V roce 2014 byl na Fakultě sociálních studií Ostravské univerzity v Ostravě (FSS OU) akreditován a v září 2015 otevřen navazující magisterský studijní obor Koordinace rehabilitace a dlouhodobé zdravotně sociální péče (dále jen KAD) ve studijním programu Zdravotně sociální péče. Cíleně reaguje na soudobé a budoucí potřeby praxe spojené s řešením přesahů zdravotně sociální oblasti, jako je stárnutí obyvatelstva, zaměstnanost lidí v důsledku změn zdravotního stavu ad.
Akreditaci oboru KAD předcházela mimo jiné analýza trhu práce a potřeb zdravotní a sociální politiky v ČR, které jsou explicitně či sekundárně vyjádřeny v různých národních i pracovních dokumentech týkajících se obyvatelstva v souvislosti se zdravím. Příkladem jsou Teze právní úpravy koordinace rehabilitace osob se zdravotním postižením, Diskusní materiál k východiskům dlouhodobé péče v České republice, Předběžná národní zpráva o zdravotní a dlouhodobé péči v České republice, Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí 2013– 2017, Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2015–2020, Strategie reformy psychiatrické péče ad.
Vznik oboru KAD na Ostravské univerzitě (OU) není náhodný. Před dvaceti lety (1995–2013) byl na tehdejší Zdravotně sociální fakultě OU akreditován pětiletý magisterský studijní obor Sociální práce se zdravotnickým profilem, u jehož zrodu stál především doc. PaedDr. Oldřich Chytil, Ph.D. Zanedlouho poté byl na téže fakultě akreditován z podnětu doc. Chytila bakalářský studijní obor Sociálně zdravotní a geriatrická péče. Na tuto historii a zkušenosti jsme plynule navázali a v souvislosti s Boloňským procesem jsme s garancí doc. Chytila akreditovali bakalářský studijní obor Zdravotně sociální pracovník (2011) a navazující magisterský obor Koordinace rehabilitace a dlouhodobé zdravotně sociální péče (2014).
Svou filosofií a obsahem čerpá KAD ze zkušeností obdobných, v zahraničí dlouhodobě akreditovaných vysokoškolských studijních oborů, s aplikací na české prostředí. Od počátku, již ve fázi záměru akreditace oboru (rok 2012), byl kladen důraz na společnou týmovou práci Fakulty sociálních studií OU a Lékařské fakulty OU a odborníků z praxe. Klíčovou součástí přípravy akreditace byly pravidelné konzultace s lidmi, jichž se samotný obor přímo týká. Nechtěli jsme být akademiky, kteří „vědí nejlépe“, co je pro lidi se zdravotními problémy „dobré“, nebo dokonce „nejlepší“. Nereflektovaná akademická slepota je velkým nebezpečím a překážkou propojení teorie a praxe, stejně tak jako slepota praktiků, kteří vidí svůj výsek praxe jako „jediné kritérium pravdy“. Od samého počátku proto obor vznikal v přímé četné diskusi se zástupci organizací lidí s postižením – především s ing. Janou Hrdou (in memoriam), ing. Pavlem Duškem (in memoriam) a Mgr. Václavem Krásou. Konzultačního procesu se aktivně účastnili i další zkušení kolegové vně OU – koncepci a obsah oboru jsme konzultovali s prof. MUDr. Janem Pfeifferem, DrSc., s doc. MUDr. Olgou Švestkovou, Ph.D. (experti v oboru koordinované rehabilitace, Univerzita Karlova), a dále s doc. MUDr. Ivou Holmerovou, Ph.D. (expert v oboru dlouhodobé péče, Gerontologické centrum v Praze). Podstatným rysem KAD je, že na jeho výuce participují ve vysokém podílu odborníci z praxe.
K porozumění cílům a zaměření oboru je potřebné vysvětlit, v jakém významu se v názvu i obsahu oboru užívají výrazy „rehabilitace“ a „dlouhodobá péče“. Oba se v ČR dosud pojí s některými historickými pozůstatky chápání rehabilitace a dlouhodobé péče v padesátých letech minulého století.
Rehabilitací (rehabilitation, RI, též RHC) se v soudobém odborném diskurzu rozumí koncept a proces včasného, návazného, plynulého, kombinovaného a koordinovaného využití léčebných, sociálních, pracovních, pedagogicko-výchovných, technických, technologických a dalších prostředků za účelem získání/znovuzískání funkčního potenciálu člověka, který je dočasně, dlouhodobě či trvale ovlivněn určitou zdravotní kondicí. Rehabilitace směřuje ke stabilizaci zdravotního stavu, zaměřuje se na zmírnění rizik progrese a důsledků nemocí či úrazů a na prevenci vzniku sekundárního zdravotního postižení. Je procesem flexibilního propojování nástrojů odborné i neformální podpory směřujících ke zvýšení kvality života lidí v souvislosti s jejich zdravotním stavem.
Terminologická poznámka 1: Slovní spojení „koordinovaná rehabilitace“ je v ČR zástupným termínem pro v zahraniční běžně používaný termín „rehabilitace“, kde je tento výraz chápán zpravidla v původním významu slova „být zručný, být schopen / být znovu zručný, být znovu schopen“ a nemá výhradní, resp. primární vazbu na léčebnou rehabilitaci. V ČR je termín setrvačně nezřídka přiřazován k někdejší fyziatrii či fyzioterapii, případně obecně léčebné rehabilitaci (též rehabilitaci ve zdravotnictví). V ČR je proto potřebné ho z psychologických důvodů, přinejmenším dočasně, označovat „doplňkovým“ způsobem. Alternativně užívanými názvy pro rehabilitaci jsou spojení známá zejména (nikoli však výlučně) z terminologie české speciální pedagogiky: „komplexní rehabilitace“, „ucelená rehabilitace“, případně „komprehenzivní rehabilitace“.
