Bezesporu důležitým tématem v sociální práci je narovnání platového zařazení sociálního pracovníka. Sociální pracovník je podhodnocenou profesí, jak níže vyplývá z platových tabulek ve srovnání s minimální mzdou. [1] Těmito slovy by bylo možné zhodnotit, jakých výdělků sociální pracovník může dosáhnout, pokud jej srovnáme s náročností práce, požadavky na vzdělání, osobní odolností a rizikovými faktory, které se mohou v sociální práci objevit. Sociální pracovníci každodenně odvádějí nezastupitelnou práci pro ohrožené skupiny lidí. Současný systém je nevyvážený a velmi znevýhodňuje určité resorty a nestátní poskytovatele sociálních služeb. Již několik let dochází k výrazným nepoměrům v zařazení nejen do platových tříd sociálních pracovníků, ale také v zařazení podle platových tabulek.
Sociální pracovníci jsou odměňování nejméně ve dvojím režimu – platem a mzdou. Část sociálních pracovníků je odměňována platem, kdy základní složkou je tzv. platový tarif. Plat sociálního pracovníka nalezneme v NV č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Oblast sociálních věcí upravuje NV č. 302/2014 Sb., o katalogu správních činností, díl 20. Nesmíme zapomenout na to, že sociální práce je realizována i mimo rámec sociálních služeb. Sociální pracovníci zaměstnaní v sociálních službáchjsou odměňováni mzdou. Zde, na rozdíl od platových tarifů, nemá vláda tolik nástrojů, jak odměňování v této oblasti služeb regulovat. V nestátních neziskových organizacích bez zřizovatele (např. o. p. s., z. ú., z. s.), v organizacích zřízených církvemi, event. v soukromém sektoru (např. s. r. o., a. s.), náleží sociálnímu pracovníkovi alespoň tzv. zaručená mzda. Jinak záleží na domluvě se zaměstnavatelem.
Sociálnímu pracovníkovi vykonávajícímu činnost např. v zařízení sociálních služeb či ve školském zařízení aj [2]., přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v platové tabulce č. 2, § 5, odst. (2) [3]. Oproti platovému zařazení sociálního pracovníka ve veřejné správě, [4] např. vykonávajícího svou činnost na městském úřadě či na úřadě práce apod. se řídí podle § 5 odst. (1) platové tabulky č. 1 [5]. Následující tabulka poukazuje na rozdíly sociálních pracovníků spadajících do platové tabulky č. 1 a č. 2. Pro lepší přehlednost, si vezmeme započitatelnou praxi do 27 let, která znázorňuje zařazení sociálních pracovníků do různých platových tabulek podle jejich pozice. Platové zařazení se v tomto případě diametrálně liší.
Sociální pracovník zařazený do platové tabulky č. 1 je značně finančně znevýhodněný oproti sociálnímu pracovníkovi zařazenému do platové tabulky č. 2.
Na roztříštěnost systému a resortů MŠMT s MPSV můžeme narazit také např. v zařazení do platových tříd. V katalogu prací NV č. 222/2010 Sb. najdeme seznam povolání a rozpětí platových tříd. Ve skutečnosti je praxe taková, že mnozí sociální pracovníci spadající pod resort MPSV jsou často zařazeni do 10. platové třídy. Oproti tomu například sociální pracovníci ve školských zařízeních spadající pod resort MŠMT jsou mnohdy zařazeni do 11. platové třídy. Výkon činnosti sociální práce není pod resortem MŠMT kontrolován resortem MPSV. Sociální pracovníci působící ve veřejné správě jsou zařazeni do platové tabulky č. 1 a mnohdy spadají do platové třídy 10, i když běžně vykonávají některou z činností z 11. platové třídy. Pro přehlednost poslouží níže uvedená tabulka.
U tak důležité profese, neexistuje shoda v odměňování za takřka stejnou práci. Přesto sociální pracovníci, pracující v různých resortech, obětavě vykonávají sociální práci s různými cílovými skupinami a jsou zařazeni do zcela odlišné platové tabulky. Snad se podaří změnit systém financování sociálních služeb bez ohledu na to, jestli sociální pracovník pracuje pro neziskovou organizaci, soukromý subjekt nebo příspěvkovou organizaci města nebo kraje. Řešením by bylo upravit vládní nařízení a sjednotit platové zařazení sociálního pracovníka bez ohledu na resort, tedy sjednotit platovou tabulku a také platovou třídu.
Hana Pavezková,
členka výboru Profesní komory sociálních pracovníků, z.s.
Použitá literatura a zdroje
[1] Srovnání minimální mzdy (NV č. 487/2020 Sb. od 1. ledna 2022) 16 200 Kč s přílohou č. 1 k NV č. 341/2017 Sb. Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů pro zaměstnance uvedené v § 5 odst. 1 a přílohou č. 2 k NV č. 341/2017 Sb. Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů pro zaměstnance uvedené v § 5 odst. 2
[2] u poskytovatele sociálních služeb, který vykonává činnost v sociálních službách nebo podle zvláštních právních předpisů při pomoci v hmotné nouzi, v sociálně-právní ochraně dětí, ve škole a školském zařízení, ve věznici, v zařízení pro zajištění cizinců a v azylovém zařízení, nebo u poskytovatele zdravotních služeb
[3] podle NV č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů a NV č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů.
[4] který je současně zaměstnancem uvedeným v § 303 odst. 1 zákoníku práce nebo úředníkem územního samosprávného celku podle § 2 odst. 4 zákona o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů
[5] podle NV č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů a NV č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách
Nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě
Nařízení vlády č. 302/2014 Sb., o katalogu správních činností
Nařízení vlády č. 405/2021 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů
Nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě
