sociální integrace

V této stati se zabýváme vlivem sociálního a institucionálního prostředí na proces sociální integrace
cizinců v České republice. Vycházíme přitom z poznatků o významu prostředí, jeho očekávání i podpory, pro sociální fungování jedince. Koncept životní situace a sociálního fungování tak aplikujeme na problematiku sociální integrace migrantů žijících v České republice. Na základě rozhovorů s různými aktéry integrace a analýzy relevantních dokumentů popisujeme sociální a institucionální zdroje podpory prostředí a odkrýváme její různé funkce. Ve stati poukazujeme na jeden z problémů, s nímž se pomáhající profese při práci s imigranty potýkají, a tím je udržování či zvyšování závislosti klientů v důsledku nevyvážené podpory a selhávání zmocňující funkce pomáhajících profesí.Zobrazit text

Sociální integraci rodin s dětmi s disabilitou je nutné vnímat jak z hlediska vytváření rovných šancí ze strany společnosti, tak i z hlediska individuálního přístupu, tj. zda rodina využívá stávající zdroje společnosti a prostředky občanské pariticipace pro zlepšení jejího sociálního fungování.
V souvislosti s mapováním aktivního občanství znevýhodněných rodin autorky textu předpokládaly, že pro zajištění dostupnosti veřejných služeb rodiče preferují jednání se zastupiteli obcí. S využitím deskriptivní statistiky je možno konstatovat, že přibližně dvě třetiny pečujících rodičů by situaci takto neřešily, stejně jako by většinově nevyužily ani jiné nabídnuté možnosti, např. jednání s nestátní neziskovou organizací nebo krajským úřadem, medializaci problému či oslovení ombudsmana.
Výzkumné šetření bylo zaměřeno i na ochotu spoluúčasti na financování sociálních služeb a kompenzačních pomůcek. Na základě provedeného testu na shodu relativních četností je zřejmé, že participace na financování kompenzačních pomůcek je vyšší než na sociálních službách. Prostřednictvím testu na shodu relativních četností a korespondenční analýzy se podařilo prokázat, že dvě třetiny respondentů nejsou ochotny se podílet na financování sociálních služeb ani na financování kompenzačních pomůcek. V souladu se získanými daty tak chtějí autorky textu zdůraznit, že pasívní postoj rodin se znevýhodněnými dětmi může snížit efektivitu mnohých integračních opatření.Zobrazit text

Cílem článku je teoretické posouzení konceptů zabývajících se sociální pomocí z hlediska vhodnosti jejich užití pro sociální integraci lidí po výkonu trestu odnětí svobody. Nesoustřeďuje se však zde na tuto problematiku komplexně, ale nazírá na ni optikou případných bariér, jenž si mohou způsobovat sami bývalí odsouzení svými často problematickými osobnostními charakteristikami. Autor se v úvodní části článku, podle poznatků předních českých penologů, věnuje klasifikaci této cílové populace z hlediska jejich osobnostních typologií. Následně se na této platformě snaží navrhnout a zdůvodnit volbu teoretických konceptů sociální práce, jež by na tuto problematiku nejlépe reagovaly ve smyslu efektivního zacílení sociální intervence.Zobrazit text