3 (Page 8)

By:
On:
In: 3, Inspirace pro praxi, Online články

Jedním z druhů sociální práce v prostředí školy – ať už základní, střední či vysoké – je koncept komunitních škol, který je velmi populární v USA a první pokusy o jeho zavedení se u nás uskutečnili již v devadesátých letech minulého století. V současné době existuje v ČR přes sto komunitních škol. Na otázky k tématům směřování komunitních škol, místo a cíle sociální práce ve školách a problémy integrace sociální práce do škol mi odpovídal Marek Lauermann, bývalý učitel a zástupce ředitele školy, v současnosti propagátor konceptu komunitních škol a přenašeč zahraničních zkušeností.   Marek Lauermann se narodil 16. března 1973 v Kutné Hoře a dnes žije v Brně – Žabovřeskách. Dlouhodobě se zabývá rozvojemZobrazit text

By:
On:
In: 3, Inspirace pro praxi, Online články

Mesto Banská Bystrica má v rámci svojich aktivít v sociálnej oblasti vybudovaný systém sociálnej intervencie pre rôzne cieľové skupiny od novonarodených detí až po seniorsky vek. Celý cyklus spájajúci človeka so sociálnou pomocou od narodenia po smrť je závislý od logického a dostupného prepojenia potrieb jednotlivých cieľových skupín. Pri tvorbe systému sme kládli dôraz hlavne na potreby ako aj na samotnú dostupnosť týchto služieb. Celý život sa odvíja v prirodzenom priestore alebo priestore vytvorenom na dôstojný život a je nutné zdôrazniť, že priestor v ktorom fungujeme závisí nie len od spoločnosti, ale aj od nás samotných a od aktivity každého jedinca. Jedným z dôležitých priestorovZobrazit text

By:
On:
In: 3, Inspirace pro praxi, Online články

Profesia sociálneho pracovníka v súčasnom školskom systéme nie je zadefinovaná, koncepčne spracovaná a legislatívne vymedzená v dvoch kľúčových školských zákonoch: zákon č. 245/2008 Z. z. o výchove a vzdelávaní (školský zákon) a zákon č. 317/2009 Z. z. o pedagogických zamestnancoch a odborných zamestnancoch. Túto skutočnosť konštatujeme niekoľko rokov. V porovnaní napr. s prepracovanými systémami v oblasti sociálnej práce realizujúcej sa v školskom prostredí iných krajín (napr. USA, Nemecko, Holandsko) sa začína na Slovensku vytvárať priestor na širšiu vedeckú diskusiu, ktorej výsledkom by mohlo byť práve koncepčné vymedzenie sociálneho pracovníka v rezorte školstva nielen v rámci základného a stredného školstva, ale aj v systéme sociálnych zariadení, ako sú špeciálne výchovné zariadenia (diagnostické centrá, reedukačné centrá a liečebno-výchovné sanatória, § 120 zákona č.Zobrazit text

By:
On:
In: 3, Inspirace pro praxi, Online články

Osobnost A. C. Stojana byla a je předmětem celé řady kontroverzí, jejichž důsledkem je mj. absence kvalitního životopisu, který by pomohl zásadním způsobem definovat stanovisko historiků a teologů a umožnil rozvoj věcné diskuse. Stojan se již za života stal legendou, osobností, jejíž mýtus daleko přesahoval hranice katolické církve a jejích věřících, ale vyvolával často dosti rozporné reakce i na straně veřejnosti laické, dokonce i té zaměřené antiklerikálně či dokonce antinábožensky. Dosavadní kompletní zpracování Stojanova života a díla pochází bez výjimky z pera katolických intelektuálů a více či méně zdařile se potýkají s existencí zmíněného mýtu, který většinou s mírně shovívavou skepsí v podstatě petrifikují, aniž by se odvážili témaZobrazit text

By:
On:
In: 3, Inspirace pro praxi, Online články

Na vztahy mezi vnoučaty, dospělými dětmi a prarodiči odedávna působí i změny ve společnosti. Nejinak tomu je dnes, kdy denně zaznamenáváme různorodé více či méně významné společenské změny u nás i ve světě. K otázce, jaké jsou možnosti a limity soužití a poskytování pomoci mezi vnoučaty, dospělými dětmi a prarodiči v soudobé společnosti v ČR, jsem diskutoval s významným českým sociologem profesorem Ivem Možným.   Ivo Možný se narodil 31. srpna 1932 v Prostějově. V letech 1952 až 1956 studoval Masarykovu univerzitu v Brně a od roku 1957 je promovaným filologem. Tzv. malý doktorát ze sociologie získal v roce 1967. Postgraduální studium absolvoval na Univerzitě Karlově v Praze, a to v letech 1985Zobrazit text

