Raná péče stojí ve středu tří resortů – sociálního, zdravotního, školství. Článek je zamyšlením, jaké místo zaujímá raná péče mezi resorty. Zabývá se náročností nezbytných kompetencí poradkyň rané péče, které z tohoto postavení vyplývají. V neposlední řadě také poukazuje na důležitost meziresortní spolupráce a roli klienta.
Přestože je raná péče preventivní sociální služba, pokud bychom na ni nahlíželi pouze z pohledu sociálního, unikal by nám celý kontext, ve kterém je tato služba zasazena. Raná péče totiž stojí ve středu tří resortů, jež se vzájemně prolínají. Resort sociálních věcí – zdravotní – školství. Společně s ranou péčí stojí ve středu samotný klient, tedy rodina. Rodina v případě narození dítěte se specifickými potřebami, nebo vychovávající dítě se zdravotním postižením potřebuje v průběhu let podporu všech tří resortů, bez které se neobejde. Vyznat se však v těchto systémech, vědět, jak postupovat, na koho se obrátit, je velmi těžký úkol. V roli průvodce může být poradce rané péče, jehož kompetence často sahají dále, než je tomu u sociálních pracovníků v jiných službách. Zde se dostáváme k tématu meziresortní spolupráce, která může celou situaci jak klientovi, tak pracovníkům velice ulehčit a ukazuje se v rámci poskytování komplexní a kvalitní služby jako nezbytně nutná.
Souvislost rané péče s resortem zdravotnictví
Velmi často je prvním resortem, se kterým se klient setkává, resort zdravotnictví. Svou roli sehrává především v počátečních fázích stanovení diagnózy a nastavení léčebného postupu. Stanovení diagnózy však může často trvat delší dobu, pacient tak žije v nejistotě, proto vyhledává pomoc, kterou by mohl využít. Již nyní je ideální chvíle pro propojení zdravotního a sociálního resortu. Raná péče může poskytnout rodině první podporu a naději. Pracovníci rodinu navazují na další odborníky, např. klinické psychology, klinické logopedy, psychoterapeuty, fyzioterapeuty, ergoterapeuty atd. Poradce rané péče se musí orientovat v tom, co je pro klienta dle jeho potíží vhodné, jaké odborníky z oblasti zdravotnictví rodina může ve svém okolí využít. Velice cenné jsou zkušenosti jiných rodin s odborníky. Rodiny také někdy nerozumí lékařským zprávám, se kterými jsou konfrontovány. V případě, že se pracovník orientuje i ve zdravotní problematice, je schopen rodinám zprostředkovat závěry ze zpráv vyplývající. Velmi důležité pro ranou péči jsou také konkrétně psychologické zprávy, jež pomáhají pracovníkovi v nastavení vhodného stimulačního programu dítěte.
V minulosti byl sociální a zdravotní resort striktně oddělován. Důkazem, že se trend mění, je i vznik nového oboru sociálně-zdravotní pracovník či zdravotně-sociální péče. V praxi již toto propojení funguje např. v rámci poboček Center provázení, které fungují při nemocnicích, např. Brno, Praha. Centra provázení navazují pacienty na vhodné sociální služby.
Souvislost rané péče se sociálním resortem
Zde je, zdá se, souvislost jasná. Raná péče patří do sociálního systému. Dle zákona o sociálních službách se jedná o terénní službu, popřípadě doplněnou ambulantní formou služby, patřící do služeb sociální prevence. Sociální systém je však velmi široký, a jelikož se raná péče zaměřuje nejen na dítě, ale na celou rodinu, mohou být témata, která poradkyně rané péče řeší, velmi obsáhlá (finance, vztahy v rodině, vztahy mezi sourozenci, absence hlídání dítěte s postižením, psychické problémy, atd.). I proto je velmi důležité propojení rodiny s dalšími službami a případná spolupráce na zlepšení nepříznivé situace rodiny – např. služby provázející pěstounské rodiny, OSPOD, sociálně aktivizační služby, sociální rehabilitace, osobní asistence. Někdy může být vhodná i spolupráce dvou raných péčí na základě toho, že každá raná péče se zaměřuje na jinou cílovou skupinu, tedy i na jiné oblasti podpory klienta.
