Psychiatr, peer, sociální pracovník i zdravotní sestra – když jsou v terénu, klient získává výhodu. Pro osoby s duševním onemocněním jako je schizofrenie nebo bipolární afektivní porucha je zásadní, aby dostávali cílenou podporu, a to v oblasti sociálních a zdravotních služeb. Pokud je systém podpory nastaven správně, umožňuje jim to žít v místě, kde chtějí a vymanit se například z dlouhodobých (ne vždy nutných) hospitalizací. Jak to funguje v praxi?
Na poskytování kombinace zdravotních a sociálních služeb pro klienty s duševním onemocněním cílí například nezisková organizace Péče o duševní zdraví. Ve městech Pardubice, Chrudim a Hradec Králové zavedla do praxe nový druh zdravotně sociální služby, a to tzv. centra duševního zdraví. „V každém centru působí tým, který tvoří psychiatr, psycholog, zdravotní sestry a sociální pracovníci. Za klienty většinou jezdí domů či na jiné místo, a proto dokážeme poskytovat intenzivnější podporu než ambulance. Snažíme se předcházet nutnosti hospitalizace klientů a současně je podporujeme ve zvládání potřeb běžného života,“ přiblížil fungování centra ředitel neziskové organizace Péče o duševní zdraví, Mgr. Petr Pavlíček.
Chcete-li zobrazit tento obsah, musíte být předplatitelem časopisu.
Nemáte předplatné? Objednejte si ho.
