Komplikovaný případ se sekundární viktimizací oběti
Paní Iva byla kontaktována pracovnicí Intervenčního centra
pro osoby ohrožené domácím 
násilím v Hradci Králové (dále jen IC HK) na základě obdržení záznamu o vykázání násilné osoby ze společné domácnosti z Policie České republiky. První telefonický kontakt se odehrál v květnu 2018. Prvním kontaktem prováděným sociální pracovnicí IC HK je nabízena základní orientace v často nepřehledné rodinné či partnerské situaci a jsou předány informace k institutu vykázání (práva a povinnosti ohrožené osoby
v dané 10ti denní lhůtě). Nedílnou součástí tohoto prvního kontaktu je poskytnutí základní krizové intervence. Ivě bylo vzhledem ke konkrétním okolnostem nabídnuto sociálně právní poradenství a byl tudíž domluven další telefonický kontakt v rozmezí 3 dnů. Telefonické kontakty bývají běžným pracovním nástrojem pro kontakt s oběťmi, které se nemohou pružně dostavit do ambulance IC HK. Iva žila s tehdy partnerem asi v 50 km vzdáleném městě v pronájmu, byla bez peněz a cítila se psychicky otřesená a zraněná.
Iva je cizinka. Je jí 40 let, má ze vztahu malou dcerku, jsou jí 2 roky. V České republice žije 12 let. V zemi, odkud pochází, měla partnerský vztah, ze kterého se narodil syn (22 let). Vztah skončil a Iva se rozhodla odjet za prací do ČR. Syn se za ní přistěhoval poté, co měla stabilní zaměstnání a pronájem. Seznámila se s novým partnerem, Čechem, posléze se vzali. V tomto vztahu zažije domácí násilí. Po několika letech se rozvedla, zůstává v ČR a se synem začínají znovu. Má trvalý pobyt v ČR. Seznamuje se s mužem, který je cizí národnosti a posléze s ním začne žít. Oba pracují v továrně. Záhy se objevuje jeho závislost na alkoholu a automatech a ruku v ruce přichází týrání. Zletilý syn odchází za svou přítelkyní. Iva otěhotní. Domluví se s partnerem, že miminko přivede na svět. Domácí násilí se ale nezastaví, tak jako se nezmění partnerovy závislosti. Jsou neustále bez finančních prostředků, a to i přes to, že partner zvládá chodit do zaměstnání a má slušný příjem. Střídají pronájmy, za rok se stěhují 7x. Iva je často zraněná, trpí, bojí se. Během těhotenství a po porodu zažije nespočetněkrát strach o svůj život a život dcery. Policie zastaví násilí, vykáže partnera a zajistí tak Ivě ochranu. Zavolá jí sociální pracovnice IC HK a rozběhne se další děj.
V následujících kontaktech Iva sociální pracovnici popsala, že v domácnosti docházelo opakovaně k psychickému, fyzickému a sexuálnímu násilí ze strany ex-druha. Byla obětí závažného domácího násilí a zároveň stála o pomoc a podporu, proto s ní byla domluvena spolupráce (uzavřena ústní smlouva o poskytování sociální služby). Z důvodu nedostatku financí musela opustit společné obydlí – daný pronájem – a ve spolupráci s pracovnicí IC HK byl domluven krátký pobyt na tzv. krizovém lůžku v azylovém domě. Klientka začala čerpat osobní konzultace krizové intervence a sociálně právního poradenství, nejprve telefonickou formou, po získání ubytování v azylovém domě pro matky s dětmi v Hradci Králové formou osobní.
Sociálně právní konzultace byly zpočátku zaměřeny zejm. na nastavení bezpečnostního plánu, orientaci v trestním a opatrovnickém řízení. Ivě byla poskytnuta podpora při soupisu potřebných právních podání. Byl sepsán návrh na vydání předběžného opatření na ochranu před domácím násilím dle § 400 zákona č. 292/2013 o zvláštních řízeních soudních, který byl okresním soudem schválen. Tento návrh prodloužil Ivinu ochranu o další měsíc (do června 2018).
