3/2022

Ilustrační obrázek článku Tým jako šance na zotavení se z duševního onemocnění

Psychiatr, peer, sociální pracovník i zdravotní sestra – když jsou v terénu, klient získává výhodu. Pro osoby s duševním onemocněním jako je schizofrenie nebo bipolární afektivní porucha je zásadní, aby dostávali cílenou podporu, a to v oblasti sociálních a zdravotních služeb. Pokud je systém podpory nastaven správně, umožňuje jim to žít v místě, kde chtějí a vymanit se například z dlouhodobých (ne vždy nutných) hospitalizací. Jak to funguje v praxi? Na poskytování kombinace zdravotních a sociálních služeb pro klienty s duševním onemocněním cílí například nezisková organizace Péče o duševní zdraví. Ve městech Pardubice, Chrudim a Hradec Králové zavedla do praxe nový druh zdravotně sociální služby, a to tzv. centra duševního zdraví. „VZobrazit text

Ilustrační obrázek k článku Ze zámku NaNovo

Organizace Domov NaNovo je příspěvkovou organizací poskytující pobytové sociální služby lidem se zdravotním postižením, která je zřizovaná Moravskoslezským krajem. Má dlouholetou historii od 40. let minulého století a až do roku 2016 úplně nebo částečně působila na historickém zámku v Nové Horce u Studénky, který je zapsán mezi kulturní památky České republiky. Protože na zámku byly služby lidem, zejména s mentálním postižením, poskytovány v podobě klasického ústavu sociální péče, tedy se všemi institucionálními prvky vč. 8–20lůžkových pokojů, organizovaného režimu pro větší skupiny klientů, absence práv nebo omezeného sociálního začleňování a rozvoje běžných dovedností, začaly po roce 2006 úvahy o transformaci tohoto systému péče. Moravskoslezský kraj svou koncepcí kvalityZobrazit text

Ilustrační fotka k článku Dětské domovy jinak

V Pardubickém kraji se dlouhodobě věnujeme zkvalitnění péče o ohrožené děti a rodiny, ať se jedná o zajištění dostatečného množství terénních sociálních služeb pro ohrožené děti a rodiny po celém území kraje, tak i o služby pro děti se zdravotním postižením, autismem, ale také nastavování změn v oblasti sociálně-právní ochrany dětí. Už sedm let měníme naše dětské domovy. Věříme, že přirozené prostředí, individuální přístup k dětem a vedení k samostatnosti je lépe připraví na období po opuštění pobytových zařízení. Pobyt v ústavech na život nepřipraví Před zahájením procesu změn se život více než 150 dětí v pěti dětských domovech v kraji nijak nelišil od způsobu života dětí v jiných ústavních zařízeníchZobrazit text

Ilustrační fotografie k článku Vyletět z hnízda a neskončit přitom v ústavu

Jak daleko jsme došli na cestě k tomu, aby pobytové služby pro lidi s mentálním postižením umožňovaly svým klientům žít jako ostatní? Odpověď nabízí výzkumná zpráva Žít jako ostatní [1] založená na dosud nejrozsáhlejším zjišťování svého druhu uskutečněném v roce 2021 v rámci projektu Z Hnízda, který realizuje organizace Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, z.s. ve spolupráci s Jednotou pro deinstitucionalizaci – JDI, z.s. V rámci výzkumu byly získány vybrané základní informace o všech domovech pro osoby se zdravotním postižením (DOZP), chráněných bydleních a domovech se zvláštním režimem (DZR), do jejichž cílové skupiny patří lidé s mentálním postižením. Výsledkem není detailní obrázek o stavu deinstitucionalizace.Zobrazit text

Obrázek článku Duševní zdraví v zajetí institucionalizace – jsme schopni to změnit

V České republice již několik let probíhá snaha o změnu systému péče o lidi s duševním onemocněním. Reformní úsilí započalo ještě v bývalém Československu, krátce po pádu totality na začátku 90. let. Tehdy jej tlačili vpřed především „odpadlíci“ z hlavního proudu tuzemské konzervativní psychiatrie a první neziskovky podporující lidi s duševním onemocněním, jako bylo např. občanské sdružení Fokus. Všechny tyto nadšence spojovala idea jakési totální deinstitucionalizace, inspirovaná italskou reformou psychiatrie a jejím nositelem, legendárním Francem Basagliem. Dnes již víme, že v našich poměrech byla tato představa o více či méně rychlém zavírání velkých pobytových služeb zdravotní i sociální péče nerealizovatelná. Dvě paradigmata Přesto se po třech dekádách podařilo předchozí systém transformovat alespoňZobrazit text

Děti v ústavní péči často nepoznaly, jak funguje standardní rodina. Jejich vlastní rodinné zázemí selhalo. V tzv. rodinných skupinách se o to sice pracovníci dětských domovů snaží, dítě má ale několik vychovatelů a dalších často 7 dětí, se kterými se o dospělého musí dělit. Proto není v jejich možnostech zajistit jim to, co zažívají děti v rodinách. Alespoň částečnou pomocí by mohla být hostitelská péče. Skrývá i svá rizika, ale může být pro dítě vhodnou alternativou k institucionální péči. Obohatí ho o zážitky, jež by jinak nemělo šanci zažít. Hostitelská péče bohužel není v ČR právně zakotvený termín, ale má svá pravidla a pojistky. Zúčastněné strany jsou kromě daného dítěte, dětskéhoZobrazit text