participace

Cílem textu bylo identifikovat a analyzovat chápání cílů komunitní práce a faktorů ovlivňujících její výkon z perspektivy komunitních pracovníků působících v sociálně vyloučených lokalitách. Pozornost byla věnována tomu, které faktory účastníci výzkumu interpretují jako faktory přispívající k úspěšnosti a které jako bránící úspěšnosti komunitní práce. Centrem naší pozornosti byl vliv míry participace na výsledky komunitní práce, protože vysoká míra participace členů komunit je v teoriích o metodě komunitní práce a v zahraničních výzkumech popisována jako stěžejní předpoklad dosažení jejich cílů.Zobrazit text

Předkládaný text odpovídá na výzkumnou otázku: „Jaké přínosy a limity má participace expertů ve výuce sociální práce na vybrané vysoké škole z pohledu všech zúčastněných?“ Autorky v něm vycházejí ze své zkušenosti se zapojením lidí, kteří mají zkušenost s užíváním drog a využívali služby sociální práce, do vysokoškolské výuky.Zobrazit text

Předkládaný empirický text hledá odpovědi na otázku: „Jak sociální pracovníci konstruují
profesionalitu sociálních pracovníků?“ Pro zodpovězení otázky byla zvolena kvalitativní výzkumná
strategie. Výzkumnou metodou je interpretativní analýza významu, která metodicky a konceptuálně
čerpá z kombinace kritické diskursivní psychologie a post-strukturalistické diskursivní analýzy.
Při rozboru dat je užito analytických konceptů interpretačních repertoárů, subjektových pozic
a limitních typů. Nástrojem sběru dat jsou hloubkové individuální i dvojité rozhovory a skupinové
diskuse s celkem osmnácti sociálními pracovníky. Profesionalita sociálních pracovníků získává
v konstrukcích respondentů dvě možné podoby. Za prvé, podobu procedurální berličky, jejímž
úkolem je podpořit sociální pracovníky při zvládání nejistoty při práci s klienty, anebo zakrýt
bezradnost či nezájem sociálních pracovníků o klienty. Za druhé, podobu určité známky kvality
sociálních pracovníků, kterou jim uděluje systém, anebo klienti. Závěry práce přispívají diskusi
o profesionalizaci sociální práce v ČR tím, že nabízí porozumění, proč sociální pracovníci mohou
o profesionalitu usilovat a proč ji mohou odmítat.Zobrazit text

Tato stať popisuje oboustranné aktivní zapojení pomáhajících pracovníků a jejich klientů do spolupráce v rámci case managementu jako metodě sociální práce. Snaží se objasnit, co aktivní zapojení znamená a jaké benefity či obtíže přináší ve spolupráci. Hledá také odpověď na to, jak aktivní zapojení ovlivňuje dosahování žádoucí změny, o kterou klient usiluje. V první části jsou definovány klíčové pojmy: case management, jeho vývoj v zahraničí a jeho podoba v České republice, aktivní zapojení, klient s mnohočetnými problémy, pracovník v roli case managera a zapojení dalších subjektů do spolupráce. Druhá část stati tyto pojmy sleduje ve výpovědích sedmi pracovníků a sedmi klientů, kteří hodnotili spolupráci v case managementu jako koordinované komplexní metodě, ve výzkumu realizovaném v roce 2012.Zobrazit text

Jedním z možných postupů vytváření plánů rozvoje sociálních služeb na lokální úrovni je využití komunitního plánování jako specifické metody sociální práce. Nezbytnou součástí procesu komunitního plánování je analýza potřeb jednotlivých skupin uživatelů v dané lokalitě, pro niž je plán rozvoje sociálních služeb zpracováván. Zjišťování potřeb lze provádět s využitím různých metod a technik sběru dat a jejich vzájemných kombinací. Významnou charakteristikou komunitního plánování jako metody sociální práce je potenciál vytvářet prostor pro participaci veřejnosti a zejména zástupců cílových skupin uživatelů při jednání a rozhodování o podobě lokálního systému sociálních služeb. Zapojení uživatele do procesu může přitom nabývat různých podob a intenzity. V textu jsou pojednány možnosti a postupy participace uživatelů v rámci analýzy potřeb.Zobrazit text

Komunitní plánování je jednou z metod sociální práce. Základním východiskem této metody je participace aktérů zainteresovaných na sociální intervenci, především přímý podíl uživatelů služeb sociální práce na procesu rozhodování. V první části textu je diskutována participace jako klíčové východisko této metody a jsou popsány její možné varianty. Ve druhé části jsou popsána některá rizika participace Romů jako specifické skupiny uživatelů sociálních služeb, v následující části textu je pak diskutována otázka participace Romů – uživatelů sociální služby na procesu komunitního plánování ve vybrané lokalitě.Zobrazit text

Příspěvek se zabývá analýzou procesuálních charakteristik komunitního plánování sociálních služeb na úrovni obcí v ČR. Dospívá k závěru, že participativní charakter komunitního plánování, který je v teorii považován za podstatný rys celého procesu, se v reálu daří naplnit jen s obtížemi. Problémy vznikají zejména se zapojením představitelů obcí a s reprezentativností participujících uživatelů služeb. Autor
ukazuje, že nedostatky v participativním charakteru plánování souvisí s institucionálním kontextem, v němž komunitní plánování v ČR probíhá, ať už z hlediska institucí veřejné správy, nebo z hlediska institucí občanské společnosti. Analýza je založena na kvalitativním výzkumu procesů komunitního plánování ve třech obcích ČR, za pomoci rozhovorů s hlavními aktéry a zúčastněného pozorování.Zobrazit text