Souvislost rané péče s resortem školství
Kolem tří let věku dítěte začíná vyvstávat otázka spolupráce se školským resortem. Rodina řeší umístění dítěte do školského zařízení, objevují se otázky integrace či speciálního školství. V této době je zásadní spolupráce se speciálněpedagogickým centrem. Při rozhodování rodičů ohledně volby školského zařízení mohou poradci rané péče pomoci jak s volbou školského zařízení, tak s následnou domluvou a začleněním dítěte, např. formou náslechů v MŠ, propojením se s asistentem pedagoga či dalšími pracovníky školského zařízení. Dalším milníkem je 6. rok dítěte, v případě odkladu školní docházky 7. rok dítěte, tedy znovu řešení dalšího vzdělávání. V případě nastavení komunikace mezi školským zařízením, rodičem a poradcem rané péče předcházíme jak domněnkám, tak různým nedorozuměním. Jedním z nástrojů, který může pomoci, je Profil dítěte na jednu stránku – vytvořen ve Velké Británii, představuje silné stránky dítěte, v ČR s ním pracuje např. organizace Rytmus, jednou z jejich aktivit je pomoc s inkluzí.
Možnosti meziresortní spolupráce
Jako jedna z možností meziresortní spolupráce se nabízí zmapování odborníků v okolí a postupné navazování vztahů s vybranými odborníky. Touto cestou se v minulosti snažilo ubírat mnoho služeb, např. ve službě s duševně nemocnými dospělými lidmi může být toto vhodnou metodou: navážu kontakt s psychiatrem klienta a řešíme společně jeho stav. Pokud však klient řeší více věcí v rámci své nepříznivé situace, tak se hledáček odborníků, se kterými sociální pracovník spolupracuje, rozšiřuje. Když se podíváme na ranou péči v kontextu všech tří resortů, musel by pracovník navazovat kontakt u každého klienta s mnoha odborníky (např. u jednoho klienta to může být i 16 odborníků). Jelikož poradenství, které poradce rané péče poskytuje, je velice široké (pro představu viz Profil poradce rané péče – kompetence v praxi rané péče, ARP ČR, z. s.), je téměř nemožné, aby byl v kontaktu se všemi odborníky, které rodina využívá. Poradce se proto může zaměřit pouze na stěžejní odborníky, kteří s rodinou spolupracují. Přímá spolupráce však může probíhat často pouze s jedním, ostatní informace získává např. od klinického psychologa formou nahlédnutí do zdravotní zprávy se souhlasem rodiny, předáním podkladů, které získává rodina od logopeda, nebo zhlédnutím zprávy z SPC.
Další možností je využití metody TOD, tzn. Tým okolo dítěte. S metodou pracuje v rámci raných péčí od roku 2017 Středisko rané péče EDUCO Zlín, z. s. Metodu převzalo od Petera Limbricka z Velké Británie. Cílem metody je propojení odborníků právě ze tří zmíněných resortů. Děje se takto v rámci setkání Týmu okolo dítěte, kam jsou všichni aktéři pozváni (rodina, odborníci ze všech tří resortů), setkání řídí tzv. facilitátor a výstupem je Plán podpory pro dítě, na kterém se podílí společně jak rodiče, tak odborníci.
Nezapomínejme, že rodina jako klient rané péče je celistvá jednotka – můžeme ji přirovnat k hodinovému stroji, když jedno kolečko nefunguje, přestane fungovat celý stroj. Je tedy třeba myslet na potřeby všech členů rodiny. Když rodiče situaci zvládají, tak ji lépe zvládá i dítě s postižením, zdraví sourozenci i širší příbuzenstvo. V případě, že funguje meziresortní spolupráce, rodiče nejsou vystavováni náročným situacím, jako jsou stálé vysvětlování své situace, různí názory odborníků či role prostředníka. Fungující meziresortní spolupráce nám umožňuje poskytovat komplexní podporu rodině, fungující výměnu informací mezi všemi, kteří se na podpoře rodiny podílejí, eliminuje tříštění sil podporujících, a dokonce šetří všem aktérům čas díky společnému směřování.
Lucie Freibergová,
vedoucí poradny rané péče, Slezská diakonie, Poradna rané péče DOREA
