Podstata spolupráce s klienty založená na principech nezávislosti a partnerství
Spolupráce rané péče Tamtam s klienty – rodinami malých dětí se sluchovým postižením – je založená na pomoci při orientaci v nečekané situaci, provázení počátečním obdobím po diagnostice a zahájení rehabilitace sluchu a na podpoře rodičovských kompetencí ve výchově a celkovém vývoji dětí, zejména v oblasti komunikačních dovedností. Jedním z hlavních cílů všech aktivit je, aby při ukončení rané péče rodina uměla využívat vlastní zdroje, znala další možnosti podpory své i samotného dítěte a aby se její celkové fungování co nejméně lišilo od fungování jiných rodin s malými dětmi.
Využívání rané péče, stejně jako všech dalších služeb, ať již sociálních, poradenských, informačních, nebo vzdělávacích, které svým klientům nabízí Centrum pro dětský sluch Tamtam, je dobrovolné. Rodiče nebo jednotlivci si na základě vlastního uvážení sami vybírají, zda a co z nabídky organizace využijí. Z této filosofie svobodného zodpovědného rozhodování klientů o vlastním životě jsou pak odvozeny i základní principy poskytování rané péče Tamtam jako takové: jedná se zejména o partnerský přístup a nezávislost.
Oba tyto principy se prolínají v různých rovinách a prostupují celé období poskytování služby. Jejich uplatnění v práci s klienty vyžaduje od poradenských pracovníků rané péče vysokou míru profesionality a průběžné zvyšování kvalifikace ve všech oblastech, kterých se dotýkají. Poradci rané péče se řídí rámcovými kompetencemi (zpracovanými v podpůrný materiál střešní organizací Asociace rané péče ČR), které obsahují celou šíři znalostí a dovedností nezbytných pro kvalitní poradenskou práci. Kompetence poradci uplatňují třeba v komunikaci s klienty prostřednictvím podpůrných rozhovorů, při podpoře dítěte zaměřené na sluchový a řečový vývoj nebo při sledování nových trendů v sociální práci, kompenzaci sluchového postižení a rehabilitačních metod.
Vzhledem ke své definici je raná péče založena na širokém multidisciplinárním základě, zahrnujícím mimo sociální oblast také oblast zdravotní a pedagogickou. Je to dáno logickou provázaností s dalšími odbornými profesemi a pracovníky, s nimiž se rodiny dětí se sluchovým postižením setkávají. Ve zdravotnické oblasti se jedná kromě pediatrů zejména o foniatry, neurology, logopedy nebo psychology, v oblasti vzdělávání pak o speciální pedagogy a pedagogy běžných předškolních, případně školních zařízení. Klienti – rodiče se tak v ideálním případě stávají nejen přirozeným partnerem spolupráce s ranou péčí, ale také součástí/členy mezioborového týmu „před ranou péčí“, během ní i po jejím skončení.
Princip nezávislosti
Princip nezávislosti lze chápat ve dvou rovinách. Především z pohledu vlastní nezávislosti služby a odborných poradenských pracovníků rané péče coby expertů na problematiku dětského sluchu nezávislých na dalších subjektech (státních, zdravotních, sociálních). To umožňuje klientům poskytnout vždy kvalitní a objektivní informace. Jako celostátní poskytovatel služby má raná péče Tamtam také jedinečnou možnost sledovat odlišnosti v systému služeb pro děti s postižením sluchu v jednotlivých regionech republiky a tím si vytvářet ucelenější pohled na tuto problematiku.
Ve druhé rovině pak z pohledu klientů – rodičů a dětí, jejichž potenciál k využívání vlastních zdrojů pro zvládnutí situace umožňuje předcházení vzniku závislosti na sociálním systému.
V neposlední řadě se nezávislost projevuje také v oblasti financí. Vzhledem k bezplatnosti rané péče pro klienty a zákonné neziskovosti této činnosti je možné službu nabídnout každé rodině, bez ohledu na její příjmy.
Princip partnerského přístupu
Raná péče není službou jednorázovou. Její využívání je koncipováno jako dlouhodobější proces poskytování poradenských konzultací strukturovaný jednotlivými na sebe navazujícími individuálními plány (v praxi rané péče nazvané Dohoda o spolupráci) v trvání jednoho roku. Služba je poskytována primárně terénní formou, její kontinuálnost mezi setkáními v domácím prostředí zajišťuje průběžné sdílení informací prostřednictvím online, telefonických nebo e-mailových konzultací.
Dohoda o spolupráci a Karta potřeb uživatele služby ‒ dva nástroje pomoci a spolupráce
Pro maximální účinnost je nezbytné od samého začátku vzájemné vyjasňování obsahu a limitů rané péče a cílů a očekávání rodičů, ať už vzhledem k jejich vlastním potřebám, nebo potřebám dětí. Stejně důležité je také zohlednění toho, že v některých obdobích se tato očekávání a potřeby mohou u jednotlivých členů rodiny (zejména obou rodičů) lišit. Poradci rané péče věnují pozornost i individuálním specifikům každé rodiny a kontextu její širší sociální komunity. Na základě zmíněných faktorů pak společně s rodiči vytvářejí Dohodu o spolupráci (individuální plán) jako koncept strukturované spolupráce na daný rok. V jejím rámci se domlouvají, na co přesně se budou zaměřovat, co je pro rodiče důležité a čeho by si přáli prostřednictvím podpory rané péče dosáhnout. Klienti se tak na stanovování jednotlivých cílů/kroků dohody aktivně podílejí a zároveň spolu s poradcem rozhodují o průběžném naplňování jednotlivých kroků dohody a podle potřeby ji doplňují nebo upravují. Stávají se tak nedílnou součástí a partnerem nejen pro zadání cílů, ale hlavně pro jejich praktické uplatňování a vyhodnocování.
