Pro výkon každé profese je potřeba mít osvojené konkrétní oborové kompetence, dovednosti, znalosti a současně i nadále pracovat na sebevzdělávání a rozvoji svého osobního potenciálu. Pěstouni jsou také zaměstnanci, konkrétně zaměstnanci státu, kteří vykonávají velmi náročné povolání. Pro to, aby mohli být dobrými náhradními rodiči, musí dle platné legislativy absolvovat proces odborného posouzení a přípravy. Význam a přínos výzkumu byl zásadní především pro organizaci Centrum psychologické pomoci, p. o., která zajišťuje uskutečnění odborných příprav v Moravskoslezském kraji. Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit názor a posoudit proces realizace příprav žadatelů o náhradní rodinnou péči z pohledu zprostředkovaných pěstounů a pěstounů na přechodnou dobu a na základě zjištěných výsledků vytvořit návrh doporučení pro modifikaci skupinové přípravy.
Krajský úřad Moravskoslezského kraje, který má ze zákona kompetenci k posuzování a přípravě žadatelů o náhradní rodinnou péči, pověřil Centrum psychologické pomoci, p. o. [1], realizací psychologického posuzování a přípravy žadatelů o náhradní rodinnou péči (NRP) a jejich dětí. Probíhají zde dvě verze přípravy – tzv. klasická příprava žadatelů a příprava PRIDE.
V případě klasické přípravy žadatelů o náhradní rodinnou péči jsou odborní pracovníci Centra psychologické pomoci, vždy psychologové. Lektoři přípravy se průběžně vzdělávají a mají dlouhodobé praktické zkušenosti v oblasti náhradní rodinné péče. [2]
V přípravě PRIDE v rámci pilotního projektu došlo k vyškolení nových lektorů z CPP (jednalo se o psychology a sociální pracovnice). Současně s lektory byli vyškoleni i zkušení náhradní rodiče. Zajištěním přípravných kurzů pro náhradní rodiče jsou pověřeny krajské úřady. Všichni, kteří realizují přípravy, by se měli řídit Metodickým doporučením Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) z roku 2012 a Metodikou krajského úřadu k problematice pěstounské péče na přechodnou dobu z roku 2014 a vyhláškou 473/2012 Sb. [3]
V roce 2015 byl na základě požadavku MPSV uskutečněn výzkum organizací SocioFaktor a bylo zjištěno, že v přípravě PRIDE jsou dle žadatelů o NRP považovány za nevyhovující příručky, ze kterých lze čerpat informace. Ukázalo se, že žadatelé za nedostatečnou považují nízkou odbornost lektorů. Jedná se konkrétně o osobu lektora v roli náhradního rodiče, což znamená, že je to pěstoun, který nemusí mít žádné odborné vzdělání, kromě výcviku v přípravě PRIDE. [4]
MPSV uskutečnilo projekt s názvem Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny. Výsledkem byla analýza náhradní rodinné péče v celé České republice se zaměřením na přípravy žadatelů o NRP. Lze tedy konstatovat, že přípravy nejčastěji uskutečňují příspěvkové organizace krajských úřadů, následují nestátní neziskové organizace a pouze v jednom případě samotný krajský úřad.[5]
Bubleová s týmem odborníků v náhradní rodinné péči uskutečnila výzkum zaměřený na zjištění potřeb svěřených dětí a náhradních rodičů. Výzkum se uskutečnil v letech 2013 a 2014. Přípravy byly hodnoceny různě, většina náhradních rodičů se zpočátku domnívá, že vše trvá velice dlouho, a navíc považovali skupinové přípravy za naprosto zbytečné. Nechápali, proč by měly být informace z příprav důležité pro výchovu přijatého dítěte, nicméně zpětně, když už vykonávali roli pěstouna, hodnotí přípravy převážně pozitivně. Jako velmi pozitivní prvek pěstouni oceňují možnost setkávání se s náhradními rodiči, kteří jsou pro ně příkladem dobré praxe. [6]
V rámci evaluačního výzkumu bylo zjištěno, že respondenti v oblasti podstatnosti a užitečnosti:
- považují za velmi důležité sdílení se stávajícími zkušenými pěstouny,
- jsou připraveni na asistované kontakty s biologickou rodinou dle dotazníkového šetření dostatečně,
- navrhují, že v přípravě by mělo dojít ke změně ve výkladu – pozvat biologického rodiče pro pochopení jeho pocitů,
- informace o identitě jsou dostatečné, užitečné a postačují pro tvorbu knihy života přijatého dítěte,
- dokážou na základě informací z přípravy identifikovat dítě s poruchou attachmentu [7], ale pro další výkon pěstounské péče jsou informace nedostačující, a proto je nutné se dále v této oblasti vzdělávat,
- vnímají jako podstatnou a užitečnou oblast uspokojení potřeb přijatých dětí,
- informace související s legislativou, právy a povinnostmi pěstounů jsou předávány srozumitelně a dostatečně,
- schází informace z oblasti rozhodování soudů.