Dalším krokem byla podpora v sepsání návrhu na úpravu poměrů k nezletilé dceři. V červnu 2018 byla nezletilá dcera svěřena okresním soudem do výlučné péče Ivy. Otci bylo stanoveno výživné (6000 Kč za měsíc), styk otce s nezletilou nebyl bohužel upraven (za několik měsíců později − s ohledem na fakt, že ex-druh klientky nezačal hradit výživné na nezletilou dceru, byl za pomoci orgánu sociálně právní ochrany dětí podán návrh na výkon rozhodnutí, výživné bylo rozhodnutím soudu sráženo ze mzdy). Sociální pracovnice IC HK dále doporučila podat návrh pro soud a pomohla s návrhem na výživné pro neprovdanou matku a na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Ex-druhovi bylo soudně stanoveno dále toto výživné hradit, a to ve výši 1500 Kč za měsíc (o pár měsíců později byla klientka podpořena v tom, aby se obrátila na exekutorský úřad, neboť ex-druh částku nehradil).
V červnu 2018 byl na doporučení sociální pracovnice IC HK podán návrh na prodloužení ochrany, resp. zákazu kontaktu, který soud taktéž schválil a ochrana tak trvala až do listopadu 2018. Prodloužená ochrana se vztahovala pouze na Ivu, kontakt ex-druha a dcery nebyl zakázán.
Díky soudní ochraně a životu v azylovém domě měla Iva pocit bezpečí, díky kterému se bylo možno na konzultacích v IC HK věnovat pozornost řešení její tíživé sociální situace. Sociální pracovnice IC HK koordinovala součinnost několika subjektů (sociální pracovnice Domova pro matky s dětmi, pracovnice tzv. Integračního centra pro cizince, sociální pracovnice OSPOD, postupně i bezplatné zmocněnkyně) a nakonec byla v aktivní komunikaci také s vyšetřovatelkou ze Služby kriminální policie a vyšetřování. Sociální pracovnice byla v téměř každodenním kontaktu s některou z výše uvedených institucí a shromažďovala aktuální informace k vývoji případu. V pravidelných konzultacích informovala Ivu o aktuálním dění v jejím případu a domlouvaly úkoly plynoucí z vývoje situace.
Bylo zahájeno trestní řízení. Iva byla seznámena s možnostmi podpory pro oběti trestné činnosti a byla jí poskytnuta pomoc při soupisu návrhu na bezplatnou právní pomoc poskytnutou zmocněncem – plynoucí ze zákona č. 45/2013 Sb. o obětech trestných činů. Bezplatný zmocněnec jí byl soudem přidělen a stal se aktivním prvkem podpory.
Iva první půlrok spolupráce opakovaně mluvila o strachu z dalšího jednání ex-druha. Bála se chodit mimo azylový dům, vracely se jí vzpomínky na traumatické události. Měla výrazné potíže se spánkem, trpěla silnými záchvatovitými bolestmi hlavy. Nebyl den, kdy by neměla nějaké jednání či schůzku. Jedinkrát se v této fázi setkala tváří v tvář ex-druhovi, několik týdnů po odchodu – a to u soudu v rámci řešení opatrovnictví nezletilé dcery. I když ji doprovodila sociální pracovnice IC HK, prožívala tuto situaci jako nadměrnou emoční zátěž.
Vztah se sociální pracovnicí byl nosný a pro Ivu stěžejní. Iva k ní má důvěru, pociťuje ji jako velkou oporu a cítí její lidskou účast; toto sděluje dalším na případu zúčastněným pracovníkům.
