1/2015

By:
On:
In: 1/2015, o čem se mluví, Online články

Pracuji v Terénním programu Ulice[1] jako streetworker s uživateli drog a lidmi poskytujícími placené sexuální služby. Na základě své dlouholeté zkušenosti v terénu vnímám, že sociální práce v této oblasti nemůže být vázána čistě jen na individuální plánování s uživatelem sociálních služeb, ale je zapotřebí uplatňovat i jiné modely. V tomto textu představuji tři dilemata vycházející z mé každodenní práce, která spočívají v následujících otázkách: Je možné plánovat sociální a zdravotní služby, které poskytujeme, odděleně? Jak nastavit plánování, když se naše práce řídí nejen přáními individuálních klientů, ale také prostorem, kde se s nimi potkáváme? Jak můžeme plánovat společně s ostatními? Hranice sociální služby Podle zákona č. 108/2006, o sociálních službách, jsou terénní službyZobrazit text

By:
On:
In: 1/2015, Inspirace pro praxi, Online články

Podle výzkumu společnosti LMC z ledna a února 2015 plných 55 % zaměstnavatelů uvádí, že lidi se záznamem v Rejstříku trestů nezaměstnávají (LMC, 2015). Požadavek čistého trestního rejstříku se objevuje v inzerátech i na pracovní místa, která nevyžadují žádnou kvalifikaci. Valná většina lidí, kteří opouštějí věznice nebo vykonávají některý z alternativních trestů, se tak na trhu práce opakovaně setkává s odmítnutím. Zaměstnání je přitom jedním z klíčů k plnohodnotné reintegraci do společnosti i možnosti splácet dluhy. Pracovní agentura RUBIKON svým klientům nabízí pomocnou ruku a je jednou z dalších možností pro člověka, kterému se pro záznam v Rejstříku trestů nedaří nalézt pracovní uplatnění. Do Pracovní agentury se klient může dostat několika způsoby. PrvnímZobrazit text

By:
On:
In: 1/2015, Inspirace pro praxi, Online články

Sdružení Práh je organizace, která v Brně funguje od roku 1999. Poskytuje pomoc a podporu lidem s dlouhodobým duševním onemocněním z Brna a okolí. Nabízí 6 registrovaných sociálních služeb. Provozuje centrum denních služeb, poskytuje chráněné bydlení, podporu samostatného bydlení, nabízí sociální rehabilitaci či odborné sociální poradenství. Zájemci mohou také využít služby sociálněterapeutických dílen, včetně tréninkové kavárny Café Práh. V zákoně o sociálních službách jsou činnosti sociální rehabilitace definovány poměrně široce, což v oblasti péče o duševní zdraví vedlo k rozvoji různorodého spektra forem naplňování jejího obsahu. Některé služby v jejím rámci rozvíjely ambulantní činnosti zaměřené na kolektivní činnosti, např. vyrábění drobných předmětů, různé výtvarné techniky, čímž spíše směřovalyZobrazit text

By:
On:
In: 1/2015, o čem se mluví, Online články

V oblasti sociální práce a sociálních služeb ve velkém rozsahu působí nestátní neziskové organizace (NNO), na jejichž činnosti je tak závislé uspokojování potřeb sociálně znevýhodněných občanů. Jak plyne z podstaty NNO, nejsou to a nemohou to být (i když k jejich transformaci na ziskové organizace je paradoxně vyvíjen vnější tlak) podniky výdělečně činné, naopak musejí být k realizaci svých aktivit finančně podporovány, dotovány. Zatímco v předchozím období roli sponzora uspokojivě zastával stát, v současnosti došlo k omezení příspěvků a řada NNO se ocitla v přímo likvidačních podmínkách a na hranici krachu. Svou ztíženou situaci se snaží horko těžko řešit rozmanitými způsoby (Valová, Janebová, 2015), aleZobrazit text

By:
On:
In: 1/2015, Inspirace pro praxi, Online články

Chránit práva dětí a podporovat jejich bezpečné zapojování se do rozhodovacích procesů, které se jich bezprostředně dotýkají – takový je záměr Sociálně aktivizačního programu pro rodiny s dětmi organizace Ratolest Brno. Ta díky finanční podpoře z Norských fondů realizuje projekt „O dětech s dětmi“. Ratolest Brno dává dětem šanci vyrůstat ve fungujících rodinách a mladým lidem dostat se ze šikmé plochy. Základem práce je prevence, s úspěchem řeší příčiny problémů i jejich následky. Brněnská organizace Ratolest Brno realizuje široké spektrum činností. Poskytuje preventivní sociální služby – Nízkoprahový klub Pavlač, který pracuje s dětmi a mládeží v sociálně vyloučené lokalitě. Nízkoprahový klub Likusák, jenž se zaměřuje zejména na děti z brněnskýchZobrazit text

