6/2016

Motto: Kde je vůle, je i cesta. Intervenční centra v České republice slaví desetiletí svého působení. Dne 11. 11. 2016 proběhla v historické budově Muzea v Hradci Králové konference pořádaná pracovníky Intervenčního centra v Hradci Králové. Hlavním tématem této konference byla spolupráce. Byla řečena spousta děkovných slov směrem k pracovníkům intervenčního centra i spolupracujícím organizacím. Mimo jiné i směrem k policii Královéhradeckého kraje. Zde se zrodila myšlenka nastínit téma součinnosti pomocí rozhovoru hlavních protagonistů zapojených do nezbytné spolupráce intervenčního centra s policií. Zdánlivě neslučitelné světy. Pomoc a represe. Nebo je všechno jinak? Na konferenci bylo řečeno, že se spolupráce daří. Je to pravda, nebo zazněla tato slova s nadějí v lepší časyZobrazit text

Podľa najnovšieho výskumu Agentúry EÚ pre základné ľudské práva približne 30 percent žien zažíva alebo zažilo v živote nejakú formu násilia. Trend v uplynulých rokoch sa na Slovensku výrazne nemení, podiel žien zažívajúcich násilie je približne 32 %[1]. Hovoríme o 886 000 ženách, ktoré zažívajú násilie v partnerských vzťahoch. Pri tak vysokom počte žien zažívajúcich násilie sú podporné služby dôležitou súčasťou komplexnej pomoci a ochrany. Bohužiaľ na Slovensku stále máme oblasti, kde absentuje pomoc. Občianske združenie Žena v tiesni (Martin) pracuje v prospech eliminácie násilia páchaného na ženách už viac ako 11 rokov (od 28. 4. 2005). Poradňa je zameraná na pomoc a ochranu žien, ktoré zažívajú násilie v párových vzťahoch, a ich detí.Zobrazit text

Mezi notoricky opakované principy sociální práce patří, že v rámci nepříznivé sociální situace klienta bychom měli hledat zdroje podpory primárně v nejbližším sociálním prostředí klienta. Tím je zpravidla myšlena rodina. Tento princip práce označujeme jako princip subsidiarity. Teta Kateřina ze Saturnina by ho trefně vysvětlila jako „košile bližší než kabát“. V praxi tento princip znamená, že předpokládáme, že každý je povinen nejdříve pomoci sám sobě, nemá-li tuto možnost, měla by mu pomoci rodina či jiné blízké společenství (Krebs, 1997), a teprve poté, když i ty selžou, následuje hledání pomoci od vzdálenějších mezo- a makrosystémů. Pokud dojde k situaci, že je některý člen rodiny ohrožen nedostatkem prostředků na jídlo, logicky byZobrazit text

Rozhodnutie vytvoriť bezpečný priestor – centrum, ktoré by sa špecializovalo na pomoc a podporu žien, ktoré zažívajú násilie zo strany intímneho partnera, nepadlo zo dňa na deň. Práve naopak, predchádzalo mu množstvo príprav a práce. Veľký vplyv na toto rozhodnutie mali stretnutia s odborníčkami v tejto problematike, ich povzbudenie a podpora, ako aj odpoveď na otázku, čo je potrebné na založenie občianskeho združenia: „Stačia vám stanovy a kolok.“ Občianske združenie HANA založili ženy pre ženy zažívajúce násilie a ich deti ako reakciu na výsledky Monitoringu sociálnych služieb pre ženy zažívajúce násilie a ich deti z hľadiska Európskych štandardov, ktorý realizoval Inštitút pre výskum práce a rodiny (Holubová, Filadelfiová) z roku 2012. Monitoring poukázal naZobrazit text

Účel článku a kontext jeho vzniku Článek vznikl hlavně jako stručná analýza nerovného odměňování žen a mužů, neboli tzv. fenoménu gender pay gap (GPG), v kontextu mezinárodního srovnání situace v České republice a v Norsku. Jedním z důvodů, proč srovnáváme rozdíl v odměňování žen a mužů mezi naším státem a Norským královstvím, je dlouhodobější zkušenost s řešením uvedené tematiky v Norsku. Norsko je tak zajímavým objektem srovnání ve vztahu k situaci v ČR, kde bylo nerovné odměňování žen a mužů donedávna opomíjeno. Druhým důvodem je snaha přiblížit a zprostředkovat informace, které měl možnost nabýt tříčlenný tým brněnské obecně prospěšné společnosti Genderové informační centrum NORA běhemZobrazit text

