admin (Page 51)

By:
On:
In: o čem se mluví

Je to zbytečná a otravná byrokracie okrádající nás o čas na práci s lidmi, nebo stěžejní prvek sociální práce? Že by to byly dvě strany téže mince? Moje anglická kolegyně dělila papírování na užitečné a to ostatní. Individuální plánování řadila do první kategorie. Aby nám individuální plánování sloužilo, musíme vidět jeho smysl a praktické použití. Pak nás může i bavit. Takže k čemu může být užitečné a jak? Především je to nástroj, který sociálním pracovníkům pomáhá ujasnit si, co vlastně mají dělat. Proces individuálního plánování je vlastně totožný s procesem případové práce: nejprve zjišťujeme, jaká je situace člověka, se kterým máme pracovat, pak společně dohodneme, co se máZobrazit text

By:
On:
In: o čem se mluví, Online články

Individuální plánování s klienty terénních, ambulantních a pobytových služeb není jednoduchou záležitostí. Každá forma služby má svá specifika. Jednou z nejobtížnějších oblastí pro plánování s klienty je otevřená pražská drogová scéna. O individuálním plánování s klienty a způsobech jeho realizace hovořím s Alešem Herzogem, inspektorem sociálních služeb, lektorem vzdělávacích kurzů České asociace streetwork a vedoucím Terénních programů občanského sdružení Sananim.   K čemu je podle vás individuální plánování dobré? Osobně individuální plánování vnímám jako systematické úsilí o to, aby každému jednotlivému klientovi byla zvolená sociální služba užitečná a měla pro něj reálný přínos.   Usilují sociální pracovníci o užitečnost služeb klientům? Určitě usilují. I teď, když lektoruji kurzy individuálního plánování,Zobrazit text

By:
On:
In: o čem se mluví, Online články

Poradna pro občanství / Občanská a lidská práva je nestátní nezisková organizace, která formálně vznikla v roce 1999. Počátek činnosti organizace se ale datuje k 1. červenci 1996, kdy byla ještě součástí Českého helsinského výboru. V současnosti organizace působí v pěti krajích České republiky a zaměstnává čtyřicet pracovníků, zejména sociálních pracovníků a právníků. Zpočátku se pracovníci organizace zabývali výlučně cizineckou problematikou a pomáhali zejména občanům Slovenska s legalizací jejich pobytu na území ČR po rozpadu Československa. Tyto aktivity byly pro budoucnost organizace klíčové, neboť při jejich naplňování pracovníci pochopili, že nesmírně důležitou součástí sociální práce je působení na změnu systému. Dnes problematika státního občanství ustupuje do pozadí a pracovníci organizaceZobrazit text

By:
On:
In: o čem se mluví, Online články

Tvář českého dobrovolnictví se neustále mění. Jeho zásadní změny obvykle korespondují se změnami ve společnosti vyvolanými modernizačními procesy a politickými otřesy. Např. pád socialismu odstranil ideologizaci a mandatorní povahu dobrovolnictví. Došlo k zániku státem štědře dotovaného socialistického soutěžení a socialistická organizační infrastruktura dobrovolnických aktivit se naprosto zhroutila – dobrovolnictví na pracovištích zcela zaniklo. Po roce 1989 vzniká nový typ manažerského řízení dobrovolnictví, v němž se rozvíjejí autentické dobrovolnické aktivity na profesionálním základě. Počet dobrovolníků roste a dobrovolnický sektor v ČR se začíná přibližovat svým západním vzorům. Typickým příkladem trendu profesionalizace v dobrovolnictví je oblast sociální a zdravotní péče. Dobrovolníci v těchto oblastech jsou dnes významně častěji než jindeZobrazit text

By:
On:
In: o čem se mluví, Online články

Nedávno bol na Slovensku ukončený výskum o dobrovoľníctve realizovaný v rámci Európskeho roka dobrovoľníctva 2011. Výskum „Dobrovoľníctvo na Slovensku – výskumné reflexie“ ako súčasť Národnej kampane k ERD bol zložený z dvoch častí. Prvá časť spočívala v reprezentatívnom kvantitatívnom výskume a druhá časť bola založená na kvalitatívnej metodológii. Cieľom výskumu bolo získať obraz o dobrovoľníctve na Slovensku, zistiť a analyzovať rozsah dobrovoľníctva, jeho štruktúru, identifikovať zdroje a efektívne stratégie významné pre činnosť vybraných organizácií pracujúcich s dobrovoľníkmi a prognózovať budúcnosť dobrovoľníctva na Slovensku. Alžbeta Brozmanová Gregorová, ktorá bola jeho spoluautorkou, komentuje výsledky výskumu a smer dobrovoľníctva na Slovensku.   Čo bolo pre Vás na výsledkoch výskumu o dobrovoľníctveZobrazit text

