Zhoršující se duševní zdraví (dále jen DZ) dětí a dospívajících je v posledních dvou letech skloňováno téměř ve všech oblastech, které se věnují práci s dětmi a mládeží. Reflektují jej služby, odborné platformy i mainstreamová média. Často je nárůst duševních obtíží dáván do souvislosti s dopady pandemie Covidu-19, neznamená to však, že čím víc se pandemii vzdalujeme, tím obtíží ubývá. Linka bezpečí (2024) uvádí, že v prvních třech měsících roku 2023 zaznamenali o 30 % více případů sebepoškozování než ve stejném období loňského roku. Co se tedy děje, že se tolik mladých lidí cítí špatně? A jak na to mohou reagovat preventivní sociální služby jako jsou nízkoprahové kluby pro děti a mládež?
Těžko lze posoudit všechny důvody, proč ke zhoršení DZ dochází, ale zcela jistě to nejsou jen faktory celospolečenské. Daleko spíše, podle našich zkušeností, potkávají mladí lidé příčiny ve svém bezprostředním okolí, jako jsou vztahy v rodině, ve škole či mimořádné a traumatizující události, které je postihly. Každopádně dopad na duševní zdraví dětí a mladých lidí je zcela zásadní a zasáhl všechny oblasti práce s mladými lidmi.
Chcete-li zobrazit tento obsah, musíte být předplatitelem časopisu.
Nemáte předplatné? Objednejte si ho.