By:
On:
In: 3, Inspirace pro praxi, Online články

Když se člověk projde po Gorkého ulici v Brně, narazí na Domov mládeže v krásné secesní budově. Málokoho dnes v této souvislosti napadne jméno Marie Steyskalové, která stála u zrodu původní ženské útulny a domova pro sirotky, která v tomto domě původně sídlila. Marie Steyskalová se narodila roku 1862 v Brně do učitelské a vlastenecké rodiny. Otec, který působil jako učitel a později pracoval v Ústavu pro zanedbanou mládež, velmi brzo zemřel. Starost o rodinu se sedmi dětmi padla plně na matku Petronelu. Tato velmi energická žena se s pomocí známých a příbuzných nejen dokázala o rodinu postarat, ale zároveň se ještě v Praze vyučila porodní bábou. Je pravděpodobné, že vzory obouZobrazit text

By:
On:
In: 3, Inspirace pro praxi, Online články

Jak pracovat s lidmi v nepříznivé sociální situaci, kteří se vyhýbají standardním a běžným službám? „Nehledej problém, hledej kontakt.“ Tímto sloganem si připomeňme doktora Petra Klímu, který byl významnou osobností v oblasti sociální práce v České republice. Stále ho respektujeme jako nestora českých nízkoprahových programů, sociálního pedagoga a supervizora. Zemřel 10. září 2010 po těžké nemoci ve věku nedožitých 55 let. Petr Klíma se narodil 27. září 1955 v Praze. Vystudoval speciální pedagogiku na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Specializoval se, jak by to tehdejší terminologie nazvala, na „vzdělávání a výchovu mládeže obtížně vychovatelné“. Po studiu nastoupil do výchovného ústavu pro děti a mládež jako vychovatel. Poté pracoval jako vedoucíZobrazit text

By:
On:
In: 3, Inspirace pro praxi, Online články

Na Slovensku v sociální práci s trestanými osobami vyniká občanské sdružení Maják, které svými aktivitami reaguje na společenské problémy související s nárůstem kriminality, brutálního násilí a zločinnosti. V roce 2000 – při vzniku sdružení – chtěli tedy jeho představitelé reagovat na určitý typ společenských problémů a současně se snažili povznést práci s trestanými osobami na profesionální úroveň. Hovořím-li o zakladatelích sdružení, musím se opravit a upřesnit, že původní záměry organizace už ve svých jednadvaceti letech vytvářela Martina Justová. S vědomím, že je na počátku své cesty a že se musí ještě hodně učit, vytvořila plán, který jí dovolil svobodně rozvíjet téma sociální práce s trestanými osobami na Slovensku a zároveň se vnitřněZobrazit text

By:
On:
In: 3, Inspirace pro praxi, Online články

V príspevku sa pokúsime viesť diskusiu o tom, aký mechanizmus funguje v situácii, keď aktívneho človeka prudko deaktivizuje nejaký (v našom prípade silne reštrikčný) systém. Aktívny človek sa dostáva do väzby, tu sa musí – v zmysle svojich vôľových procesov – vlastne deaktivizovať. Po šoku z novej situácie musí mobilizovať sily na podriadenie sa systému, a teda sa adaptovať na nové prostredie a novú situáciu. V tomto systéme žije väznený počas výkonu trestu niekedy aj niekoľko rokov a napriek tomu, že vie, kedy mu končí trest a kedy vyjde na slobodu, takmer nikdy nie je dostatočne aktivizovaný na „život vonku“. Potom sa stáva, že väznený človek vychádza bránou väznice na slobodu a nie je pripravený naZobrazit text

By:
On:
In: 3, Inspirace pro praxi, Online články

Má-li práce s pachateli trestných činů odsouzených k trestu odnětí svobody naplnit svůj cíl – reintegraci odsouzených do svobodné společnosti, je třeba, aby pracovníci věznic systematicky působili na všechny složky jejich osobnosti. Vedle práce lékařů, psychologů, pedagogů a sociálních pracovníků se proto v současném českém vězeňství stále více uplatňuje také zapojení duchovních. Jelikož jde o roli relativně novou a v našem sekularizovaném prostředí ještě ne zcela pochopenou, považuji za užitečné upozornit na styčné body a možnosti spolupráce mezi vězeňským kaplanem a sociálním pracovníkem. Zákon č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech, stanovuje v § 7 odst. 1 písm. b) zvláštní právo církví a náboženských společností s patřičným stupněm registrace pověřovatZobrazit text