By:
On:
In: o čem se mluví, Online články

Koncept sociálních sítí je ve společenských vědách poměrně novou záležitostí. Bádá a píše se o něm vlastně teprve posledních čtyřicet let. Není vůbec náhodné, že pozornost se k nim upírá počínaje sedmdesátými léty 20. století a s každou dekádou sílí. Sítě jsou totiž považovány za alternativu pyramidální struktury byrokracie. Jak známo, právě v 60. a 70. letech vrcholí kritika byrokracie. Pravice jí vytýká přílišnou plýtvavost, levice ji obviňuje z autoritářských tendencí, které vedou k odcizení pracovníků nižších pater organizačních hierarchií. Jak pravice, tak levice vidí řešení v síťovém uspořádání. Neoliberálům posloužily sítě jako model pro restrukturalizaci firem. Díky nim se může jádro firem napojovat dočasně na týmy dodavatelů a subdodavatelů.Zobrazit text

By:
On:
In: o čem se mluví, Online články

Trvalo to dlouhých sedm porevolučních let, než se česká vláda prostřednictvím ministra Bratinky odhodlala poprvé bez obalu pojmenovat do té doby v podstatě tabuizovaný problém sociálně vyloučených lokalit a populací (především romských) a načrtnout řešení v podobě sjednocené vládní politiky. V tříleté periodě začaly být vládou přijímány tzv. koncepce romské integrace, které patří doposud k ústředním integračním materiálům českých vlád, avšak resorty zřídka naplňovaným. Od první „Bratinkovy zprávy“ trvalo ještě dalších devět let, než Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR představilo první ucelenou analýzu skutečného rozsahu problému sociálního vyloučení v Česku, tzv. Gabalovu mapu vyloučených lokalit. Dnes již zastaralý materiál z roku 2006 čeká ve výběrovém řízení na aktualizaci, předZobrazit text

By:
On:
In: o čem se mluví, Online články

Redakční rada časopisu se na sklonku roku rozšířila o výraznou osobnost světové sociální práce. K českým a slovenským odbornicím a odborníkům akademické sféry se připojil profesor Malcolm Payne z Velké Británie. Následující rozhovor a připojený medailón představují nového člena redakční rady časopisu, který je sociálním pracovníkem a autorem řady zajímavých knih, z nichž některé jsou v oblasti sociální práce světovými bestsellery. Malcolm Payne se věnuje sociální práci již více než čtyřicet let. Je emeritním profesorem Komunitních studií na Metropolitní univerzitě v Manchesteru, čestný profesorem Lékařské fakulty Kingstonské univerzity sv. Jiří a v současnosti pracuje jako poradce pro politiku a rozvoj v Hospici sv. Kryštofa v Londýně.   VystudovalZobrazit text

By:
On:
In: Fakta, legislativa, dokumenty, Online články

Dlouhodobou péči definujeme jako péči o osoby, které vyžadují zdravotní a sociální péči a jsou závislé na pomoci v některých ze základních sebeobslužných aktivit. Spektrum služeb (zdravotní a sociální) potřebují lidé, kteří mají omezenou soběstačnost zejména v základních sebeobslužných aktivitách a tento stav je setrvalý; může být způsoben jak chronickými onemocněními, tak může být důsledkem zdravotního postižení, ať již tělesného, nebo duševního. Hlavní ideou celého snažení zavedení systému poskytování služeb dlouhodobé péče v praxi je umožnit lidem setrvávat v jejich přirozeném prostředí – doma a v nezbytných případech poskytovat tuto péči v institucionálním prostředí podle sociálních a zdravotních potřeb klientů. Tento systém zároveň předpokládá vytvoření podmínek pro rodinné příslušníkyZobrazit text

By:
On:
In: Fakta, legislativa, dokumenty, Online články

„Prakticky v rámci každého výzkumu je třeba řešit určité etické otázky.“ (Švaříček, 2007: 43.) Stejně tak Pelikán (1998) připomíná, že každý výzkum prováděný na lidech a s lidmi má své etické limity. Ty bývají nejčastěji vnímány v souvislosti s respektováním intimity lidského myšlení a citů účastníků výzkumu a s formou sdělování výsledků výzkumných šetření. V následujícím textu se budeme věnovat základním pravidlům etického chování výzkumných pracovníků a studentů, kteří svůj výzkum realizují pro studijní účely. Představíme tedy jakési základní výzkumníkovo desatero. Toto desatero jsme sestavili na základě několika inspiračních zdrojů. Jedním z nich byl Etický rámec výzkumu připravený Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR ve spolupráci s pracovní skupinou tvořenou členy odbornéZobrazit text