Monografie Děti, rodina a domácí násilí: výzkum klientely Acorusu, z. ú.[1] shrnuje poznatky z výzkumu, který probíhal v rámci projektu Tři pilíře bezpečí[2], jehož nositelem byla pražská organizace pomáhající osobám ohroženým domácím násilím Acorus, z. ú.[3] (www.acorus.cz). Cílem výzkumu, za nějž byl jako partner projektu zodpovědný Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i. (VÚPSV, v. v. i., www.vupsv.cz), bylo systematicky zmapovat klientelu pobytových služeb Acorusu a pomocí kvalitativních metod poskytnout podklady pro komplexní posouzení vlivu domácího násilí na psychosociální vývoj dětí a zprostředkovat vhled do jejich prožívání a potřeb. Výsledná studie tak může být cenným zdrojem informací pro odborníky z různých profesních oblastí, kteříZobrazit text

Úvod Keď som sa rozhodovala, že napíšem reflexiu z praxe k téme násilia páchaného na ženách, netušila som, koľko nových podnetov ma do jej napísania inšpiruje. A to aj napriek tomu, že ak človek pracuje v jednej téme viac ako 25 rokov, tak si myslí, že už ho nedokáže nič prekvapiť. Opak je pravdou. Dokáže. Niekedy príjemne a inokedy menej príjemne. Názov príspevku polemizuje o tom, či na Slovensku máme, alebo nemáme funkčný systém ochrany obetí domáceho násilia. Neviem, či jeden článok môže dať komplexnú odpoveď na túto otázku. Názov príspevku som skôr ponímala k zamysleniu sa nad tým, čo na Slovensku máme, čo je potrebné uchovať, čo rozvíjať, na čoZobrazit text

Projekt Proč zrovna Já II nabízí efektivní pomoc obětem trestných činů. Jedná se o navazující projekt Probační a mediační služby, a to projektu Proč zrovna já?, který byl realizován v letech 2012–2015. Cílem navazujícího projektu je ve stávajících činnostech pokračovat a navázat na ně aktivitami novými, s rozšířením do dalších lokalit v České republice, celkem 55. Cílem projektu je poskytování služeb v Poradnách pro oběti trestných činů, zároveň neméně potřebným cílem je podpora rozšíření vzdělanosti a posílení dovedností pomáhajících pracovníků v sociálních službách v jejich náročné práci v oblasti pomoc obětem trestných činů, a lze tak pomoci latentním obětem. Třetím cílem projektu je vytvoření či zachování multidisciplinárních týmů v dané lokalitě poradce, čímžZobrazit text

Organizace Jako doma vznikla v roce 2012 s cílem zaměřit se na problematiku ženského bezdomovectví, oblast, která byla do té doby v České republice neznámá. Protože znalost problematiky mohla být v té době získávána jen ze zahraničních zdrojů, Jako doma poměrně záhy přistoupilo k realizaci kvalitativního výzkumného projektu, který zmapoval problematiku ženského bezdomovectví u nás. Současně členky organizace navázaly spolupráci s britskou organizací St. Mungo, která realizuje programy mířené na ženy bez domova. Tato spolupráce ve svém finálním stadiu vedla k první české konferenci zaměřené na ženské bezdomovectví. Tato konference v roce 2013 byla hojně navštívena, byly zde představeny výstupy z výzkumu, který Jako domaZobrazit text

Esej se zaměřuje na práva obětí trestných činů a na možnosti propojení pomoci ženám jako obětem násilných a mravnostních trestných činů s výkonem praxe sociální práce. V této souvislosti je popsána role klíčového sociálního pracovníka a význam multidisciplinární spolupráce. Zákon o obětech trestných činů má svým působením minimalizovat rizika sekundární viktimizace. V našem trestním právu převažovala práva pachatelů nad právy obětí trestných činů. Snahou nové legislativy je tato práva vyrovnat a minimalizovat rizika sekundární viktimizace, způsobená orgány činnými v trestním řízení. Podstatné je snižovat rizika sekundární viktimizace i poskytováním dostatku informací v průběhu trestního řízení obětem o svých právech i o případu. Každá oběť má možnostZobrazit text