4/2010

Zdravotní postižení v kontextu sociální práce

V této stati se zabýváme vlivem sociálního a institucionálního prostředí na proces sociální integrace
cizinců v České republice. Vycházíme přitom z poznatků o významu prostředí, jeho očekávání i podpory, pro sociální fungování jedince. Koncept životní situace a sociálního fungování tak aplikujeme na problematiku sociální integrace migrantů žijících v České republice. Na základě rozhovorů s různými aktéry integrace a analýzy relevantních dokumentů popisujeme sociální a institucionální zdroje podpory prostředí a odkrýváme její různé funkce. Ve stati poukazujeme na jeden z problémů, s nímž se pomáhající profese při práci s imigranty potýkají, a tím je udržování či zvyšování závislosti klientů v důsledku nevyvážené podpory a selhávání zmocňující funkce pomáhajících profesí.Zobrazit text

Článek je příspěvkem do průběžně se rozvíjející diskuse o propojení teorie a praxe v pomáhajících profesích se zřetelem k sociální práci. Svou tezí, že vhodně volené teologicko-filosofické kursy v rámci terciárních i celoživotních vzdělávacích programů mohou být významným obohacením tohoto propojení, autoři vstupují do diskusí o smyslu a podobě studia teologie v sociálně a pastoračně zaměřených studijních oborech. Ve své argumentaci vycházejí z předpokladu, že pojem kritické reflektující praxe (Critical Reflective Practice) jako konkrétní výzvy k implementaci teoreticko-praktického přístupu v sociální práci může být studentům i praktikům zprostředkován právě skrze teologicko-filosofické vzdělávání. Jeho přínos dokládají upřesněním vybraných pojetí filosofického a zejména teologického uvažování a doceňují ho i mimo nábožensky orientované prostředí.Zobrazit text

Príspevok analyzuje súčasný systém sociálneho zabezpečenia v Ozbrojených silách Slovenskej republiky so zameraním na orientáciu vojakov v ňom. Sociálne zabezpečenie v ozbrojených silách je tým významným motivačným prvkom pre jednotlivca, ktorý ovplyvňuje jeho vstup do ozbrojených síl SR. Zároveň ponúka náčrt riešenia systému sociálneho zabezpečenia v ozbrojených silách, ktorý by mohol byť efektný, pružný, reagujúci na potreby pri riešení sociálnych udalostí vojakov a ich rodinných príslušníkov a ktorý by bol v súlade so sociálnym zabezpečením členských štátov NATO.Zobrazit text

Příspěvek poukazuje na působení sociální práce realizované nestátními neziskovými organizacemi (NNO) v oblasti zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce. Jeho cílem je nastínit roli sociálního pracovníka a kontext sociálních služeb, v rámci kterého je realizována. Text doplňují dílčí výsledky analýzy rozhovorů realizovaných na jaře 2010, kterou byly mj. identifikovány hlavní činnosti a úkoly sociálních pracovníků NNO působících v této oblasti ve městě Brně.Zobrazit text

Práce se zabývá posouzením životní situace adolescentů s psychickými poruchami. Základní výzkumnou otázkou je: V čem se liší životní situace adolescentů s psychickými poruchami od adolescentů bez diagnóz (běžné populace)? K tomuto posouzení byl použit autorkou práce upravený model obsahující čtyři základní dimenze potřeb (původně podle Navrátil, Musil, 2000), v rámci nichž byly srovnávány další subdimenze prostřednictvím konkrétních indikátorů. Práce má kvantitativní charakter. Soubor, tvořený 15letými adolescenty sledovanými v rámci projektu ELSPAC, je rozdělen na výzkumnou část (adolescenti s psychickými poruchami; N = 447) a kontrolní skupinu (adolescenti bez diagnóz; N = 2 838). Pomocí statistických metod (parametrické, neparametrické testy) byly testovány nulové hypotézy, tedy hypotézy o shodě rozložení ve sledovaných skupinách. Z výsledků vyplynulo, že v praxi často užívané posuzování pouze základních, fyziologických potřeb
není vhodné, neboť sledovaná skupina vykazuje významnější potíže v dimenzích psychických a především
sociálních. Naopak pozitivní zjištění byla nalezena v noogenní dimenzi, která tak může být považována za jeden z resilienčních prvků skupiny adolescentů s psychickými poruchami.Zobrazit text

