Nezisková organizace Schola Empirica přinesla do Česka novou metodiku, která přináší sociálním a terénním pracovníkům návod, jak mluvit s klienty o tématech výchovy dětí. Pro většinu z nich to je nové rozšíření jejich komunikace s rodinami. Proto vznikl kruh sdílení, kde se všichni pravidelně setkávají a sdílejí si zkušenosti. Společně celou metodiku pak posunují dál.
Terénní pracovníci docházejí do rodin a pomáhají jim vyrovnat se například se zadlužením, s nedostatečným bydlením nebo se ztrátou práce. Často se však tíživá situace odráží i ve vztahu mezi rodiči a dětmi. Následkem toho se horší prospěch dětí ve škole nebo zhoršuje jejich možnost začlenění se do společnosti. Na témata výchovy ale běžně při setkáních s klienty není čas či vhodná situace. Nezisková organizace Schola Empirica proto v Česku nastartovala program „Inovace sociálních služeb zaměřených na podporu rodičovských dovedností“, kdy terénní pracovníci podporují rodiče, aby se zlepšila právě atmosféra v rodině. Celá metodika je postavena na dvanácti krocích, které sociální pracovníci s rodinami postupně probírají. První část se věnuje pozitivnímu rodičovství a druhá část zmírňování nežádoucího chování u dětí.
„Aby mohl projekt v praxi fungovat, je třeba systematické práce. Vedle ochoty rodičů plnit úkoly, je potřeba mít dobře proškoleného a zkušeného terénního pracovníka. A protože se jedná o novinku, klíčové jsou zkušenosti kolegů z praxe, kteří během pilotní fáze celou metodiku mohli upravovat a doplňovat,“ říká odborný garant evaluace v organizaci Schola Empirica Jaromír Mazák PhD., který také působí jako vyučující a výzkumník na Katedře sociologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Metodika vychází ze zahraničních zkušeností, v Česku je ale novinkou. Proto se jako klíčové ukázalo setkávání, sdílení a vyměňování zkušeností mezi sociálními pracovníky. Pilotního projektu se účastnilo dvanáct sociálních pracovníků ze Vsetínska a Ústecka, kteří během dvou let programem provázeli celkem 54 rodin. Z toho jich celým programem prošlo 33.
„Dříve jsme se výchově věnovali nahodile, když na to přišla řeč,“ říká sociální pracovnice z Azylového domu pro matky s dětmi ve Vsetíně Petra Hantáková, která měla na starosti osm rodin. „Nikdy předtím jsme nepracovali s výchovnou metodou, která je takto popsaná vcelku. Je velmi jednoduchá. Otevírá nám to dveře do rodin, což nám usnadňuje práci,“ shrnuje Petra Hantáková. Samozřejmě se ne vždy všechny rodiny daří stoprocentně motivovat, aby rady zkoušely i během týdne, když zrovna sociální pracovnice není nablízku.
Průběh pilotního projektu ukázal, že existují tři skupiny rodin. Motivované rodiny, tedy rodiče, kteří mají zájem, aby se jejich vztah s dětmi zlepšil. Pracovaly se sociálními pracovníky a aktivně plnily úkoly. Druhá skupina rodičů věnovala projektu pozornost, ale pouze při návštěvách sociální pracovnice, jinak v průběhu času úkoly neplnili a nedařilo se jim převést rady do praxe. Třetí část rodin o program sice na začátku projevila zájem, v průběhu ale aktivní zájem ztratila.
Terénní pracovníci během síťovacích setkání vyvinuli nový nástroj, který nebyl součástí projektového manuálu a který jim pomohl podpořit motivaci v rodinách. „Ukázalo se, že pomáhá jakýsi kalendář. Tedy když si rodina vytvoří, nebo dostane od sociální pracovnice třeba týdenní kalendář, kde si bude za každou pochvalu dítěte zaznamenávat čárky,“ říká Jaromír Mazák.
Terénní pracovníci společně s metodiky z organizace Schola Empirica pracovali na společných setkáních také na tom, jak by se daná metodika dala ještě více zjednodušit pro případ, že rodina má problémy s dlouhodobou motivací. Každý ze dvanácti kroků pak znamená pouze jedno slovo. Například: „mlčím, když dítě zlobí“. Pro úplnost je nutné dodat, že v tomto případě se jedná o bod, který se v manuálu popisuje jako „přehlížení nežádoucího chování“. To znamená, že pokud se dítě chová nežádoucím způsobem, například se houpe na židli, tak si ho dospělý v té chvíli nevšímá, ale naopak po pochválí až ve chvíli, když se dítě houpat přestane. Metodika vychází z toho, že nejčastějším důvodem nežádoucího chování u dětí je vyžadování si pozornosti dospělých a ta přijde, když dospělý dítě začne napomínat. Pokud ale dítě zjistí, že pozornost nežádoucím chováním nezíská, ztratí důvod se takto chovat. „Pochválit, podpořit za maličkost a podtrhnout, co se povedlo. To není jen jedno z nejdůležitějších pravidel v této metodice, ale to platí i pro mou činnost sociální pracovnice všeobecně. Klíčové pro tuto práci je podtrhnout to dobré a přehlížet to negativní,“ říká terénní pracovnice Petra Hantáková.
Poznatky sociálních pracovníků z pilotní fáze projektu Schola Empirica zapracovala do manuálu metodiky a ta se letos začíná uvádět do praxe nově i na Zlínsku. Podrobnější informace o metodice a přehled všech dvanácti konkrétních kroků mohou zájemci získat přímo v organizaci Schola Empirica, a to na emailové adrese info@scholaempirica.org.
Bára Procházková,
Schola Empirica
