Sociální pracovník v institucionální výchově dětí a mládeže (DD, DgÚ, DDsŠ, VÚM, SVP)

Smysl existence pracovní pozice

Zařízení zajišťují výchovu a vzdělávání ohrožených dětí od 3 do 18 (19) let. Je to diagnostický ústav, dětský domov, dětský domov se základní školou, výchovný ústav a středisko výchovné péče (to má programy ambulantní, případně i internátní). Děti jsou v zařízeních buď režimu ústavní výchovy, pokud rodiče nefungují a není k dispozici jiná forma péče, nebo v režimu ochranné výchovy, pokud mají závažné poruchy chování, případně spáchaly čin jinak trestný (věk 12–15 let) nebo trestný čin (věk 15–18 let).

Sociální pracovník funguje jako expert na rodinnou situaci dítěte. Zajišťuje komunikaci s rodiči, zákonnými zástupci a se spolupracujícími organizacemi. Zajišťuje i část administrativy spojenou s pobytem dítěte v zařízení.

Sociální situace cílové skupiny a její hlavní potřeby

Část dětí žila před nástupem v deprivujícím prostředí mnoho-problémové rodiny, část dětí rodiče nebyli schopni výchovně zvládnout. U dětských klientů jsou častější psychické poruchy (zejména ADHD, deprese, posttraumatická stresová porucha) a poruchy chování. Přechod do zařízení, zejména ústavního, může být dalším traumatem, zejména u menších dětí. Náhradní výchova by měla mít u menších dětí rysy terapeutického rodičovství. U větších dětí někdy stojí zařízení před problémem „převýchovy“, která potřebuje přijatelnou ideologii a přesvědčivé vykonavatele.

Systémový kontext (legislativa, standardy)

Zákon o sociálních službách (108/2006).
Zákon o výkonu ústavní výchovy nebo výkonu ochranné výchovy ve školských zařízeních (109/2002).
Zákon o sociálněprávní ochraně dětí (359/1999).
Standardy kvality péče o děti ve školských zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy a preventivně výchovné péče (Metodický pokyn MŠMT 5805/2015).

Organizační rámce

Zařízení spadají do resortu školství.

Způsob definování cílů pro pracovníky

U dětí přicházejících z nefunkčních rodin náhrada rodiny. U dětí s poruchami chování navíc resocializace, „převýchova“.

Popis jednotlivých pracovních činností

Depistáž (vyhledávání) ohrožených dětí. Kontakt s rodinami, hodnocení rodinné situace dětí. Poskytování poradenství dětem a rodinám. Komunikace se spolupracujícími organizacemi (školy, OSPOD, soudy atd., viz níže). Vedení evidence dětí v zařízení. Vedení finanční agendy souvisící s pobytem dětí v zařízení. Zpracovávání veškeré sociální agendy a osobních spisů dětí. Zpracovává podklady pro správní řízení ke stanovení výše příspěvku na péči o děti umístěné v dětském domově dle zákona 109/2002 Sb. a podklady k zaúčtování výše příspěvku na péči o děti umístěné v dětském domově a výživného. Pracovník se osobně zúčastňuje jednání soudů, komisí, jednání ve školách a dalších institucích dle potřeb organizace. Vypracovává podkladové zprávy pro soudy, sociální pracovníky OSPOD a další instituce. Zprávy konzultuje s vedoucím vychovatelem a ředitelem. Osobně jedná se sociálními pracovníky OSPOD a kurátory. Účastní se případových konferencí. Jedná s rodiči dětí, širší rodinou, případně dalšími osobami. Informuje osoby zodpovědné za výchovu o důležitých změnách v životě dítěte. Účastní se porad vychovatelů, případně dalších interních porad a jednání. Podílí se na plánování péče o dítě. Průběžně sleduje vývoj chování dítěte. Zabývá se agendou propustek dítěte ze zařízení, tu konzultuje s OSPOD. Konzultuje průběžně s vychovateli sociální i výchovnou problematiku jednotlivých klientů. Vyhotovuje zprávy o průběhu pobytu dítěte v zařízení a závěrečnou zprávu pro OSPOD.

