Sociální pracovník v Intervenčním centru pro osoby ohrožené domácím násilím

Smysl existence pracovní pozice

Odborná pomoc sociálně právní povahy poskytovaná osobám ohroženým domácím násilím. Spolupráce s klientem/klientkou je započata nejčastěji po intervencí Policie České republiky, která má oprávnění vykázat tzv. násilnou osobu ze společného obydlí. Neprodleně pak informuje spádové intervenční centrum. To má povinnost do 48 hod samo aktivně kontaktovat ohroženou osobu a nabídnout ji odbornou pomoc.

Sociální situace cílové skupiny a její hlavní potřeby

Primárními klienty/klientkami jsou osoby ohrožené domácím násilím různých forem (fyzické, sexuální, psychické, sociální) starší než 16 let. V partnerském soužití, resp. v rodině mohou být další problémy (finanční situace, drogové závislosti, problémy s péčí o děti, nezaměstnanost, psychické nemoci, somatické nemoci…).

Potřeby cílové skupiny jsou: Zklidnit emoce a rozvážit další postup v náročné životní situaci, konat bezprostřední kroky k zajištění svého bezpečí (a bezpečí svých dětí), zorientovat se v situaci (díky trestnímu řízení dostává klient/ka mnoho informací, se kterými si neví rady; v souvislosti s řešením situace dětí nastává totéž); začít vnímat sebe, nastartovat vlastní rozhodování, zajistit dlouhodobé bezpečí pro sebe a děti, začít se spoléhat plně na sebe; překonat psychické dopady násilí, zvládnout posttraumatické poruchy.

Systémový kontext (legislativa, standardy)

Zákon na ochranu před domácím násilím (Z. 135/2006 Sb.).
Zákon o sociálních službách (Z.108/2006 Sb.).
Zákon o zvláštním řízení soudním (Z. 292/2013).
Trestní zákoník (Z. 40/2009).
Občanský zákoník (Z. 89/2012).
Zákon o obětech trestných činů (Z 45/2013).

Způsob definování cílů pro pracovníky

Minimalizace rizika rozvoje domácího násilí, pomoc se zajištěním ochranných opatření zejm. v případech, kde byl využit institut vykázání; prevence rozvoje nepříznivých následků násilí u osoby ohrožené (závislosti na návykových látkách, neschopnost pracovat a starat se o děti, psychiatrické onemocnění, PTSP).

Popis jednotlivých pracovních činností

Vede jednání se zájemci o službu a vstupní jednání s uživateli služby. Vede sociálně právní konzultace s uživateli IC (nízkoprahové kontakty, kontakty z policejního vykázání, včetně výjezdních konzultací na území kraje, včetně víkendových služeb a služeb během státních svátků). Týmově spolupracuje v rámci IC při řešení případů DN. Spolupracuje s pracovníky ostatních středisek a návazných služeb (např. s domovy pro matky s dětmi). Interdisciplinárně spolupracuje se subjekty zařazenými v interdisciplinárních týmech v kraji. Průběžně zpracovává statistickou analýzu z činnosti IC. Zajišťuje aktualizaci psychosociální sítě (adresní rejstřík subjektů na území kraje). Zastupuje vedoucího IC v době jeho nepřítomnosti na pracovišti IC, případně na poradách vedoucích pracovníků, jednáních pracovní skupiny komunitního plánování, pracovních poradách na úrovni kraje apod. Spolupracuje na správě webových stránek IC.

Okruh spolupracujících subjektů

Policie České republiky (obvodní oddělení v rámci celého kraje, Služba kriminální policie a vyšetřování), orgány sociálně právní ochrany dítěte, sociální odbory městských a obecních úřadů, okresní soudy, krajské soudy, okresní státní zastupitelství, krajská státní zastupitelství, Probační a mediační služba, návazné sociální služby v regionech (sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, síť rodinných a manželských poraden, azylové domy pro matky s dětmi), psychiatrické a psychologické ambulance.

Typy výsledků

Formalizované: Vyhodnocení situace osoby ohrožené domácím násilím, uzavření ústní smlouvy o poskytování sociální služby, sestavení individuálního plánu vč. cílů, zprávy pro soudy, návrhy k soudu, spisová dokumentace.
Faktické: Změna v životě osoby ohrožené domácím násilí, nepřítomnost násilí, snížení míry dlouhodobé traumatizace.