Všechna vybraná témata, stanovená v Dohodě o spolupráci, jsou přehledně popsána v dokumentu Karta potřeb uživatele služby. Ta vychází z obecných dokumentů regionálních karet sociálních služeb, které se používají v některých krajích ČR. Na základě konkrétních činností, vyplývajících ze stanovených témat, jsou pak v průběhu trvání dohody řešeny jednotlivé potřeby klientů.
Tematicky Karta potřeb uživatelů rané péče Tamtam zahrnuje především oblast fungování rodiny a její orientace v náročné a neznámé situaci. Obsahuje téma sluchu, jeho vývoje a rehabilitace, sluchadel a kochleárního implantátu, audiometrických vyšetření, vysvětlení audiologických výsledků dítěte, perspektivu do budoucnosti, vzdělávání, podporu a provázení krizovou intervencí, přizpůsobení dosavadního rodinného fungování dítěti, změnu komunikačního stylu mezi členy rodiny, hledání zdrojů pomoci uvnitř rodiny i v širším okolí, seznámení se službami a odborníky, které bude rodina nejspíše potřebovat (foniatrie, logopedie, rehabilitace), seznámení s obvyklou a doporučovanou frekvencí těchto služeb, kontakt na odborníky, finanční zátěž spojenou s péčí o dítě s postižením sluchu, cenu kompenzačních pomůcek, intenzitu a frekvenci cílené rehabilitace sluchu, časovou náročnost práce s dítětem mimo běžný denní režim.
Další oblastí posilování rodičovských kompetencí jsou témata směřující na přijetí dítěte s postižením nejbližší a širší rodinou a komunitou, specifika vývoje dítěte s postižením sluchu, vývoj řeči, možné způsoby komunikace s dítětem, volbu vhodného komunikačního způsobu, průběžné hodnocení jeho vývoje a navrhování změn, intuitivní rodičovství, výchovu dítěte, zvyšování jeho samostatnosti. Dále je kladen důraz na potřeby jednotlivých členů rodiny a jejich naplnění, na péči o další děti v rodině a o jejich potřeby, informace o genetických vadách sluchu a souvisejících otázkách, partnerské vztahy a vztahy v širší rodině, vazby v místě bydliště a jejich podpora a informace pro lidi mimo nejbližší rodinu.
Kontakt rodiny se společenským prostředím je v Kartě potřeb konkretizován v programech a akcích pro rodiny s dětmi s postižením sluchu. Zahrnuje pobytové akce, kontakty na jiné rodiny s postižením sluchu, kurzy komunikace nebo znakového jazyka, možnost využívat další ranou péči v případě dětí s dalšími obtížemi, informace o předškolních a školních zařízeních, navazujících službách v místě bydliště, o sociálně aktivizačních službách pro rodiny dětmi, odlehčovacích službách, tématem je i kontakt se speciálně pedagogickým centrem.
Kontakt dítěte se společenským prostředím předpokládá podporu komunikačních dovedností dítěte, mluvní vzory, které mu mohou rodiče poskytovat, znaky a neverbální komunikace, vokalizace dítěte, rozvoj porozumění a aktivní mluvené řeči, výběr vhodných komunikačních strategií, zážitkové a komunikační deníky, kalendáře, fotografie, alternativní komunikace, sociální kontakty dítěte v úzké i širší rodině a s vrstevníky, programy a akce pro děti, pobytové akce pro rodiny, vedení dítěte k samostatnosti a sociálnímu začlenění – aktivity pro děti s postižením sluchu i pro slyšící vrstevníky.
Seberealizace dítěte zahrnuje výběr předškolního a školního zařízení, přípravu na nástup a domluvu podmínek pro zařazení dítěte, orientační posouzení vývojové úrovně dítěte a sledování jeho zařazení při jednání všech, kdo se na zařazení dítěte podílejí. Tématem je i reálný náhled rodičů na možnosti dítěte a na jeho limity i jeho potenciál, mimoškolní aktivity, hry, kroužky, návrh činností pro běžné dny.
Péče o sluchadla nebo kochleární implantáty, péče o čistotu kompenzační pomůcky ucha, řešení technických problémů s kompenzačními pomůckami včetně kontaktů na servisy patří do oblasti běžných úkonů péče o dítě. Dále informace o manipulaci a obsluze sluchadla nebo kochleárního implantátu, pomoc při překonání adaptačního období používání kompenzačních pomůcek, informace, co dítě může v konkrétním věku zvládnout, nastavení vhodných rituálů při nošení kompenzačních pomůcek, sdílení dobrých příkladů a vyzkoušených postupů.
Všechna témata a činnosti zahrnuté v Kartě potřeb se v průběhu víceleté spolupráce postupně přirozeně proměňují, některá zanikají, jiná se objevují. Proto se nejen průběžně, ale zejména po uplynutí doby jednoho roku trvání Dohody o spolupráci společně vyhodnocují a stanovují se nová. Ukončení spolupráce mezi klienty a ranou péčí nastává vzájemnou domluvou ve chvíli, kdy byly naplněny všechny cíle, kterých bylo možné jejím prostřednictvím dosáhnout. Získané kompetence rodičů a jejich uvědomění si vlastního podílu na dosavadním úspěšném zvládnutí situace jsou pak předpokladem pro budoucí vývoj nejen dítěte se sluchovým postižením, ale rovněž fungování rodiny jako celku.
Martina Péčová,
vedoucí služby Raná péče Čechy
a
Anna Kučerová,
vedoucí služby Raná péče pro Moravu a Slezsko, Centrum pro dětský sluch Tamtam, o. p. s.
