Příklady pozoruhodné praxe

Případ s dobrým koncem Petra (40 let) přišla do Denního centra zhruba v půlce února 2019. Přišla tam zároveň s jejím  přítelem Vaškem (45 let), který se také stal uživatelem služeb Denního centra. Petra byla  zpočátku velmi uzavřená, byla schopna si říct pouze o to, co potřebuje, tudíž které služby Denního centra bude využívat, ale nijak se nebavila – ani s personálem, ale ani s ostatními  klienty. Stále měla po boku svého přítele a bylo dost znatelné, že Vašek je rád, že má Petru stále pod dohledem a že mezi ní a někým jiným nedochází ke kontaktu.   S Petrou jsem jako sociální pracovnice musela udělat individuální plánZobrazit text

Příběh s pozitivním koncem Paní Jana se obrátila na Dluhovou poradnu Pobočky Diakonie Církve bratrské v Kladně v létě roku 2014 s tím, že by potřebovala pomoc vyřešit svoje nemalé finanční závazky. V této době jsme teprve začínali realizovat pomoc lidem, kteří jsou zatíženi dluhy a spustili jsme v rámci naší organizace projekt s názvem „Nebýt otrokem dluhů“. Paní Jana byla jedna z prvních klientek, kterým jsme podávali návrh na povolení oddlužení k soudu, a také jedna z prvních, která celým náročným procesem oddlužení prošla a dokončila ho; v jejím případě se to stalo v dubnu 2020. Příběh paní Jany a to, proč do jejího života vstoupily dluhy, je v některých aspektech jiný než u příběhů dalšíchZobrazit text

U klientů s demencí je možné předpokládat postupné zhoršování jejich psychického i fyzického stavu. Napravit či zvrátit úbytek kognitivních funkcí je rovněž nemožné. Nicméně je vhodné pracovat na zachování dosavadních schopností a dovedností. To se nejlépe daří při pobytu v domácím prostředí. U této cílové skupiny je komunikace s rodinou klíčová, jelikož většinou jsou to blízcí příbuzní, kteří v domácím prostření zajišťují péči. Oni jsou často také prostředníky pro komunikaci s klientem. Oni klienta znali již před touto nemocí, vědí, co mu vadí a co mu dělá radost. Na jejich bedrech spočívá péče o klienta, který má v pozdních stádiích nemoci omezenou schopnost vyjádřit své potřeby.Zobrazit text

Případ s dobrým koncem Paní Marie se přistěhovala do azylového domu (dále jen AD) s dcerou Celestýnou (8 let) z penzionu, kde bydlela se svým přítelem Jiřím, otcem dítěte. Rodina neměla finanční prostředky na kauci na byt, a proto bydleli v penzionu, ze kterého se museli odstěhovat kvůli vysoké ceně za ubytování. Pan Jiří bydlel u známého, protože měli psy, kteří do AD nesmí, dojížděl za prací bez smlouvy do jiné obce. Klientka vykonávala brigádně pomocné práce (pracovala také bez smlouvy) v jiném městě, než ve kterém je AD. Dcera Celestýna se narodila v Nizozemí, kde její rodiče pracovali; v době nástupu Marie do AD neměla dcera vyřízený český rodný list,Zobrazit text

Případ s uspokojivým vyústěním Rodiče po čtyřměsíční známosti spolu začali bydlet a po třech letech uzavřeli manželství. Po prvním roce manželství se narodila dcera Ema. Před narozením dcery matka jednou potratila. Dle matky docházelo mezi rodiči asi po dvou letech od narození dcery k neshodám. Rodiče toužili mít další dítě, matka dvakrát potratila. Matka otci dávala najevo svou nespokojenost v manželství od února 2012. Otec se snažil udržet manželství, začal navštěvovat odborné poradenské zařízení. Matka tam šla jednou, a usoudila, že to pro ni nemá význam. Rodiče spolu nedostatečně komunikovali, nesdíleli spolu vzájemné starosti. Matka se bála otci sdělit své pocity. Pro otce bylo překvapením, žeZobrazit text

