3/2019

Rozhovor k číslu “Vliv proměn společnosti na sociální práci” nám poskytl koordinátor projektu HateFree Culture, Lukáš Houdek.    Jak byste představil projekt HateFree Culture sociálním pracovníkům?  Jde o vládní mediální kampaň, která v mnohém vystupuje ze stereotypů a představ, jaké se možná s kampaněmi o předsudcích a rasismu dosud pojily. Namísto samotných billboardů a videospotů jsme se oproti původnímu záměru Úřadu vlády rozhodli vytvořit projekt, který bude s lidmi komunikovat na každodenní bázi. Jeho cílem je jednak upozorňovat na jednání, které je v rozporu s hodnotami, které jako demokratická společnost vyznáváme, jednak přinášet příběhy a pohledy lidí, kterým se příliš pozornosti v mainstreamových médiích nedostáváZobrazit text

Organizace Pro zdraví 21 z.ú. byla založena v roce 2010 s hlavním posláním přispívat k biopsychosociální podpoře zdraví, které je definované v pro nás závazném dokumentu Zdraví 21 Mezinárodní zdravotní organizace jako stav fyzického, psychického a sociálního blaha, nikoliv pouze jako nepřítomnost nemoci. Reagujeme na skutečnost, že podpora zdraví v praxi, je stále orientována především na biologické zdraví, s dlouhodobým deficitem a podceňováním psychických a sociálních vlivů naše zdraví ovlivňujících. Naším hlavním cílem je zvyšovat povědomí o dnes již prokázané skutečnosti, že na rozvoji onemocnění těla, duše i společnosti se podílí významnou, ne-li hlavní, měrou náš vztah k sobě samým, k sobě navzájem a k životnímu prostředí. Desítky výzkumů prokázaly multifaktoriálníZobrazit text

Krize v bydlení je fenomén, který se již několik let šíří Evropou a působí nemalé otřesy v sociální jistotě, a čím dál více trápí občany, jimž se od pádu Berlínské zdi nepodařilo vyšvihnout mezi vyšší střední třídu. Různé státy EU mají různé přístupy a aplikují různé modely, jimiž se snaží krizi odvrátit, nebo alespoň zmírnit její následky. Bohužel některé členské země, včetně České republiky, tuto snahu nesdílí a dál prohlubují propast mezi sociálními vrstvami pomocí nezodpovědného trhu s nemovitostmi. Chtěla bych využít tohoto sdělení, abych kriticky prozkoumala tuzemskou bytovou situaci a pokusila se najít teoretické řešení pomocí inspirace v jiných státech EU, kde se daříZobrazit text

Než jsem začala psát tento text, vrátila jsem se na začátek své mediátorské praxe v roce 2006 a vybavila si některé z prvních rodinných mediací. Při tomto ohlédnutí jsem si začala uvědomovat, jak se vyvíjí naše společnost, rodina, vztahy v ní a jaké změny to přináší v setkáních s klienty u mediačního stolu. Cílem článku je zachytit proměny postojů klientů rodinné mediace v čase. Text představuje mediaci a její hlavní principy. Popisuje vývoj, kterým mediace prošla v České republice od počátku devadesátých let minulého století po současnost. Zachycuje dopady zavedení zákona o mediace. Poukazuje na složitou situaci v mediaci. Článek sleduje, jak se odrážel vývoj a změny v mediaci v přístupu odborné veřejnosti k mediaci.Zobrazit text

Pracuji jako sociální pracovník v Terénním programu Ulice v Plzni. Věnujeme se lidem, kteří užívají drogy nebo prodávají sexuální služby, a zaměřujeme se u nich především na snižování rizik jejich konání. V následujících řádcích bych se chtěl zmínit o vlivu některých společenských změn na naši práci, jak jsem je zaznamenal během bezmála třinácti let přímé práce v terénu. Jednou z nejvýraznějších oblastí, kde vnímám velký posun, je situace v oblasti bydlení. Bohužel, je to proměna k horšímu. TP Ulice se od svého počátku soustředil na práci na bytech uživatelů drog, což vnímáme jako velmi efektivní způsob naplňování cílů harm reduction. Nehledě na to, že na těchto bytech bydleli převážně sociálně vyloučení Romové,Zobrazit text