Na případové poradě bylo v týmu domluveno, že se z důvodu Iviny přetrvávající psychické nestability k případu připojí také terapeutka IC HK. Iva souhlasila. Byla jí vysvětlen rozdíl v tom, co s ní nadále bude řešit sociální pracovnice a tím, jaká témata budou probírána v konzultacích psychologického poradenství, které započalo v srpnu 2018. Terapeutkou IC HK bylo záhy vyhodnoceno, že je indikována zároveň psychiatrická péče, a to zejména s ohledem na přetrvávající intenzivní úzkosti a poruchy spánku. Byla domluvena spolupráce s psychiatrickou ambulancí, kam začala Iva docházet. Ivě byla diagnostikována posttraumatická stresová porucha a předepsána medikace, kterou užívá doposud. Klientka pociťuje výrazné dopady domácího násilí. Neumí si představit, že by se s ex-druhem osobně setkala, má z něho nadále strach, o prožitých situacích se jí často zdají sny, trpí nočními můrami a „flashbacky“.
V rozmezí srpna 2018 a března 2019 v podstatě neměla možnost vydechnout a přestat se v hlavě vracet k prožitým událostem. V souvislosti s trestním řízením probíhají různé úkony, které ji přímo vybízejí k tomu, aby vzpomínala a vracela se tak k prožitým traumatům. Mj. soudně-znalecké posudky, jak z oboru psychologie, tak z psychiatrie, přičemž obě vyšetření trvala minimálně 8 hodin. Hlavní otázkou na znalce je zejm. důvěryhodnost oběti, z čehož vyplývá, že mnohé otázky jsou kladeny způsobem, který z hlediska oběti zpochybňuje její příběh, její verzi prožité události. Obě vyšetření vedla k tomu, že se Ivin psychický stav opět krátkodobě zhoršil.
Další náročnou zkouškou byl výslech, který byl z procesních důvodů veden za přítomnosti obhájce obviněného. Na tento úkon byla Iva v rámci psychologického poradenství připravována, byla seznámena s průběhem, možnými otázkami, tématy, zádrhely. Osvojila si techniky, které umožňují rychlé uklidnění, či vnitřní ochranu (techniky práce s dechem, vizualizace bezpečného „obalu“ kolem její osoby). Byl jí poskytnut doprovod sociální pracovnice. V právních věcech jí na místě pomáhala bezplatná zmocněnkyně. Přes veškerou snahu o minimalizaci dopadů tohoto úkonu, který trval 10 hodin, se psychický stav Ivy rapidně zhoršil, musela být posílena medikace, několik dnů nebyla schopna vyjít z azylového domu, veškerou energii věnovala péči o dceru a na nic jiného jí síly nezbývaly. Po několika konzultacích psychologického poradenství, na které už znovu začala pravidelně docházet, zatím není možné další vývoj jejího stavu předpovědět. Není jasné, jaký dopad bude mít jednání trestního soudu, který rozhodne o vině a trestu. Další nejasná věc je, jak se soud postaví k možnostem ochrany oběti (oddělené jednání, oddělené čekací prostory). Praxe je více než různá, nelze se předem spolehnout na využití možností ochrany oběti dle zákona o obětech trestných činů. Máme zkušenosti, že policie i soud umí využívat postupy ochrany před sekundární viktimizací. O to víc nás zasáhne, když jsme svědky postupu, kdy necitlivost vůči oběti dosáhne takové míry jako v tomto případě (délka výslechu by byla stresem i pro psychicky odolného člověka).
S Ivou pracujeme v tuto chvíli 13 měsíců, bylo s ní prokonzultováno více než 60 hodin, 15 hodin bylo věnováno doprovodům, a několik desítek hodin rozsáhlé administrativě /soupisy návrhů, zprávy, profesní kontakty/.
Dlouhodobý případ se zvraty a dobrým koncem
Petra byla poprvé telefonicky kontaktována naším intervenčním centrem v říjnu 2016, a to v návaznosti na vykázání jejího druha ze společného obydlí Policií ČR. Petra bylo vystavena dlouhodobě psychickému a fyzickému násilí.