V oblasti slabých a silných aspektů bylo zjištěno:
- respondenti prošli procesem změny, došlo k přehodnocení jejich názorů, hodnot, postojů a stanovisek, lze tedy konstatovat, že se jedná o silný aspekt,
- komplexní organizační zajištění přípravy se jeví jako silný aspekt,
- dopolední termíny uskutečnění přípravy se jeví jako slabý aspekt,
- zdlouhavost odborné přípravy se jeví jako slabý aspekt,
- absence základních informací o konkrétním obsahu odborné klasické přípravy se jeví jako slabý aspekt, stejně tak absence jakýchkoliv informačních materiálů v klasické přípravě,
- přítomnost informačního letáku a informačních materiálů v přípravě PRIDE se jeví jako silný aspekt,
- vybrané formy edukace – sdělení, zážitková cvičení, projekce filmů ‒ se jeví jako silný aspekt.
V oblasti celkového obsahu přípravy bylo zjištěno:
- respondenti nebyli upozorněni na celkovou délku odborné přípravy,
- v dotazníkovém šetření respondenti uvedli, že jejich očekávání ohledně odborné přípravy bylo naplněno,
- v hloubkovém šetření (ohnisková skupina) respondentky uvedly, že jejich očekávání ohledně odborné přípravy nebylo naplněno,
- informace získané v přípravě respondenti uplatnili a využili při samotném výkonu pěstounské péče,
- respondenti neobdrželi odpovědi na tzv. speciální otázky,
- práce lektorů byla ze strany respondentů hodnocena pozitivně.
V oblasti připravenosti na výkon pěstounské péče bylo zjištěno:
- příprava je obtížný a náročný proces,
- respondenti vnímají odlišnosti od teorie a následné praxe a požadují zařadit více konkrétních praktických zkušeností,
- po absolvování přípravy jsou připraveni na to, že se budou muset v průběhu výkonu pěstounské péče stále vzdělávat a učit se něčemu novému a pružně se přizpůsobovat neustálým změnám,
- v případě, že mají potíže nebo si nevědí rady, obrátí se na svého klíčového pracovníka nebo blízkou rodinu,
- návaznost odborné přípravy na službu doprovázení je hodnocena jako výborná.
Na základě zjištěných výsledků a vlastní pracovní angažovanosti v odborných přípravách jsem jako výstup vytvořila informační leták pro všechna detašovaná pracoviště Centra psychologické pomoci, který je zasílán společně s pozvánkou na klasickou přípravu žadatelům o náhradní rodinnou péči. Žadatelé mají možnost seznámit se ještě před přípravou s celkovým obsahem a oblastmi, které jsou v přípravě zahrnuty. Informační leták je praktickým výstupem, který je využit v rámci celé organizace a může být další inspirací pro ostatní kolegy a kolegyně, kteří by měli zájem a chuť začít pracovat na tvorbě komplexního materiálu a metodických listů, se kterými by se v přípravě pracovalo.
Monika Durajová,
poradenská sociální pracovnice, Centrum psychologické pomoci, p. o.
Brožura Odborná příprava žadatelů o náhradní rodinnou péči ke stažení zde.
Použitá literatura a zdroje
BUBLEOVÁ, Věduna et al. Výzkum praxe náhradní rodinné péče v České republice a zkušenosti aktérů s touto praxí. Praha: Středisko náhradní rodinné péče, 2014, s. 75 – 91. ISBN 978-80-87455-25-8.
ČESKO. Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších změn a doplňků.
MPSV. Analýzy v oblasti náhradní rodinné péče: Část 1. – Analýza implementace programu PRIDE v ČR. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/21395/Analyza_PRIDE.pdf. [online]. 2015 [cit. 2016-07-08].
MPSV (2013b). Analýza náhradní rodinné péče v České republice.[online]. MPSV 2017 [cit.2017-07-07]. Dostupné z http://www.mpsv.cz/files/clanky/16437/analyza_SNRP.pdf.
[1] Centrum psychologické pomoci, p. o., je příspěvková organizace zřízená Moravskoslezským krajem. Působí na celém území kraje prostřednictvím detašovaných pracovišť.
[2] KOLEKTIV AUTORŮ. Metodika činností v oblasti sociálně-právní ochrany dětí. Centrum psychologické pomoci, p. o., 2016.
[3] ČESKO. Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších změn a doplňků.
[4] MPSV. Analýzy v oblasti náhradní rodinné péče: Část 1. – Analýza implementace programu PRIDE v ČR. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/21395/Analyza_PRIDE.pdf [online]. 2015 [cit. 2016-07-08].
[5] MPSV (2013b). Analýza náhradní rodinné péče v České republice [online]. MPSV 2017 [cit.2017-07-07]. Dostupné z http://www.mpsv.cz/files/clanky/16437/analyza_SNRP.pdf.
[6] BUBLEOVÁ, Věduna et al. Výzkum praxe náhradní rodinné péče v České republice a zkušenosti aktérů s touto praxí. Praha: Středisko náhradní rodinné péče, 2014, s. 75–91. ISBN 978-80-87455-25-8.
[7] Porucha attachmentu – porucha chování pramenící z psychické deprivace.