By:
On:
In: 1/2015, Inspirace pro praxi, Online články

Úvod Využití socioterapie při poskytování sociálních služeb sociálními pracovníky je doposud málo diskutované téma. Respektive význam, který socioterapie má, není dostatečně akcentován. Autoři zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (dále zákona č. 108), zasadili tuto kompetenci do legislativních pravomocí, ale následně nevznikly metodické pokyny, jak tento prostředek v praxi využívat. Před účinností zákona č. 108 byli sociální pracovníci (pokud vůbec) spíše součástí psychoterapeutických skupin jako členové týmu nebo absolvovali výcviky z vlastního zájmu. Nabídnout sociálním pracovníkům specifickou metodu byl rozhodně vhodný záměr. I přes malé povědomí a velmi nedostatečnou nabídku výcviků se jedná o velice účinnou metodu, která může sociálním pracovníkům pomáhat při práci s klientem[1]. DleZobrazit text

By:
On:
In: 1/2015, o čem se mluví, Online články

Kdo je sociální pracovník? Co je sociální práce? A co jsou sociální služby? Domnívám se, že v odpovědích na tyto otázky se neshodnu ani já se svými kolegyněmi z kanceláře, natož aby v tomto pojmosloví měli jasno naši klienti. Pohled veřejnosti je jednoznačný – sociální pracovník je ten, který odebírá děti z rodin, je to ten, kdo dává peníze příjmově slabým a nepřizpůsobivým skupinám obyvatel. Tento pohled je značně podporován médii, scenáristé filmů a seriálů rovněž nabízejí jednoznačný pohled. Klienti k sociálním pracovníkům nemají důvěru, nemají jasno, co od sociálního pracovníka mají a mohou čekat. K tomu jistě přispívá i nevyhraněnost mezi samotnými sociálními pracovníky a mnohdy i mezi jejich zaměstnavateli.Zobrazit text

By:
On:
In: 1/2015, Inspirace pro praxi, Online články

Ratifikací Úmluvy o právech osob s postižením (dále jen Úmluva) dne 28. 9. 2009 a jejím publikováním ve Sbírce mezinárodních smluv v únoru 2010 má Česká republika mimo jiné povinnost respektovat právo lidí s postižením na právní způsobilost (v terminologii nového občanského zákoníku pojmenované jako svéprávnost) a zajistit lidem asistenci za účelem uplatnění svéprávnosti. Tato ustanovení jsou obsažena v článku 12 Úmluvy. V praxi článek 12 Úmluvy znamená, že lidem s postižením v duševní oblasti by už neměla být za účelem jejich ochrany omezována svéprávnost. Stát se zavázal, že jim ochranu zajistí pomocí takových nástrojů, které svéprávnost neomezují. Hlavním takovým nástrojem je zajištění podpory potřebné pro bezpečné rozhodování a právníZobrazit text

By:
On:
In: 1/2015, o čem se mluví, Online články

Stávající situaci z hlediska kvality, dostupnosti a kapacit sociálních služeb v ČR vnímám jako druhově i regionálně nevyváženou a v podstatě jen částečně naplňující jak literu zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, tak v případě osob se zdravotním postižením (OZP), jimž se detailněji věnuji, Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, kterou ČR v r. 2009 ratifikovala. Cítím tady zřejmý rozpor mezi záměrem a realitou, přičemž jde zejména o to, že by člověk v obtížné životní situaci, klient, měl mít k dispozici různá řešení, reflektující rezidenčním, ambulantním či terénním způsobem jeho problém, resp. potřeby. Z těchto možností by si pak měl klient vybrat tu službu (nebo služby), která/é by svou formouZobrazit text

By:
On:
In: 1/2015, Fakta, legislativa, dokumenty, Online články

Cílem této expertízy je objasnit problematiku individuálního plánování sociálních služeb dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. V části první je pojednáno o problematice individuálního plánování sociálních služeb z pohledu legislativního, včetně exkurze do historie sociálního zákonodárství. Část druhá pojednává o individuálním plánování sociálních služeb z pohledu klienta a upozorňuje na určitá úskalí zákona o sociálních službách spočívajících v ustanoveních, která fakticky uživatele sociálních služeb činí závislými na poskytovateli sociálních služeb a de facto přispívá k nerovnováze stran při uzavírání smlouvy o poskytování sociální služby tedy mezi klientem a poskytovatelem sociální služby. 1.      Legislativní rámec pro individuální plánování sociálních služeb Pojem individuálního plánování sociálníchZobrazit text