Případ s dobrým koncem V červenci 2017 nás oslovil pan Novák, kterému se vrátila maminka (72 let) domů z nemocnice po amputaci levé dolní končetiny. Paní Nováková bydlí sama v panelákové garsonce ve 3. patře bez výtahu. Syn bydlí s rodinou ve městě vzdáleném 50 km od bydliště maminky. Paní Nováková se odmítla k synovi přestěhovat, chtěla zůstat doma. Syn takto dojížděl 14 dní každý den ráno a večer, aby mamince pomohl. Už je z dojíždění a péče o maminku vyčerpaný. První setkání proběhlo v kanceláři koordinátorky pečovatelské služby. Synovi bylo vysvětleno fungování pečovatelské služby, včetně možnosti zajistit nepojistné dávky pro maminku – příspěvek na péči, příspěvek na mobilitu a průkaz ZTP/P.Zobrazit text

Případ s dobrým výsledkem Filipovi je třináct let. Do jednoho z pražských Nízkoprahových zařízení pro děti a mládež (NZDM) začal docházet na výchovné skupiny, které jsou nadstavbovou službou, které zařízení nabízí. Do skupin byl doporučen metodičkou prevence, která působí na základní škole, kam Filip čerstvě přestoupil. Důvodem jeho přestupu byly problémy v třídním kolektivu, které eskalovaly v agresivní chování Filipa vůči jeho spolužákům. Podle informací ze školy není jasné, zdali byl Filip primárním agresorem, nebo se dostal do role oběti a pouze se bránil. V každém případě se stalo zvládání konfliktů s vrstevníky zakázkou, na které měl Filip v rámci preventivně výchovných skupin dlouhodobě pracovat. KroměZobrazit text

Případ, který se vyvíjí dobře Jedenáctiletá Katka měla po rozhodnutí soudu přejít do péče otce. Matka přechodu bránila a manipulovala Katku proti otci. Katka díky tomu po sebevražedném pokusu skončila v psychiatrické léčebně a následně v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Rodiče jsou rozvedení, nevycházejí spolu. Spory začaly rok před rozvodem, od kterého již uběhl jeden rok. Soudně byla nařízena střídavá péče, kterou matka nedodržovala, styk otci téměř neumožňovala. Katku a jejího bratra proti otci výrazně manipulovala, zejména Katku, která si k otci vytvořila velmi negativní vztah. Následně u ní byl prokázán „syndrom zavrženého rodiče“. Na základě znaleckých posudků rozhodl soud o svěření dětíZobrazit text

Případ, který se podařil Do našeho zdravotnického zařízení byly současně přijaty dvě pacientky: na kožní oddělení 86-ti letá paní Marie, která je opatrovnicí své neteře, 64-ti leté paní Ivany, která má omezenou způsobilost k právním úkonům. K sociální intervenci byly obě klientky hlášeny ošetřující lékařkou a vedoucí sestrou po třech dnech hospitalizace. Důvodem k hospitalizaci paní Marie byl akutní zdravotní stav, provázený zmateností a dezorientací, z toho důvodu nebylo možné navázat s ní adekvátní komunikaci. Paní Ivana byla přijata na interní oddělení jako causus socialis z důvodu hospitalizace své opatrovnice. Ani s paní Ivanou nebylo možné adekvátně komunikovat, vzhledem ke svému mentálnímu postižení byla schopnaZobrazit text

Případ, který se vyvíjel podle předpokladů Družka Vítka zatelefonovala na doporučení lékaře v nemocnici do mobilního hospice, vlastně nevěděla, co od nás může chtít, jen věděla, že chce mít svého druha doma a ne v nemocnici. Vítkovi bylo 45 let, s onkologickou diagnózou se léčil již delší čas, pobíral invalidní důchod III. stupně, nyní byla léčba ukončena. Vítek se svou družkou Klárou žil 22 let, měli spolu dvě děti ve věku 15 a 6 let, Klára měla z předchozího vztahu 20ti letého syna, který se svými dvěma dětmi (3 a 1,5 roku) a těhotnou ženou žil ve společné domácnosti. V bytě 2+1 tedy žili 4Zobrazit text