. 

Kazuistika I 

V únoru 2021 jsem v rámci vstupního jednání s žadateli o službu vyšetřovala chlapce ve věku 2,5 měsíce. U chlapce došlo 4. den života krvácení do mozku, následně ke vzniku oboustranného hydrocefalu, chlapec prodělal dvě závažné neurochirurgické operace. Následky se projevují v opoždění celkového psychomotorického vývoje, probíhá cílená rehabilitace. 

Proběhlo posouzení zrakových funkcí s konkrétními doporučeními ke stimulaci zraku a zrakovému tréninku. Rodina byla přijata do služby; je patrné, jak je situace pro oba rodiče obtížná. Současně jsem při vstupním jednání doporučila ambulantní program stimulace zraku, který v EDOVI odborně vede další zraková terapeutka, kde lze domluvit až 5 setkání. 

První ambulance zrakové stimulace proběhla za tři týdny od vstupního posouzení zrakových funkcí dítěte. Kolegyně zraková terapeutka hodnotí po třech týdnech domácí stimulace reakce chlapce jako významně zlepšené, ještě výrazněji je zlepšená kvalita zrakové percepce. S rodiči se kolegyně domluvila, že nyní ambulance zrakové stimulace nejsou třeba, že se maminka ozve, když to ona či poradkyně rané péče uzná za potřebné. 

Kazuistika II

V únoru 2021 jsem poprvé vyšetřovala 5letého chlapce s celkovým opožděním psychomotorického vývoje: chlapec nemluví, rodiče dlouhodobě řešili stimulaci zraku a zajištění okluzní terapie při šilhání, dlouho se nedařilo, aby chlapec přijal brýle. Chlapec navštěvuje běžnou mateřskou školu, má asistentku; rodiče hodnotí spolupráci s mateřskou školou jako výbornou, chlapec udělal výrazný pokrok a škola má zájem o informace a podněty k práci s chlapcem. Součástí vyšetření jsou v závěru i konkrétní doporučení, které jsou pro maminku aktuálně velmi důležité a užitečné a má zájem na tom, aby se s nimi seznámili i v mateřské škole.  

Rodina o rané péči dosud nevěděla. Bylo vidět, jak bylo mamince líto, že o rané péči dosud neměli žádné informace; sama vyjádřila, že by naše služby potřebovali mnohem dříve, kdy sami řešili mnohé obtíže spojené se zdravotním stavem chlapce. 

Výše uvedená kazuistická sdělení ukazují, jak je důležité, aby se informace o sociální službě rané péče dostala k potenciálním uživatelům včas. Včasnou pomocí lze podpořit vývoj dítěte a tím i všechny členy rodiny.

Na celém území fungují v současné době desítky pracovišť, které se zaměřují na práci s různými cílovými skupinami, podle typu postižení dítěte. Platí tedy, že každá rodina, ať už bydlí kdekoli, najde tu správně zaměřenou ranou péči, která jí může pomoci v obtížné situaci. 

Velmi si ceníme toho, že mnozí odborníci o službě rané péče své pacienty či klienty informují, a děkujeme jim za to.

Martina Herynková,
poradkyně rané péče, zraková terapeutka, EDA cz, z. ú.