Zvláštní pozornost věnuje přípravě dětí na odchod z dětského domova a k tomu zpracovává doporučení týkající se budoucnosti dítěte (ukončení studia, vyhledávání pracovního místa, ubytování, znovu začlenění do původní rodiny atd.). V době pobytu dětí v zařízení zpracovává agendu pobytu dětí u osob odpovědných za výchovu a dalších krátkodobých i dlouhodobých pobytů mimo zařízení. Seznamuje zainteresované osoby s pravidly upravujícími tyto možnosti. Pracuje s biologickými rodinami umístěných dětí, s širší rodinou, případně dalšími osobami, které jsou ve vztahu s dětmi. Provádí poradenství v oblasti hostitelství a pěstounství, pokud se takové případy v souvislosti s dětmi umístěnými v dětském domově vyskytnou. Monitoruje odcházející děti a poskytuje jim poradenství v sociální oblasti.

Vztah s dítětem není u sociálního pracovníka tolik zatížen povinnostmi jako u vychovatelů, děti si za ním chodí povídat, radit se a domlouvat. Při nedodržení pravidel mohou dětem a dospívajícím omezit vycházky, snížit kapesné, popř. zrušit víkendový pobyt. Sociální pracovník je zde v odlišné roli, neboť přímo na plnění povinností nedohlíží.

Okruh spolupracujících subjektů

OSPOD, školy, městské úřady, zdravotnická zařízení.
Soudy.
Sociální služby.
Psychologové.
Úřad práce.
Ped-psych poradny.
OSSZ.
ČSSZ.
Exekutoři.
Sponzoři.

Typy výsledků

Formalizované: Hodnocení situace dítěte. Plány péče. Zprávy pro soudy a jiné spolupracující organizace.
Faktické: Naplnění plánu péče. Zlepšení situace rodiny a návrat dítěte do ní. Zvládnutí traumatu u dítěte. Vymizení problémového chování dítěte.

Předpoklady k výkonu profese

Nutná formální kvalifikace: VOŠ, VŠ dle definice Z 108/2006.
Potřebné znalosti: Znalost relevantní legislativy. Minimum z vývojové psychologie. Problematika syndromu CAN a dětského traumatu. Minimum z dětské psychiatrie. Znalost sítě místních služeb.
Potřebné specifické dovednosti: Dovednost komunikovat s rodinou a s dětmi, včetně případů, kdy chování dětí a dospělých je vzdálené normě. Dovednost zjistit trauma u dítěte. Dovednost hodnotit fungování rodiny a případy špatného zacházení rodičů s dětmi.
Měkké dovednosti: Týmová spolupráce v rámci zařízení. Komunikace a spolupráce s jinými organizacemi.
Žádoucí postoje, hodnotová orientace: Empatie, trpělivost, schopnost udržovat hranice, asertivita.
Využívané teorie, přístupy a metody: Koncept nejlepšího zájmu dítěte. Teorie vývoje osobnosti v dětství a v adolescenci. Teorie traumatu. Teorie fungování rodiny. Systemická teorie. Teorie sítí. KBT. Výchovné poradenství pro rodiče.

Kritéria úspěchu v profesi

Kvantitativní kritéria: Počet případů, počet intervencí.
Kvalitativní kritéria: Zlepšení kvality života dítěte, zlepšené fungování rodiny vůči dítěti. Adaptace dítěte na život v zařízení.

Faktory ztěžující výkon práce

Zdroje stresu/vyhoření: Zvládání adaptace dětí na ústavní prostředí. Nespolupracující rodina. Dítě s masivním traumatem. Zvládání stavu dětí vracejících se z návštěv v rodině. Nespolupráce OSPOD, soudů a dalších zainteresovaných subjektů. Nedostatečný počet zaměstnanců v zařízení nebo jejich vysoká fluktuace. Chybějící supervize.
Kritické a velmi náročné situace: Konflikty s rodiči, kteří si nepřejí, aby byly jejich děti v zařízení. Děti s agresivním chováním. Děti, které se samy poškozují. Děti užívající návykové látky. Děti utíkající ze zařízení.

Zdroje:

Majerová, E. (2018): Profese sociálního pracovníka v institucionální výchově. Absolventská práce. VOŠ Caritas, Olomouc.

Tulisová, D. (2015): Potřeby adolescentů s dětském domově rodinného typu z hlediska sociálního pracovníka. Absolventská práce. Praha: Vysoká škola psychosociálních studií,

Pacnerová, H. a kol. (2015): Standardy kvality péče o děti ve školských zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy a preventivně výchovné péče. Národní ústav pro vzdělávání: Praha.