institucionalizace

V kontextu dlouhodobějších proměn společnosti (individualizace, migrace, hodnotová pluralita, sociální a kulturní diverzita, proměna rodiny a dětství, sociální nerovnosti atd.) i aktuálních změn českého školství (zejm. inkluzivní vzdělávání) si článek klade za cíl oživit diskusi o vhodnosti institucionalizace školní sociální práce v prostředí českých základních škol. Komparujeme přitom pohledy ředitelů základních škol a oborníků z oblasti sociální práce.Zobrazit text

Sociální práce nemá v očích laické i odborné veřejnosti v České republice jednoznačné vymezení. Proces uznání sociální práce jako specializované profese, který v české společnosti probíhal do poloviny 20. století, byl počátkem 50. let přerušen vlivem komunistické totality. V současné době opět pokračuje, ale, také vzhledem k „tekuté době“, neustále vyvstává otázka: „Čím sociální práce je?“ Tato stať se pokouší přispět k tématu pevnějšího ustavení sociální práce uvnitř oboru a ve společnosti vymezením podpůrné úlohy sebezkušenosti v procesu institucionalizace sociální práce.Zobrazit text

V předloženém textu autorky otevírají otázku institucionalizace poradenství pro pozůstalé v ČR v kontextu postmoderní doby a dávají ji do souvislosti se sociální prácí. Truchlení je velmi individuální záležitostí, která však zasahuje člověka komplexním způsobem. Pozůstalí tedy potřebují ve své obtížné životní situaci nejen specializovanou, ale zároveň i komplexní pomoc, kterou nabízejí z pomáhajících profesí primárně sociální pracovníci. Profese poradce pro pozůstalé se však v České republice konstituuje bez zjevné komunikace se sociální prací, i když právě sociální práce díky svému komplexnímu zaměření disponuje značným potenciálem pomoci lidem v obtížné životní situaci související se smrtí jejich blízkých. Autorky se táží po důvodech tohoto stavu. Při hledání odpovědí na nastolenou otázku nejdříve krátce charakterizují institucionalizaci v moderní a postmoderní době v souvislosti s různými pojetími profesionalizace, dále seznamují s procesem institucionalizace obou oborů a v závěru se zaměřují na možné důvody absence návaznosti mezi oběma obory činnosti s ohledem na proces institucionalizace.Zobrazit text

Cílem textu je otevřít diskuzi o možných nezamýšlených dopadech implementace zákona o
sociálních službách na tradičně chápané poslání a hodnoty nevládního neziskového sektoru
poskytujícího sociální služby. Jako východisko pro kritický pohled je použita interpretace
modelu New Public Managementu prezentovaná v zahraniční literatuře právě v souvislosti
s trendy probíhajícími na poli nestátního neziskového sektoru. V textu je stručně představen
koncept New Public Managementu, jeho styčné body s implementací zákona o sociálních
službách a následně jsou představeny kritické proudy, týkající se zavádění NPM a důsledků,
které má pro charakter nestátního neziskového sektoru, potažmo provádění sociální práce.Zobrazit text

Tato teoretická přehledová stať reaguje na současné diskuse o institucionalizaci sociální práce v ČR. V literatuře lze vystopovat dva základní typy institucionalizace: moderní profesionalizaci a postmoderní institucionalizaci. Oba pohledy rozdílně pojímají oborové zájmy sociální práce i možné způsoby jejich dosahování v organizacích. Stať si klade za cíl zodpovědět otázku: „Jak mohou podle relevantní literatury sociální pracovníci dosáhnout vybraného prvku oborových zájmů sociální práce v jejich zaměstnavatelských organizacích?“ Vybraným prvkem oborových zájmů bylo dosažení odborné svobody. Text přináší zjištění, že sociální pracovníci mohou svých zájmů dosáhnout prostřednictvím: kolektivního vyjednávání, lobbingem, manažery podporovanou participací na rozhodování, zastupováním organizace v sítích a uplatněním individuálních strategií v rámci řádu organizace.Zobrazit text

