1/2014

Sociální práce a nezaměstnaní

Předkládaný příspěvek představuje problematiku sociálních deviací ve formě kyberšikany v české a slovenské společnosti ve vztahu k rozvoji informačních a komunikačních technologií. Uvádí pojmy vztažné ke kyberšikaně jako je kybernetický prostor – prostředí, v němž kyberšikana probíhá. Dále představuje virtuální identitu a její tvorbu ve vztahu ke kyberšikaně a také virtuální komunikaci a v souvislosti s ní rizikovou komunikaci. Riziková komunikace vede k účasti dospívajících na kyberšikaně. Závěr studie je věnován charakteristice kyberšikany a základním výsledkům výzkumu kyberšikany mezi českými a slovenskými dospívajícími, kterých se 30% stalo protagonisty kyberšikany.Zobrazit text

Cieľom príspevku je poukázať na možnosti zvyšovania zamestnateľnosti a zamestnanosti dlhodobo nezamestnaných prostredníctvom dobrovoľníckych aktivít. V prvej časti príspevku charakterizujeme kauzálne súvislosti dlhodobej nezamestnanosti a obmedzenia dlhodobo nezamestnaných v ich prístupe na trh práce, dôsledky dlhodobej nezamestnanosti a možnosti jej riešenia. V druhej časti príspevku sa zameriavame na dobrovoľníctvo ako jeden z možných spôsobov zvyšovania zamestnanosti dlhodobo nezamestnaných. Prezentujeme empirické zistenia v tejto oblasti v zahraniční a na Slovensku a v závere približujeme konkrétny projekt zameraný na dobrovoľníctvo tejto cieľovej skupiny.Zobrazit text

Příspěvek se zabývá problematikou přístupu osob se zdravotním postižením na trh práce. Prezentuje vybraná zjištění z výzkumu provedeného v rámci tvorby dizertační práce v období říjen–prosinec roku 2012 v Libereckém kraji, v němž byly analyzovány názory respondentů – osob se zdravotním postižením, zaměstnavatelů a pracovníků Úřadu práce ČR na obecné překážky integrace osob se zdravotním postižením na trh práce.Zobrazit text

V domovech pro seniory se setkáváme s profesemi, které mají v náplni práce přímou péči o jejich klienty. S každodenní péčí o seniory je spojena i určitá míra psychické zátěže. Mezi zdroje psychické zátěže patří faktory, které mohou zvyšovat riziko pracovního přetížení a snižovat životní nebo
pracovní spokojenost. Do souvislostí pracovní psychické zátěže, životní a pracovní spokojenosti vstupuje stále intenzívněji problematika tzv. work-life balance. Přestože lze vztahy mezi uvedenými psychologickými konstrukty teoreticky předpokládat, bylo dosud publikováno jen několik
souvisejících studií. Za účelem empirické studie byly osloveny domovy pro seniory a u devadesáti zaměstnanců přímé péče bylo provedeno šetření prostřednictvím tří metod – Meisterova dotazníku pracovní zátěže, Dotazníku životní spokojenosti a Škály životních oblastí. Výsledky studie přinesly zjištění, že zaměstnanci přímé péče nevnímají svoji psychickou pracovní zátěž jako zvýšenou. Na druhou stranu hodnotí svoji životní a pracovní spokojenost méně pozitivně ve srovnání s populační normou. Rovnováha životních oblastí je sledovanou skupinou respondentů sice vnímána, ale pouze v omezené míře. Studie potvrdila na výběrovém souboru vzájemné vztahy mezi sledovanými psychologickými konstrukty. Rovnováha životních oblastí a absence subjektivně vnímané zátěže podporují jak pracovní, tak celkovou životní spokojenost. Zjištění lze aplikovat v rámci opatření proti nežádoucím psychologickým jevům při výkonu pečovatelských profesí sociálních péče.Zobrazit text