Dlouhodobou péčí (Long–term care, LTC) se rozumí jak péče v domácím prostředí, tak péče v institucích. Jedná se o komplex intervencí, jež potřebují lidé s dlouhodobě omezenou soběstačností, především v oblastech bazálních (hygieny, oblékání, přípravy a příjmu potravy, užívání léků, v oblasti mobility) a instrumentálních (umožňujících žít člověku nezávisle na své komunitě, například nakupování, obstarání financí, běžné domácí práce aj.). Stav způsobující dlouhodobě omezenou soběstačnost je dán především (nikoli výlučně) chronickým onemocněním či zdravotním postižením.
Terminologická poznámka 2: Stejně jako obsah pojmu „rehabilitace“ i obsah pojmu „dlouhodobá péče“ podléhá v českém jazykovém prostředí historicky významovému zkreslení, zejména pro jeho apriorní asociaci s léčebnami pro dlouhodobě nemocné a dlouhodobým ústavnictvím. Dlouhodobou péči však lze chápat jak v uceleném širším, tak užším slova smyslu, jako legislativní, organizační a fiskální sjednocení elementární zdravotně sociální podpory a péče na úrovni průniku zdravotních a sociálních služeb (například, nikoli však výlučně – pečovatelské služby a ošetřovatelské péče) v zařízeních i v domácí péči. Z důvodu zdůraznění této vazby užíváme v názvu oboru pojem dlouhodobá zdravotně sociální péče.
KAD uplatňuje integrovaný profesní model. Připravuje absolventy k výkonu profesí v oblasti mezioborového průniku zdravotnických a sociálních intervencí na makro-mezo-mikroúrovni společenské praxe. Východiskem koncipování oboru je diskuse a potřeba systémových změn v oblasti koordinované rehabilitace, zejména v sociálním a zdravotnickém systému dlouhodobé péče, a dále zvyšující se poptávka po službách určených lidem, jejichž zdravotní stav je stabilizovaný, přesto jsou závislí na pomoci zdravotních a sociálních služeb.
Mezioborový profil absolventa aktuálně nemá v ČR právní ukotvení. Obor však v každém případě reaguje na vyslovené potřeby praxe, na absenci kvalifikovaných odborníků s cílenými mezioborovými znalostmi a dovednostmi zdravotně sociálního pomezí schopných identifikovat, analyzovat, koncipovat, vyjednávat, řešit a vyhodnocovat efektivitu řešení témat s přesahy do obou oblastí. Důraz je kladen na vzájemnou koordinaci a kontinuitu rehabilitace, dlouhodobé péče a komunitních služeb. Cílem oboru je připravit kompetentní odborníky pro koordinaci a zajištění kontinuity podpory, pomoci a/nebo péče lidem dočasně či dlouhodobě nemocným, lidem po úraze a lidem s trvalým zdravotním znevýhodněním, kteří získají předpoklady řešit úkoly ve zdravotně sociální oblasti, jako (1) překlenování stávajících překážek mezi systémy zdravotní a sociální podpory, pomoci a péče, (2) koordinace systému odborných služeb, (3) koordinace profesní í a laické pomoci, (3) zajišťování kontinuity služeb, tzv. disscharge planning, disscharge management ad.
Studující KAD absolvují povinné předměty Zdravotní a sociální politika, Management zdravotních a sociálních služeb, Právní aspekty dlouhodobé péče, Habilitace a rehabilitace (RHC), Cílové skupiny RHC, Rehabilitace ve zdravotnictví, Pracovní rehabilitace, Sociální rehabilitace, Pedagogicko-výchovná rehabilitace, Dlouhodobá zdravotně sociální péče (LTC), Cílové skupiny LTC, Gerontopsychiatrie, Komunikační dovednosti, Case management, Komunitní práce, Koordinace a síťování zdrojů podpory a pomoci, Multidisciplinární týmová práce, Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví, Projektové řízení Metodologie výzkumu, Biostatistika, Kvalitativní a evaluační výzkum, Odborná praxe. Studující mohou dále volit mezi předměty Komunitní ošetřovatelská péče o seniory, Paliativní a hospicová péče, Podpora pečujícím, Evidence-Based Practice v RHC a LTC, Terénní sociální práce, Sociologie byrokracie a organizace, Spirituální aspekty dlouhodobé péče, Disability studies.
Obor mohou studovat absolventi zdravotnických oborů a oborů sociální práce, a to v prezenční i kombinované formě studia. Prostorem pro uplatnění jeho absolventů jsou instituce, které systémově koncipují či realizují mezioborovou podporu a pomoc lidem různého věku se závažnými zdravotními problémy. Z hlediska typu zaměstnavatelů jde o instituce veřejné správy, neziskové a privátní subjekty poskytující zdravotně sociální a další návazné služby. Z oborového hlediska jde jak o zdravotnická zařízení (rehabilitační centra, léčebné ústavy, léčebny dlouhodobě nemocných ad.), zařízení sociálních služeb (střediska rané péče, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, centra sociálně rehabilitačních služeb ad.), tak o služby zaměstnanosti (úřady práce, centra podporovaného zaměstnávání ad.), komunitní služby (úřady územních samospráv, komunitní centra ad.).
Lenka Krhutová