Od počátku Petra vyjadřovala zájem udržet společné soužití, a to zejména s ohledem na nezletilé děti. Z tohoto důvodu se také rozhodla nepodávat návrh na předběžné opatření, kterým by se ochrana plynoucí z vykázání mohla prodloužit. Klientka věřila, že druh vyhledá odbornou pomoc a partnerská situace se vyvine příznivě. Konzultace věnovala zejména zorientování se ve vlastní situaci. Zajímala se o praktické informace – možnosti ochrany domácnosti, o kontakty na služby, které pomáhají lidem, kteří mají potíže s agresí.
Petře je 38 let. Má vystudovanou střední školu, studium na vysoké škole nedokončila. Aktuálně je na rodičovské dovolené. Z prvního manželství má dceru (16 let), z druhého vztahu se narodila dcera (9 let) a syn (2 roky). S nynějším druhem se seznámila v roce 2004.
Po roce soužití začala vnímat partnerovy výkyvy chování. Nadužíval alkohol, a po požití se k ní choval vulgárně, osočoval ji z nevěry, vyčítal jí její minulosti. Nadměrně žárlil. Ničil vybavení bytu. Větší incidenty se v domácnosti odehrávaly zhruba dvakrát do měsíce, a to i v období těhotenství (2008). Po zkrachování jeho podnikatelské činnosti a následném zadlužení se napětí prohloubily a incidenty nabyly na intenzitě. Vzhledem k tíživé finanční situaci Petra chodila brigádně pracovat, odpůrce ale žárlil na kolegy v zaměstnání, z tohoto důvodu Petra brigádu ukončila. K prvnímu fyzickému napadení dochází v roce 2010. Petra byla vyděšená, útoky tehdy s krátkými přestávkami trvaly 2 dny. Svěřuje se matce a otci druha, ti partnerovi domlouvají a situace se uklidňuje. V roce 2011 se vrací po RD do zaměstnání.
Rodina partnera pomáhá z finančních potíží, kupují pro rodinu byt a darují ho výhradně Petře. Partner se i přes pomoc rodiny následně zadlužil ještě víc, protože se stále pokoušel uspět s podnikáním. Petra několikrát žádá, aby si našel běžné zaměstnání, to se na nějakou dobu podařilo. Petra má v té době dvě zaměstnání, aby byla finanční situace rodiny udržitelná. V roce 2014 neplánovaně otěhotní. Partner po narození syna opouští zaměstnání, vrací se k podnikání v oblasti stavebnictví. Žena zůstává se synem na rodičovské dovolené.
V létě 2016 se situace v domácnosti znovu zhorší, dochází ke slovnímu napadání, následně i fyzickému násilí. Petra žádá partnera, aby vyhledal odbornou pomoc, ten to odmítá.
V září 2016 došlo k dalšímu závažnému incidentu, ze kterého má Petra viditelné zranění. Svěřuje se blízkým a na základě jejich doporučení vyhledá lékařské ošetření. Po podpoře lékaře se rozhodne vše oznámit Policii ČR. Ta zastaví násilí a vykáže partnera ze společné domácnosti.
Partner se po uplynutí 10 ti denní lhůty vrátil zpátky do domácnosti. Znovu začalo docházet ke konfliktům, a to i před nezletilými dětmi. Partner se znovu začal dopouštět slovních útoků, vulgarit, zakazoval kontakt s jejími rodiči. Petra opakovaně zohledňovala udržení rodiny v zájmu nezletilých dětí. Petra docházela za sociální pracovnicí IC HK a ta doporučila navštívit manželskou a rodinnou poradnu v Hradci Králové a vysvětlila možnosti párové práce. Situace v domácnosti se ale nezlepšovala, naopak začalo opakovaně docházet i k fyzickému násilí. Petra opakovaně vyjadřovala obavy z dalších incidentů a vnímala negativní dopady násilí na děti.
