senioři

Cílem příspěvku je shrnout dostupné aktuální poznatky o exekucích vůči seniorům. Při zpracování textu byla použita odborná literatura, poznatky získané ze studia oficiálních dokumentů týkajících se exekucí – především vládních a právních dokumentů, analýza statistických dat vybraných relevantních institucí a vybraných dluhových poraden.Zobrazit text

Článek reaguje na současnou neopodstatněnou marginalizaci tématu duchovního rozvoje
a duchovních potřeb v oblasti sociální péče o seniory. Tak jako je spiritualita přirozenou součástí
osobnosti každého člověka nezávisle na jeho religiozitě či církevní příslušnosti, také spirituální
potřeby tvoří komplex hodnot společných religiózním i nereligiózním lidem. Jejich naplňování
úzce souvisí se stěžejními úkoly stáří, ležícími zejména v duchovní rovině: se zpracováním životního
příběhu, životní bilancí, smířením, přípravou na konec pozemské existence. Článek přináší dílčí
závěry kvalitativní studie Duchovní potřeby v životě jihočeských seniorů. Vymezuje pět stěžejních
spirituálních potřeb stáří – potřebu vědomí důstojnosti a hodnoty; smyslu a kontinuity životního
příběhu; naděje a životního cíle; víry a lásky a charakterizuje způsob a zdroje jejich naplňování
v běžném denním životě. Cestou k identifikaci spirituálních potřeb a podpoře jejich naplnění je
trpělivý rozhovor založený na aktivním naslouchání. Podstatou duchovního doprovázení seniorů
ovšem není sycení těchto potřeb z vnějšku, ale zejména pomoc při odkrytí vlastních zdrojů a vlastní
životní síly ke zvládání specifických úkolů stáří.Zobrazit text

Tato práce se opírá o poznatky o zahraničních komunitních či seniorských centrech, která nabízejí uživatelům řadu služeb a programů. V tomto textu je však akcentována zejména složka trávení volného času seniorů. Práce se zabývá tím, zda senioři chtějí volnočasové centrum na konkrétním sídlišti ve městě Jihlava, a pokud ano, jaký program by takové centrum podle jejich preferencí mělo nabízet. Protože v komunitních centrech je zpravidla využíváno dobrovolníků jako významného zdroje při zajištění chodu centra, ani toto téma nezůstane bez povšimnutí. Pro účely tohoto výzkumu byla použita technika dotazníku. Data byla získána od 204 respondentů.Zobrazit text

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb představuje významný strategický dokument obce či kraje, neboť na území, pro nějž byl zpracován, stanovuje rozvojové priority v oblasti sociálních služeb. Okruh priorit stanovených v krajských a obecních plánech může nicméně být velmi široký. Priority se zpravidla liší podle jednotlivých cílových skupin, jimž se plán věnuje. Článek se zaměřuje již pouze na priority týkající se sociálních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Obě tyto cílové skupiny patří k nejčastěji tematizovaným cílovým skupinám ve střednědobých plánech rozvoje sociálních služeb, při jejichž tvorbě se uplatnila metoda komunitního plánování. V textu jsou prezentována zjištění získaná prostřednictvím dotazníkových šetření realizovaných mezi kraji a obcemi s rozšířenou působností v roce 2009, jejichž součástí bylo mimo jiné také dotazování na priority a opatření týkající se sociálních služeb pro tyto cílové skupiny.Zobrazit text

V textu je diskutován přístup k individuálnímu plánování v sociálních službách. Nejprve jsou představena východiska individuálního plánování a uplatnění tohoto principu v politice sociálních služeb v České republice. Ve vztahu k procesu posuzování situace klienta, které je nezbytnou součástí individuálního plánování, jsou prezentovány tři modely posuzování v sociálních službách a současně limity uplatnění profesionálního a efektivního postupu. S využitím dat z případové studie vybrané organizace pečovatelské služby je diskutována současná praxe individuálního plánování průběhu služby v ČR a konkrétní překážky implementace tohoto principu při práci s klientem.Zobrazit text

Population aging as well as the change in the approach towards the clients of personal social services impact on stated social services policy in many European countries. Likewise to support elderly people in their natural social environment is the strong point of the official policy of social services in the Czech Republic and the role of field-based assistance increases as opposed residential care. In the context of these national priorities of elderly care policy, the purpose of this study is to report on the position of the domiciliary care services as the typical means of field-based social services providing. European and national priorities regarding the policy of elderly care are presented in the first part of the text. After that using case study results of selected domiciliary care service agency extended by quantitative data (SHARE) we investigate both the current aim of the domiciliary care services and its importance to the service users themselves. Above all we focus on the possibilities and risks of the domiciliary care services providing and the potential of this kind of service to ensure suitable care of elderly in their place. We discuss this issue from the viewpoint of the different actors: service users, service workers and service managers as well.Zobrazit text

Příspěvek objasňuje koncept mezigeneračního učení. K mezigeneračnímu učení může docházet v rámci různých kontextů, v nichž se při společných aktivitách setkávají mladí lidé a senioři. Dobrovolnictví seniorů, pro seniory a společně vykonávané dobrovolnictví poskytuje jednu z možností setkávání těchto dvou generací. Autorka si klade za cíl upozornit na význam mezigeneračního učení prostřednictvím dobrovolnictví vedoucího k rozvoji sociální mezigenerační solidarity a přispívajícího k ideálu naplňování individuálního lidského potenciálu coby opěrných rámců sociální práce.Zobrazit text

V textu je diskutována otázka potenciálu terénní sociální služby pro seniory, jako druhu služby nabízející možnost pomoci v přirozeném prostředí uživatele, k podpoře zachování sociálních kontaktů uživatele služby s rodinnými příslušníky či dalšími blízkými osobami. Pozornost je zaměřena zejména na potenciál pečovatelské služby vytvářet prostor pro uživatele a blízké osoby a participovat na rozhodování o způsobu nastavení intervence. Text vychází z výsledků výzkumu, který byl koncipován jako případová studie vybrané pečovatelské služby a je členěn do tří částí. První část je věnovaná souhrnu teoretických východisek, především vymezení pojmu stárnutí a stáří, dále pojednání o nástrojích, které na jednotlivých úrovních politiky sociálních služeb potenciálně směřují k podpoře neformálních pečovatelů. Ve druhé části je s využitím výsledků výzkumu pozornost zaměřena na kontext poskytování pomoci ve vybrané pečovatelské službě vzhledem k uplatnění širší spolupráce s uživateli a blízkými osobami. Ve třetí části je diskutována role pracovníků a možnosti změny stávající praxe.Zobrazit text

V rámci národní politiky stárnutí a stáří v ČR je jednou z klíčových priorit podpora sociálně-zdravotní péče pro seniory poskytované na lokální úrovni. Jako významný aktér naplnění cílů této priority je chápána místní samospráva. Cílem textu je sledovat stávající potenciál místní samosprávy naplnit tato očekávání. V první části textu jsou vymezeny základní pojmy, ve druhé části jsou prezentovány výsledky výzkumu místních samospráv ve vybrané lokalitě. Třetí část textu je věnována diskusi těchto zjištění, která naznačují, že obce prvního a druhého stupně v současné době vykazují pouze omezené kompetence pro naplnění očekáváných požadavků.Zobrazit text