Smysl existence pracovní pozice
Legalizace pobytového statusu. Integrace do místní společnosti.
Sociální situace cílové skupiny a její hlavní potřeby
Cílovou skupinou jsou rodiny, dospělí nebo nedoprovázené děti. V řadě případů jsou uprchlíky před válečnými konflikty. V jiných případech odcházejí ze země původu proto, že v ní nenacházejí možnost obživy. V některých případech odcházejí z původní země proto, aby si zlepšili svou ekonomickou situaci.
Systémový kontext (legislativa, standardy)
- Zákon o pobytu cizinců na území ČR (Z 326/1999).
- Zákon o azylu (Z 283/1991).
- Zákon o dočasné ochraně cizinců (Z 500/2004).
- Zákon o trestním řízení soudním (Z 141/1961).
- Správní řád (Z 500/2004).
- Úmluva o právním postavení uprchlíků OSN (tzv. Ženevská úmluva).
- Protokol o právním postavení uprchlíků.
- Školský zákon (Z 561/2004).
Organizační rámce
Pobytovou agendu migrantů spravuje Odbor azylové a migrační politiky a Správa uprchlických zařízení (SUZ) Ministerstva vnitra. Policie České republiky má speciální složku nazvanou Služba cizinecké policie. Sociální pracovníci pracují ve státních uprchlických zařízeních spadajících pod SUZ, tj. v příjímacích střediscích, v pobytových střediscích, v integračních azylových střediscích (pro osoby, kterým již byla přiznána mezinárodní ochrana) a v zařízeních pro zajištění cizinců (pro osoby zajištěné, u nichž bylo rozhodnuto o vyhoštění).
NNO jsou sdruženy v Konsorciu nevládních organizací pracujících s migranty. Některé NNO zřizují s podporou měst multietnická centra, kde má dojít k propojení místních občanů a migrantů při volnočasových aktivitách. Zaměstnanci NNO pracují s migranty jak v zařízeních SUZ, tak během začátku jejich samostatného života mimo zařízení SUZ.
Způsob definování cílů pro pracovníky
Zajištění základních potřeb klientů. Integrace do společnosti. U odmítnutých žadatelů o azyl dobrovolný návrat do země původu.
Popis jednotlivých pracovních činností
Zhodnocení toho, jak jsou zajištěny základní životní potřeby klientů. Hodnocení situace klienta, „sociální diagnóza“. Poskytování materiální pomoci. Tlumočení. Poskytování poradenství o azylové proceduře týkající se práv a povinností žadatele. Poskytování poradenství o zdravotním pojištění. Zprostředkování dalších služeb (právních, psychologických, zdravotnických, podpora vzdělávání dětí, výuka češtiny pro dospělé). Poskytování poradenství a podpory směřující tomu, aby klient v českém prostředí fungoval jako místní občané, pokud jde o ovládání jazyka, bydlení, zaměstnání (karierní poradenství), vzdělávání dětí, péče o zdraví, dopravy aj. Zprostředkování kontaktu s místní komunitou a s jinými subjekty, doprovázení k jednáním a vyjednávání v zájmu klienta. Poskytování krizové intervence. Plánování postupu pro případ, kdyby byla žádost klienta odmítnuta. Organizace a realizace programů proti xenofobii pro veřejnost. Vystupování v médiích.
Okruh spolupracujících subjektů
- Služba cizinecké policie.
- Pracovníci přijímacích středisek, pobytových středisek, integračních azylových středisek, zařízení pro zajištění cizinců, centra na podporu integrace cizinců, koordinačního centra pro cizince v průmyslové zóně Kvasiny.
- Interkulturní pracovníci v nestátních i ve státních organizacích.
- Organizace zaměstnávající klienty.
- Obecní úřady. Školy.
- Majitelé a správci nemovitostí.
Typy výsledků
Formalizované: Vyřízení žádosti prodlužující nebo legitimující pobyt migranta v ČR. Nalezení školy, školky, zaměstnání apod.
Faktické: Život bez kolize s právním řádem hostitelské země s naplněním hlavních potřeb. Řešení situace migrantů, jejichž pobyt nebyl legitimován rozhodnutím českých státních orgánů.
Předpoklady k výkonu profese
Nutná formální kvalifikace: U NNO určuje zaměstnavatel. U státních úředníků příslušná legislativa.
Potřebné znalosti: Jazyková výbava, znalosti týkající se kultury zemí, odkud migranti přicházejí (zejména pojetí ženské a mužské role). Znalosti neverbální komunikace v kulturním okruhu, odkud migranti pocházejí. Znalosti týkající se traumatu a posttraumatického syndromu. Znalost legislativy a příslušných procedur legalizace pobytu.
Potřebné specifické dovednosti: Dovednost komunikovat s cílovou skupinou. Dovednost adekvátně reagovat na předsudky veřejnosti týkající se migrantů. Dovednost poskytovat rozvodové poradenství. Dovednost komunikovat politiku vlastní organizace navenek. U NNO zvládnutí administrativních nároků projektů.
Měkké dovednosti: Dovednost komunikovat obecně. Trpělivost v situacích, kdy klient nerozumí. Schopnost zapojovat do práce ty dospělé, kteří mlčí. Aktivní znalost jazyků. Dovednost spolupracovat s jinými organizacemi, obhajovat zájmy klientů. Dovednost posilovat komunitní vazby klientů.
Žádoucí postoje, hodnotová orientace: Reflexe názoru na migraci; výhodou je postoj, který migranty vnímá převážně jako přínos pro hostitelskou zemi.
Využívané teorie, přístupy a metody: Teorie kultury. Integrační přístupy.
Kritéria úspěchu v profesi
Kvantitativní kritéria: Počty klientů v programech, počty klientů aktivně využívající programy.
Kvalitativní kritéria: Proces integrace je markantní.
Faktory ztěžující výkon práce
Zdroje stresu/vyhoření: Azylové řízení nedopadne tak, jak si klient představoval. Překladatel je z jiné skupiny než z jaké přichází klient, přičemž obě skupiny jsou v zemi původu nepřátelské. Nedaří se najít překladatele na jazyk, kterým klient mluví. Překlad je nekvalitní, takže klient nedostává potřebné informace.
Kritické a velmi náročné situace: Klienti ventilují svou frustraci z dlouhého, případně pro ně nepříznivého řízení směrem na sociálního pracovníka.
Zdroje:
Vávrová, L. (2018): Význam profese interkulturního pracovníka pro sociální práci v ČR. Bakalářská práce. Praha: Filosofická fakulta UK, Katedra sociální práce.
