2/2008

Společenská zakázka a naše odpovědnost

Autor se zabývá otázkou, jako mohou čeští sociální pracovníci postupovat, pokud by se rozhodli přesvědčit zadavatele o tom, že sociální práce může občanům nabídnout specifické služby, které neposkytují pracovníci jiných pomáhajících oborů. Na základě rozboru současné situace komunity sociálních pracovníků a s využitím teze Lyotarda o možnosti přechodných a proměnlivých dohod navrhuje strategii komunikace o pravidlech praktické spolupráce stoupenců různých pojetí sociální práce.Zobrazit text

Požadavek inovativnosti sociální práce je v ní samotné imanentně přítomen. Nelze od sebe přesněji oddělit inovační zdroje vycházející z její sebereflexe a vnitřního vývoje od rámců, do kterých ji začleňuje společnost. Mezi těmito dvěma hierarchicky odlišnými fenomény může docházet k napětí, zvláště pak v časech „silných“ společenských procesů a situací. Stať reflektuje
sociální práci především jako nezbytnou instituci moderní společnosti, kde výpověď o ní je zároveň výpovědí o celé společnosti a jejím sociálním systému. Prostřednictvím zvolených ukazatelů předkládá imaginaci čerpající z reality (sociální práce coby morfostatická instituce) a společenského pohybu (sociální práce jako morfogenetická instituce). V různé míře zastoupení analyzuje její institucionalizaci, informační kapitál a symbolismus, rozporuplnou
profesiografii a identitu profese, vztahové (lidský příběh) a výkonové pojetí v přístupech sociální práce, přítomnost byrokracie a projevy nastupující adhokracie, propojování výzkumu s praxí, její připravenost reagovat na započaté společenské reformy, zvládání depistáží spojených s „pocity obtěžování“ v důsledku subjektivních i objektivních interpretací osobami strádajícími deprivací materiální (ve spojitosti s psychosociální deprivací), posuny v kvalifikaci profesionálů, artikulaci pohledů vpřed. Metodologická opora: obsahová analýza 80 autointerpretací pracovních náplní sociálních pracovníků-praktiků, analogie k výzkumným sdělením a literatuře, imaginace v pojetí metody zakotvené teorie.Zobrazit text

Život v genderované společnosti vytváří nutnost reflektovat specifické způsoby, kterými sociální problémy a sociální otázky ovlivňují životy žen a mužů. Sociální problémy jsou velmi často genderově založené a to by mělo být podstatným předpokladem pro profesionály potýkající se s těmito problémy i vzdělavatele v profesích, jako je sociální práce. Vzdělávání v sociální práci a každodenní praxe jsou stále necitlivé vůči genderovým nerovnostem. Rozvoj genderové teorie a výzkumu zdůrazňuje význam kategorie gender při porozumění sociálním fenoménům a podpoře genderově rovných způsobů smýšlení a politiky. V tomto článku zkoumám možnosti pro zavedení genderově integrovaného kurikula a praxe sociální práce.Zobrazit text

Občanské sdružení Dlouhá cesta je jedinou organizací v České republice, která je primárně zaměřena na pomoc rodinám po úmrtí dítěte. Tento článek vychází z kvalitativního výzkumného šetření zaměřeného na pozůstalé matky, jež se v této organizaci angažují. Autoři přibližují čtyři fáze vyrovnávání se se ztrátou dítěte a představují nabídku pomoci Dlouhé cesty v jednotlivých stadiích. Dále předkládají předběžný návrh složení personálu a pracovní náplně pomáhajících pracovníků regionálních středisek pomoci rodičům zesnulých dětí, o jejichž zřizování sdružení Dlouhá cesta usiluje.Zobrazit text

Stať prezentuje metodiku monitoringu a analýzy kvalifikačních potřeb ve Švédsku, která je založená na dotazování zaměstnavatelů a sledování dalších sociálně-ekonomických proměnných. Právě monitoring a analýza kvalifikačních potřeb se jeví jako vhodný nástroj k redukci tzv. nových sociálních rizik ve sféře placené práce, především pak rizik spojených se vstupem na pracovní trh a rizik spojených s adekvátní kvalifikací pro uplatnění se na trhu práce.Zobrazit text