V oblasti sociálně právní ochrany dětí se pracovníci setkávají s mnohými náročnými situacemi rodin, které dopadají na děti nebo mládež. V těchto situacích mohou využívat různé postupy a nástroje, které dnes již existují. Jedním z inovativních z nástrojů, který je možno využít, a jehož silou je zejména posílení přirozených zdrojů rodiny a navrácení zodpovědnosti do jejích rukou, jsou rodinné konference. A právě tento nástroj se rozhodla využít sociální pracovnice OSPOD v Jihomoravském kraji v rámci projektu Zaostřeno na rodinu organizace IQ Roma servis. Situace rodiny 13letá Andrea a 11letý Robin žili po rozvodu rodičů u mámy, jejich táta žil s novou partnerkou, se kterou čekal nového potomka a příliš se s dětmi nestýkal.Zobrazit text

Soudobá sociální práce je konfrontována se dvěma zásadními výzvami. První z nich je  globální neoliberalismus; politická ideologie s ekonomizujícím paradigmatem, která aplikuje zákonitosti volného trhu téměř na všechny procesy ve společnosti. Druhá z těchto výzev je spojována s rostoucí fragmentací, heterogenitou společnosti a klientů sociální práce, která vede k celkové rostoucí nejistotě. Obě tyto výzvy mění samotnou podstatu sociální práce v soudobé společnosti v mnoha směrech. Popis kompletních dopadů přesahuje cíle tohoto článku, jenž je zaměřen na (změny) postavení a cílů sociální práce v důsledku proměn společnosti. V sociální práci se globální neoliberalismus projevuje individualizací sociálních rizik, která (často) vznikají strukturálně, ekonomizací a racionalizací (sociální práce se podřizuje zájmům trhu a požadavkůmZobrazit text

Jméno InBáze je dnes v českých kruzích zabývajících se problematikou migrace a integrace dobře známé. Přestože se jedná o organizaci v určitých poměrech „mladou“, InBáze si během své téměř 18leté historie vybudovala silné jméno i postavení, za kterým stojí ohromné úsilí bezpočtu lidí, jak zaměstnanců, dobrovolníků, ale i podporovatelů a příznivců. Většina lidí, i ti méně zasvěcení, si InBázi nejspíše spojí s komunitním centrem pro migranty a českou veřejnost, které sídlí na pražských Vinohradech, nedaleko stanice metra I. P. Pavlova. Nezřídka se stává že organizaci znají pod jejím starším názvem „InBáze Berkat,“ možná i si pak vybaví i dobu, kdy komunitní centrum sídlilo v původním „domečku“ v Rumunské ulici. HistorieZobrazit text

Nezisková organizace RUBIKON Centrum oslavila v květnu letošního roku 25 let své existence, během nichž realizovala přes 100 projektů a podpořila více než 25 000 lidí s trestní minulostí v reintegrací do společnosti. Cílem tohoto článku je ohlédnout se za čtvrtstoletím jejího působení v trestní justici a zmapovat, jak se její aktivity proměňovaly ve snaze reagovat na potřeby klientů i společnosti. Ačkoli by se mohlo zdát, že činnost RUBIKON Centra je zaměřena na relativně úzkou cílovou skupinu klientů (v České republice je věznicích cca 22 000 lidí, přibližně 7 000 je ročně propuštěno, cca 26 000 osob vykonává alternativní trest nebo čeká na jeho uložení, odhadovaný počet lidí se záznamem v evidenciZobrazit text

V následujícím textu popisujeme stručně vznik Nízkoprahových zařízení pro děti a mládež (NZDM) v České republice, vývoj těchto zařízení v období od 90. let do současnosti a předkládanou vizi, kterou by se NZDM mohla ubírat v následujícím desetiletí a výzvy, které tuto službu čekají. Naším cílem nebylo zpracovat podrobnou historii NZDM, ale zachytit zásadní milníky a východiska, které měly vliv na současnou podobu NZDM a zejména nastínit výzvy, které před službou NZDM stojí. Do roku 1989 v době komunistického Československa „neexistovaly“ sociální problémy, proto nebylo třeba, až na výjimky, preventivní sociální práce a sociálních služeb. Práci s mládeží zajišťovaly státní organizace jako Pionýr nebo Svaz socialistické mládeže.Zobrazit text