Sociální práce v sociálním bydlení: síťování praxí

Agentura pro sociální začleňování uspořádala 28. 11. v Olomouci v prostorách VOŠ CARITAS seminář Sociální práce v sociálním bydlení. Zúčastnilo se ho 63 účastníků, především sociálních pracovníků. Cílem akce bylo podpořit přenos zkušeností o této oblasti sociální práce. Zkušenost z oblasti sociální práce, která slouží jako podpora pro udržení bydlení, jež odpovídá běžným standardům, představily čtyři organizace.

Jednalo se o Diecézní charitu ostravsko-opavskou, Práh jižní Morava, město Otrokovice a Azylový dům pro ženy a matky s dětmi ze Vsetína. V závěru proběhly dva workshopy zaměřené na praktický nácvik metod sociální práce, které lektorovali pracovníci sociálního odboru Magistrátu města Ostravy a IQ Roma servis z Brna.

Mezi diskutovanými tématy na semináři se objevilo téma jistiny a vstupních nákladů, dostěhovávání do domácností v sociálních bytech, hospodaření s penězi či tlak na spolupráci se sociálním pracovníkem. Ve vztahu k tématu posuzování v sociální práci zazněla otázka vstupu do programů sociálního bydlení. Zástupci města Otrokovice prezentovali svoji praxi, kdy nevyužívají zásluhová kritéria, pouze posuzují, zda bude zájemce schopný platit nájem, vedle ochoty ke spolupráci se sociálním pracovníkem a splnění kritérií bytové nouze. Ve zpětné vazbě k semináři se, vedle kladné zpětné vazby k prakticky zaměřeným workshopům, objevily obavy z vnějších vlivů na programy sociálního bydlení.

Tématem byla také absence legislativní normy, která by ukotvovala sociální bydlení v rámci praxe v jednotlivých obcích. Programy sociálního bydlení realizují buďto obce, kdy poskytují bytový fond a sociální práci realizují prostřednictvím svých sociálních pracovníků. Nebo neziskové organizace, jakožto poskytovatelé sociálních služeb, obvykle ve spolupráci s obcí nebo soukromým subjektem. Vzhledem k tomu, že chybí norma, která by definovala veřejný závazek v oblasti sociálního bydlení, důležitou roli může sehrát snaha podpořit výměnu zkušeností a síťování jednotlivých organizací. V rámci obcí, které spolupracují s ASZ, je o tuto oblast zájem. Příští rok by chtěla ASZ iniciovat vznik tematické sítě pro oblast sociálního bydlení v rámci čtyř krajů, kde působí její Regionální centrum východ (síťování probíhá ale i v dalších regionálních centrech). Která by, podobně jako seminář v Olomouci, byla otevřena i obcím a organizacím, které nespolupracují s ASZ.

ASZ se podílela na zavádění inovativních metod sociální práce při řešení bytové nouze do praxe, které na semináři představili pracovníci IQ Roma servis a Magistrátu města Ostravy na svých workshopech. Pro zhodnocení praxe sociální práce v sociálním bydlení a její rozvoj je důležitá také její reflexe. Vedle přenosu dobré a inspirativní praxe ze zahraničí tak má svůj význam i interní odborná debata v rámci české sociální práce. Která zohledňuje místní specifika a využívá dosavadní odborné zkušenosti v této oblasti.

Reflexe dosavadní praxe v sociálním bydlení byla také jedním z cílů uskutečněného semináře. V tomto ohledu lze odkázat k reflexivnímu pojetí sociální práce, které představuje v posuzování v sociální práci zásadní alternativu ke snaze zbyrokratizovat sociální práci, proceduralizovat její postupy a omezovat profesionální výkon sociální práce (srov. Navrátil, Janebová a kol. 2010; Navrátil a kol. 2014).

Martin Stanoev, ASZ.

Literatura:

NAVRÁTIL, P. (ed.). 2014. Reflexivní posouzení v sociální práci s rodinami. Brno: Masarykova univerzita.

NAVRÁTIL, P., JANEBOVÁ, R. a kol. 2010. Reflexivita v posuzování životní situace klientek a klientů sociální práce. Hradec Králové: Gaudeamus.