Dlouhodobě se zabývám definováním pozitivního potenciálu osob s diagnózou schizofrenie a možnou souvislostí s kreativním nadáním a duchovně orientovanými zájmy těchto klientů. Jednou z dostupných možností, jak umělecký potenciál rozvíjet, může být vhodně zvolená forma expresivní terapie, vycházející z předpokladu, že tvůrčí vyjádření pozitivně ovlivňuje proces léčby. Z pohledu sociální práce považuji za přínosné obeznámit sociální pracovníky pracující s danou cílovou skupinou s touto alternativou. Porozumění významu sebeexprese v životě schizofreniků může motivovat sociální pracovníky, aby ve spolupráci s psychiatry doporučovali vhodnou formu expresivní terapie
klientům. V tomto příspěvku bych tedy nejprve chtěla objasnit otázku důležitosti nonverbální sebeexprese
psychotických klientů a následně vysvětlit, jakým způsobem jim může být expresivní terapie nápomocná v ozdravném procesu a rozvoji potenciálu.Zobrazit text

Předkládaný text se zaměřuje na jazyk a jeho moc konstruovat realitu, přičemž vychází z konceptu autorek Taylor a White uvedeného v knize „Practicing reflexivity in health and welfare“. Snaží se destabilizovat profesionální rutinu a ideje pokládané za samozřejmé. Cílem textu je přispět k reflexi pomáhajících pracovníků1; uvědomění si, jak mluví o sobě a svých klientech a jaký vliv mají tyto příběhy na pracovní kulturu a preference.Zobrazit text

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb představuje významný strategický dokument obce či kraje, neboť na území, pro nějž byl zpracován, stanovuje rozvojové priority v oblasti sociálních služeb. Okruh priorit stanovených v krajských a obecních plánech může nicméně být velmi široký. Priority se zpravidla liší podle jednotlivých cílových skupin, jimž se plán věnuje. Článek se zaměřuje již pouze na priority týkající se sociálních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Obě tyto cílové skupiny patří k nejčastěji tematizovaným cílovým skupinám ve střednědobých plánech rozvoje sociálních služeb, při jejichž tvorbě se uplatnila metoda komunitního plánování. V textu jsou prezentována zjištění získaná prostřednictvím dotazníkových šetření realizovaných mezi kraji a obcemi s rozšířenou působností v roce 2009, jejichž součástí bylo mimo jiné také dotazování na priority a opatření týkající se sociálních služeb pro tyto cílové skupiny.Zobrazit text

V předkládaném příspěvku2 se autorka zabývá institucionalizací, ke které postupem času dochází
u osob žijících v tzv. totálních institucích, které jsou dlouhodobě izolované od běžného každodenního života ostatních členů společnosti. Typologii totálních institucí ve svém konceptu popsal americký sociolog kanadského původu Erving Goffman. V sociální oblasti autorka považuje za totální instituce ústavní pobytová zařízení, ke kterým řadí pobytová zařízení sociálních služeb, diagnostické ústavy, dětské domovy, psychiatrické léčebny, věznice apod. Právě v institucionalizaci spatřuje hlavní překážku sociální inkluze a potažmo efektivní sociální práce. Prevenci institucionalizace vidí
v podpoře terénních a ambulantních sociálních služeb a především v podpoře rodin a posilování přirozených sociálních vazeb a sítí.Zobrazit text

Příspěvek se zabývá problematikou rezidenčních služeb pro osoby s postižením2. V reflexi prací Goffmana (1961) uvádíme základní hodnotová východiska deinstitucionalizace. Shrnujeme vybrané výstupy z analýzy pobytových služeb v 28 evropských zemích, na které se autor podílel. Nabízíme retrospektivní pohled na proces deinstitucionalizace v evropském kontextu a předkládáme doporučení vyplývající z analýzy procesu einstitucionalizace v Anglii, Německu a v Itálii.Zobrazit text