Vzhledem k tomu, že Petra vyjadřovala zájem porozumět tomu, co se v jejich partnerském vztahu odehrává a jakou roli ona sama ve vztahu plní, jí bylo doporučeno čerpat individuální psychologické poradenství u terapeutky v IC HK. Toto poradenství započalo v lednu 2017. U Petry byly patrné určité symptomy tzv. syndromu týrané osoby. Zejména ztráta schopnosti situaci efektivně řešit a intenzivní, neustále přítomný pocit strachu. Vedle toho pocity viny, studu a snížená sebejistota. U klientky byly dlouhou dobu patrné psychosomatické potíže – tzn. fyziologické problémy bez nálezu objektivní příčiny – konkrétně vleklé poruchy spánku. Obsahem poradenství v IC HK bylo zejména poskytování psychické podpory, předávání poznatků a informací z oblasti domácího násilí (dopady domácího násilí, prožívání vč. posttraumatických jevů, dopad násilí na děti, možnosti překonání důsledků života v domácím násilí), hledání vnitřních a vnějších zdrojů k řešení problémů a podpora rozhodnutí k řešení, redukce psychických následků života s násilnou osobou a podpora zdravého sebepojetí.
Petra s partnerem později vyhledali společně manželskou a rodinnou poradnu v Hradci Králové, kde absolvovali zhruba 6 párových konzultací. Petra dala souhlas pro sdělování informací mezi IC HK a manželskou poradnou (souhlas byl poskytnut oběma i párové terapeutce). V tomto čase proběhlo několik profesních kontaktů mezi mnou a párovou terapeutkou s cílem porozumět lépe párovým souvislostem a objektivizovat možnou míru agresivity partnera. Chování partnera se proměňovalo, Petra měla chvílemi pocit, že se situace zlepšuje, jindy vnímala partnerovo zvýšené napětí, nervozitu a prvky slovní agrese. Partner zakázal Petře hovořit s její matkou.
I díky spolupráci v poradně a intervenčním centru si Petra stále více uvědomovala, že partner odmítá přijmout zodpovědnost za své jednání, opakovaně ji ze všeho viní, neuznává, že z něho má strach a jeho chování se nemění. Začala ztrácet naději na zlepšení situace. Petra si také stále více uvědomovala nepříznivý vliv násilí na děti, protože byly stále častěji přítomny incidentům. Syn Michal začal mít žaludeční potíže, často zvracel, citlivě vnímal napětí mezi rodiči, začal ve svých 2 letech používat některá vulgární slova, která doma slyšel. Dcera Monika se často zavírala ve svém pokoji, stranila se rodiny, při zvýšení hlasu rodičů, hned kontrolovala situaci, bála se chodit ven, aby mohla chránit mámu. Dcera Jana naléhala na matku, aby vztah opustila.
Petra začala zvažovat kroky k opuštění vztahu. K jejímu rozhodnutí přispěla i možnost návratu do zaměstnání po rodičovské dovolené, která by jí umožnila finančně odchod od druha zvládnout a zajistit děti. Jako velkou oporu vnímala matku.
Byla rozhodnuta vztah opustit, když se v rodině partnera stala tragická událost a ona se rozhodla ho v tomto těžkém období ještě podpořit. Odchod od něho odložila.
V listopadu 2017 však situace znovu vygradovala. Došlo k dalšímu incidentu násilí. Ten s přestávkami trval několik dnů, než se jí podařilo s malým synem utéct k matce, která zavolala na Policii ČR. Petra vše popsala přivolané hlídce. Policie ČR po zmapování situace využila svého oprávnění a partnera podruhé vykázala ze společného obydlí.
Nyní byla Petra rozhodnuta vztah ukončit, chtěla chránit sebe a děti. Domnívala se, že využila již všech možností pro záchranu vztahu. Aktivně začala spolupracovat s OSPOD a rozhodla se vyhledat psychologickou podporu i pro své děti. Za pomoci sociální pracovnice IC sepsala návrh na předběžné opatření, aby se prodloužila ochrany plynoucí z vykázání. Příslušný okresní soud její návrh schválil a Petra a děti získaly navíc měsíc času. Zažádala dokonce ještě i o další prodloužení ochrany, ale tento návrh soud zamítl. Ex-partner se mohl vrátit do domácnosti. Neučinil tak, zůstal v pronajatém bytě.