Předpoklady k výkonu profese

Nutná formální kvalifikace: VOŠ, vysoká škola, obor sociální práce.
Potřebné znalosti: teorie vzniku a dynamiky domácího násilí, rámec legislativy (zejm. z. o soc. službách, na ochranu před DN, o obětech trestných činů).
Potřebné specifické dovednosti: Citlivost vůči klientkám, pevnost a vnitřní soudržnost, schopnost emočního odstupu a racionálního náhledu; dovednost spolupracovat s ostatními institucemi podílejícími se na řešení problematiky domácího násilí.
Měkké dovednosti: Komunikační dovednosti na úrovni práce s krizí a krizovým prožíváním, týmová spolupráce a týmová nezaujatost.
Žádoucí postoje, hodnotová orientace: Vyjasněný postoj k tématu domácího násilí, vyrovnaný vztah k mužům (schopnost si udržet zdravý obraz muže a jeho role v partnerském životě), vyjasněný postoj k ochraně/záchraně klientek, schopnost držet zdravé hranice mezi profesí a osobním životem.
Využívané teorie, přístupy a metody: Krizová intervence, práce s traumatem, multidisciplinární spolupráce.

Kritéria úspěchu v profesi

Kvantitativní kritéria: Poměr počtu vykázání a počtu osob, které započaly spolupráci s intervenčním centrem, počet klientek, které využijí střednědobou a dlouhodobou spolupráci s centrem (čím delší péče, tím se zvyšuje pravděpodobnost, že nevstoupí znovu do závislostního vztahu), počet klientek, které se rozhodují pro obnovu partnerského vztahu za určitých podmínek (vstup do párové terapie, spolupráce násilné osoby s psychiatrem a psychologem).
Kvalitativní kritéria: Úspěch představují ženy, které od násilného partnera odešly a začaly žít samostatně a nezávisle. Ženy, které si dají pozor při výběru dalšího partnera a nepřehlédnou důležité primární mocenské signály. Nicméně práce intervenčního centra je časově omezená a mnohdy pracovník až „na konec příběhu“ nedohlédne. Úspěchem je také co nejméně bolestné zvládnutí trestního řízení a minimalizace sekundární viktimizace.
Intervenční centrum pracuje pouze s jednou stranou, tj. osobou ohroženou. Nereflektuje osobnost, postoje a možnosti druhé strany (manžela, partnera – v partnerském typu násilí; otce, syna či vnuka – v mezigeneračním násilí).

Faktory ztěžující výkon práce

Zdroje stresu/vyhoření: Zejména riziko sekundární traumatizace. Psychické dopady ženských témat, která se dotýkají ženské identity a intimity. Poměrně neměřitelné či nehmatatelné výsledky práce. Opakující se téma v obdobných variacích. Přítomnost silných emocí (strach, bezmoc, bolest). Obavy o psychosociální vývoj dětí vyrůstajících v prostředí domácího násilí (zejména u neřešených případů, kdy oběť odmítá spolupracovat). Nízká prestiž pracovní pozice. Nízké finanční ohodnocení této velmi odborné práce. Omezování podpor pro dobré zvládnutí pracovních úkolů (např. omezení supervize) ze strany zaměstnavatele. Vyrovnávání se s tlakem nadřízených.
Kritické a velmi náročné situace: Doprovody oběti k náročným jednáním na policii či k soudům, kdy hrozí i setkání s násilnou osobou. Kritické jsou momenty, kdy násilná osoba čeká před budovou či poblíže budovy, kde jednání probíhala a domáhá se kontaktu s pracovnicí. Mnohdy projevuje silné emoce vzteku či zloby na intervenční centrum, které násilná osoba vnímá jako původce rozpadu rodiny či vztahu. Soupis zpráv, které jsou využívány k rozhodování soudů (opatrovnických, rozvodových, či trestních). Zpracovatel zprávy vnímá zátěž plynoucí z možného ovlivnění lidského příběhu (oběti, i osoby násilné). Etická dilemata. Zejména v situacích, kdy Policie ČR definuje případ jako „domácí násilí.“ Využije institutu vykázání a této osobě musí být ze zákona nabídnuta pomoc ze strany intervenčního centra. Po podrobnějším rozhovoru s osobou ohroženou se může ukázat, že se jedná spíše o jednorázový incident. Oběť se ale domáhá např. soupisu právního návrhu na prodloužení vykázání. Nabízí se pak otázky: Je situace tak závažná, aby bránila druhé osobě na základě ústní výpovědi osoby ohrožené ve vstupu do jejího obydlí? Mám napomáhat poměrně invazivní akci vůči osobě, u níž pochybuji, že se chovala násilně?

Zdroje:

Podklad zpracovaný Lenkou Hodkovou, Oblastní Charita Hradec Králové

Štočková, V. (2015) Sociální pracovníci z intervenčních center – vhled do profese. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra sociální pedagogiky.