domov pro seniory

Cílem stati je zjistit, jakým způsobem se biografická anamnéza využívá při práci s klienty ve vybraných domovech pro seniory s  registrovanou sociální službou domov se zvláštním režimem, a odhalit, jak jsou výsledky z ní aplikovány do individuálních plánů.Zobrazit text

Stárnutí české populace implikuje celou řadu problémů řešitelných za využití intervencí sociální
práce. Jedním z palčivých témat je způsob zajištění péče v případě, kdy se díky vyššímu věku
a zdravotnímu stavu stává člověk závislým na pomoci druhých osob. Cílem studie bylo na základě
výsledků reprezentativního výzkumu české dospělé populace (N = 4161) zaměřeného na preference
forem a způsobů péče v seniorském věku poukázat na tzv. bílá místa na mapě sociální práce,
a to nedostatečnou podporu neformální péče a potažmo pečovatelů zajišťujících péči o osobu
blízkou v přirozeném sociálním prostředí. Předložený výzkum byl založen na kvantitativním
metodologickém přístupu s využitím explorační metody dotazování, jež bylo součástí širšího
sběru dat iniciativy SHARE Wave 6. Z výsledků vyplynulo, že nejčastěji byla českou populací
preferována nejpřirozenější forma sociální pomoci, tj. pomoc a péče rodinných příslušníků (39 %),
popřípadě kombinace této péče s terénní či ambulantní sociální službou (25 %).Zobrazit text

Tato stať se zabývá představami klíčových pracovníků v domově pro seniory o jejich roli při práci s klientem. Článek vychází z předpokladu, že role klíčového pracovníka dosud není jednoznačně specifikována. Proto jsou v tomto článku nejprve teoreticky vymezeny některé typy představ o roli klíčového pracovníka, které mohou sloužit jako nástroj porozumění v praxi existujícím představám klíčových pracovníků. Následně jsou prostřednictvím výzkumného šetření u pracovníků domovů pro seniory identifikovány jak prvky již popsaných typů představ, tak prvky dalších, v teoretické části nepopsaných typů představ o roli klíčového pracovníka v domově pro seniory. Na závěr jsou uvedena některá doporučení zaměřená na podporu odborné diskuse různých aktérů o obsahu role klíčového pracovníka.Zobrazit text

Článek se zabývá významem rodinných vazeb pro seniory žijící v institucích. Vztahy mezi rodiči a dětmi, včetně poskytování pomoci a péče v době vzniku závislosti, mají základ v hlubokých emocionálních vazbách vytvořených již v raném dětství. Zatímco péči dětí o své nemocné a staré rodiče byla u nás věnována značná pozornost, vztahy dětí a rodičů žijících v institucích jsou do značné míry opomíjené a v praxi podceňované. Odchod seniorů do institucí představuje jednu z nejdůležitějších, kritických životních událostí, spojených se základními existenciálními otázkami jak na straně rodičů, tak na straně dětí. Zároveň jde o výzvu pro sociální pracovníky a pečující personál v institucích, kteří nejsou systematicky připravováni na svoji roli v doprovázení rodin v této obtížné životní situaci. Institucionalizaci v oblasti péče o seniory nebude možné v budoucnosti zcela eliminovat s ohledem na demografický vývoj a na proměny rolí v současné rodině. Zachování a podpora rodinných vazeb pro seniory v pobytových sociálních i zdravotnických zařízeních přitom sehrává klíčovou roli v kvalitě jejich života a ve spokojenosti s péčí a představuje důležitou složku humanizace institucionální péče.Zobrazit text

V domovech pro seniory se setkáváme s profesemi, které mají v náplni práce přímou péči o jejich klienty. S každodenní péčí o seniory je spojena i určitá míra psychické zátěže. Mezi zdroje psychické zátěže patří faktory, které mohou zvyšovat riziko pracovního přetížení a snižovat životní nebo
pracovní spokojenost. Do souvislostí pracovní psychické zátěže, životní a pracovní spokojenosti vstupuje stále intenzívněji problematika tzv. work-life balance. Přestože lze vztahy mezi uvedenými psychologickými konstrukty teoreticky předpokládat, bylo dosud publikováno jen několik
souvisejících studií. Za účelem empirické studie byly osloveny domovy pro seniory a u devadesáti zaměstnanců přímé péče bylo provedeno šetření prostřednictvím tří metod – Meisterova dotazníku pracovní zátěže, Dotazníku životní spokojenosti a Škály životních oblastí. Výsledky studie přinesly zjištění, že zaměstnanci přímé péče nevnímají svoji psychickou pracovní zátěž jako zvýšenou. Na druhou stranu hodnotí svoji životní a pracovní spokojenost méně pozitivně ve srovnání s populační normou. Rovnováha životních oblastí je sledovanou skupinou respondentů sice vnímána, ale pouze v omezené míře. Studie potvrdila na výběrovém souboru vzájemné vztahy mezi sledovanými psychologickými konstrukty. Rovnováha životních oblastí a absence subjektivně vnímané zátěže podporují jak pracovní, tak celkovou životní spokojenost. Zjištění lze aplikovat v rámci opatření proti nežádoucím psychologickým jevům při výkonu pečovatelských profesí sociálních péče.Zobrazit text