Bylo nutné začít řešit kontakt otce s dětmi. Protože Petra měla důvěru v terapeutku manželské a rodinné poradny, obrátila se na ni. Bylo domluveno, že se budou s ex-partnerem potkávat na sezení v poradně a domluví se tam na péči o nezletilé děti. Záhy byl domluven tzv. asistovaný kontakt otce s dcerou Monikou, která se necítila na to, se s otcem potkat v okolí bytu, v přirozeném prostředí. Takto domluvený kontakt proběhl 2x, poté se mohl ex-partner s dětmi (Monikou a Michalem) setkávat v přirozeném prostředí a trávit s nimi předem domluvený čas venku.
Incident, který vedl k druhému vykázání, policie vyhodnotila jako možný přestupek a předala k řešení příslušnému městskému úřadu. Petra konzultovala v IC HK možnost zahájit přestupkové řízení, pro zahájení bylo nutné, aby Petra udělila souhlas.
Petra posléze nastupuje do zaměstnání. Malý Michal ještě nechodí do školky, hlídá ho babička. Petra je v pravidelném kontaktu s ex-partnerem, řeší zejména majetkové věci. Ex- partner deklaruje, že se do bytu vrátit nechce. Petra popisuje, že kontakt celkem zvládají, ale jen do chvíle, než ex-partner začne mluvit znovu o vztahu − co mu vadilo, za co může Petra. Dokonce podává k soudu odvolání pro (již proběhlému) předběžnému opatření, protože dle svých slov on není viník, a chce, aby ho soud očistil. Soud toto odvolání zamítá.
Po zvážení situace Petra neuděluje souhlas k projednání věci v přestupkovém řízení. Přeje si, aby se situace mezi nimi jako rodiči zklidnila. Vnímá, že si vše potřebují vyříkat v bezpečném prostoru poradny. Oba se domluví a začnou v únoru 2018 docházet do párového poradenství. Poradnu navštěvují pravidelně 1×14 dnů. Souběžně s tím proběhne poměrně bez potíží opatrovnický soud, ve kterém je konstatována výlučná péče matky, určeno výživné a styk stanoven dohodou mezi rodiči. Ex-partner se pravidelně vídá s dětmi, některé kontakty probíhají v domácnosti Petry. Oživují znovu partnerský vztah. V květnu 2018 se domluví, že se partner vrátí do domácnosti. Dvě mladší děti to vnímají radostně, starší dcera Jana má obavy. Dokonce se na měsíc stěhuje k babičce. I díky poctivému náhledu a empatii Petry se za necelý měsíc vrátí zpátky a krize je zažehnána.
Od září 2018 je spolupracujícími profesionály konstatováno, že vztah Petry a partnera je stabilizovaný. Jejich kontakty s IC HK, a poradnou jsou jen občasné.
Spolupráce s IC HK je ukončena v lednu 2019, v dubnu 2019 následně i v poradně.
Petra absolvovala v IC HK 35 hodin individuálního poradenství, 20 hodin sociálně právního poradenství. V poradně proběhlo 25 párových setkání, 2 asistované styky otce s dětmi, 6 individuálních konzultací s dětmi.
K pozitivní změně v partnerském a rodinném soužití zde došlo, i když se na začátku nezdála být pravděpodobná. Klíčové bylo to, že partneři měli vysokou míru vlastní motivace ke změně a odvahu pustit do sebereflexe, ze které vyplynulo realistické uvědomění si vlastních chyb a spoluzodpovědnosti za vývoj situace. Měli štěstí, že byly dostupné dvě odborné služby s volnou kapacitou, které postupovaly koordinovaně.
Lenka Hodková,
sociální pracovnice s obětmi domácího násilí, Intervenční centrum, Charita Hradec Králové
Zpracoval: O. Matoušek