V předkládaném příspěvku2 se autorka zabývá institucionalizací, ke které postupem času dochází
u osob žijících v tzv. totálních institucích, které jsou dlouhodobě izolované od běžného každodenního života ostatních členů společnosti. Typologii totálních institucí ve svém konceptu popsal americký sociolog kanadského původu Erving Goffman. V sociální oblasti autorka považuje za totální instituce ústavní pobytová zařízení, ke kterým řadí pobytová zařízení sociálních služeb, diagnostické ústavy, dětské domovy, psychiatrické léčebny, věznice apod. Právě v institucionalizaci spatřuje hlavní překážku sociální inkluze a potažmo efektivní sociální práce. Prevenci institucionalizace vidí
v podpoře terénních a ambulantních sociálních služeb a především v podpoře rodin a posilování přirozených sociálních vazeb a sítí.Zobrazit text

Článok sa venuje problematike inštitucionalizácie dobrovoľníckych príležitostí pre staršie osoby. Autorka vychádza z predpokladu, že starší ľudia čelia v rámci formálnych dobrovoľníckych vzťahov istým znevýhodneniam (bariéram), ktoré by mali pomáhať prekonávať dobrovoľnícke centrá (DC) ako svojbytné organizácie na vrchole infraštrukturálnej podpory dobrovoľníctva. Na základe svojho pilotného prieskumu autorka zistila, že zástupkyne DC uznávajú systémové a organizačné znevýhodnenia (bariéry) starších ľudí, ktoré im v kombináciami s určitými vekovo podmienenými osobitosťami pre dobrovoľnícku prácu sťažujú prístup k dobrovoľníckym príležitostiam. Uvedené poznanie však DC doposiaľ rutinne (v zmysle programovo) nepremietajú do svojej práce, podpora starších dobrovoľníkov je skôr epizodická, často ako výsledok nezámernej činnosti, teda nie je inštitucionalizovaná. V rámci diskusie autorka porovnáva svoje vlastné zistenia so zisteniami iných autorov a zamýšľa sa nad potenciálnymi dôsledkami podceňovania manažovaného dobrovoľníctva rastúcej skupiny starších ľudí, a to najmä v sektore dlhodobej starostlivosti o odkázané osoby, ktorý používa ako príklad dobrovoľníckeho angažovania seniorov.Zobrazit text

A school counselling system began to develop in the 1970s. Since that time, however, the student population along with the public order have changed. There has been an increase in the number of pupils from a socially disadvantaged environment, from families with a variety of problems in social interactions and pupils with behavioural disorders. The social problems of pupils negatively affect their school results. Pedagogical and psychological interventions do not respond to all the needs of pupils and their families. The purpose of this paper is to report on the results of the research.
The basic research questions answered in paper are as follows: (1) Which areas of problems are considered the domain of social workers by the representative of individual professions? (2) Which competences would the representative of individual professions share with social workers? The results of the research indicate the growth potential of school social work which is discussed in a more detailed way in the conclusions of the paper.Zobrazit text

Požadavek inovativnosti sociální práce je v ní samotné imanentně přítomen. Nelze od sebe přesněji oddělit inovační zdroje vycházející z její sebereflexe a vnitřního vývoje od rámců, do kterých ji začleňuje společnost. Mezi těmito dvěma hierarchicky odlišnými fenomény může docházet k napětí, zvláště pak v časech „silných“ společenských procesů a situací. Stať reflektuje
sociální práci především jako nezbytnou instituci moderní společnosti, kde výpověď o ní je zároveň výpovědí o celé společnosti a jejím sociálním systému. Prostřednictvím zvolených ukazatelů předkládá imaginaci čerpající z reality (sociální práce coby morfostatická instituce) a společenského pohybu (sociální práce jako morfogenetická instituce). V různé míře zastoupení analyzuje její institucionalizaci, informační kapitál a symbolismus, rozporuplnou
profesiografii a identitu profese, vztahové (lidský příběh) a výkonové pojetí v přístupech sociální práce, přítomnost byrokracie a projevy nastupující adhokracie, propojování výzkumu s praxí, její připravenost reagovat na započaté společenské reformy, zvládání depistáží spojených s „pocity obtěžování“ v důsledku subjektivních i objektivních interpretací osobami strádajícími deprivací materiální (ve spojitosti s psychosociální deprivací), posuny v kvalifikaci profesionálů, artikulaci pohledů vpřed. Metodologická opora: obsahová analýza 80 autointerpretací pracovních náplní sociálních pracovníků-praktiků, analogie k výzkumným sdělením a literatuře, imaginace v pojetí metody zakotvené teorie.Zobrazit text