Sociální pracovník OSPOD – náhradní rodinná péče

Smysl existence pracovní pozice

Ochrana dětí ohrožených nedostatečnou nebo nevhodnou péčí. Zajištění jejich práv a oprávněných zájmů.

Sociální situace cílové skupiny a její hlavní potřeby

Děti, které nemají funkční rodinné prostředí – rodiče se jich vzdali nebo projevují neschopnost o ně pečovat (např. kvůli nemoci, závislosti na návykových látkách), resp. jejich rodiče nežijí. U těchto dětí se buď předpokládá, že řešením jejich situace bude svěření do péče jiné osoby/subjektu, nebo již došlo k jejich svěření do péče jiné osoby/subjektu. Definice cílové skupiny je v paragrafu 6., Z 359/1999.

Systémový kontext (legislativa, standardy)

Zákon o sociálně právní ochraně dětí (Z. 359/ 1999).
Školský zákon (Z. 561/ 2004).
Správní řád (Z. 500/2004).
Zákon o zvláštním řízení soudním (Z. 292/2013).
Zákon o zdravotních službách (Z. 372/2011).
Zákon o sociálních službách (Z. 108/2006).
Občanský zákoník (Z. 89/2012).
Zákon o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních (Z. 109/2002).
Zákon o zdravotních službách (Z. 372/2011).
Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí.
Standardy kvality příslušného OSPOD.

Organizační rámce

Pracovník pracuje na OSPOD, součásti Městského úřadu obce s rozšířenou působností.

Způsob definování cílů pro pracovníky

Obecný cíl je vyjádřen pojmem nejlepší zájem dítěte. V prvních fázích práce na případu umístění dítěte do pěstounské péče nebo adopce, případně do péče v ústavním zařízení. V některých případech podpora náhradních rodičů, resp. kontrola stavu dítěte/rodiny v případech, kdy je dítě v ústavním zařízení.

Popis jednotlivých pracovních činností

Přijímání oznámení o ohrožených dětech. Zhodnocení situace rodičů a ohroženého dítěte. Zpracování návrhu řešení situace (IPOD). Pořádání případových konferencí. Kontakt se žadateli o pěstounskou péči/adopci. Realizace šetření v domácnosti žadatelů. Zpracování materiálu o žadatelích pro Krajský úřad. Realizace řešení situace dítěte ve spolupráci se soudem, včetně podání návrhu na omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti. Pravidelný dlouhodobý kontakt s pracovníky ústavních zařízení pro ohrožené děti a s dětmi v těchto zařízeních. Pravidelný, dlouhodobý kontakt s náhradními rodinami a s dětmi umístěnými do náhradní péče. Poskytování poradenství, terapie a jiné odborné pomoci náhradním rodinám, resp. dětem v náhradní péči. Průběžné hodnocení realizace IPOD. Výkon funkce opatrovníka a poručníka dítěte. Případně podání podnětu pro soud na zrušení pěstounské péče. Spolupráce s doprovázejícími organizacemi. Držení pohotovostí v rozsahu jednoho týdne.

Popis průběhu směny/průběhu pracovního týdne

V úřední dny: Jednání s klienty, obvykle tři dny v týdnu.
V neúředních dnech: Terénní šetření, soudní jednání, jednání se spolupracujícími subjekty, administrativa.

Okruh spolupracujících subjektů

Soudy.
Policie ČR.
Krajský úřad.
Pediatři.
Psychologové a psychiatři.
Školy (včetně mateřských) a školská zařízení pro děti a mládež (včetně ústavních).
Pedagogicko-psychologické poradny.
Městská policie, státní policie.
Soudy.
Nestátní organizace doprovázející pěstounské rodiny a rodiny s adoptovaným dítětem.
Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.
Úřad pro mezinárodní sociálně-právní ochranu dětí.

Typy výsledků

Formalizované: IPOD. Statistické výkazy. Počty žadatelů o NRP zařazených do evidence. Soudní rozhodnutí týkající se pěstounské péče na přechodnou dobu, pěstounské péče, osvojení, svěření dítěte do péče ústavního zařízení, svěření dítěte do péče vlastních rodičů.
Faktické: Dítě prospívá ve výchovném prostředí, které je buď rodinné, nebo má alespoň prvky rodinného prostředí. Biologický rodič je v kontaktu s dítětem, pokud tento kontakt pro dítě nepředstavuje riziko.

Předpoklady k výkonu profese

Nutná formální kvalifikace: VOŠ, VŠ, zkouška zvláštní odborné způsobilosti MV. Průběžně školení v kurzech akreditovaných MPSV a MV.
Potřebné znalosti: Znalost legislativy. Psychiatrické a adiktologické minimum pro sociální pracovníky. Minimum z vývojové psychologie. Problematika špatného zacházení rodičů s dítětem a syndromu CAN. Znalost problematiky dětského traumatu. Znalost kompetencí spolupracujících subjektů. Znalost místní sítě služeb.
Potřebné specifické dovednosti: Krizová intervence. Hodnocení funkčnosti rodiny. Hodnocení potřeb a míry ohrožení dítěte. Vedení poradenského rozhovoru. Metodika vytváření IPOD. Rozpoznání traumatu u dítěte.
Měkké dovednosti: Dovednost komunikovat s dospělými i s dětmi. Komunikace v týmu zaměstnavatele. Komunikace se spolupracujícími subjekty. Řízení motorového vozidla.
Žádoucí postoje, hodnotová orientace: Respekt k dospělým. Orientace na potřeby dětí.
Využívané teorie, přístupy a metody: Teorie vývoje dítěte. Teorie týkající se rodičovství a fungování rodiny. Teorie výchovného poradenství. Teorie mediace. Teorie traumatu.

Kritéria úspěchu v profesi

Kvantitativní kritéria: Počty zpracovaných IPOD za jednotku času. Počty dětí předaných do náhradní péče za jednotku času. Počty zpráv zaslaných jiným zainteresovaným subjektům za j.č.. Nízký počet stížností na pracovníka. Počet případů, kdy měl návrh pracovníka vliv na rozhodnutí soudu.
Kvalitativní kritéria: Naplnění hlavních potřeb dítěte formou úspěšného osvojení, resp. úspěšné pěstounské péče. Zachování vazeb dítěte na vlastní rodinu, pokud pro dítě nepředstavují riziko.

Faktory ztěžující výkon práce

Zdroje stresu/vyhoření: Kontakt s biologickými rodiči dětí v náročných situacích. Rozhodování o tom, zda rodič má nebo nemá schopnost o dítě pečovat. Soudní řízení o omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti. Nízké finanční ohodnocení práce. Pohotovostní zásahy na podporu ohrožených dětí. Jednání s rodiči pod vlivem návykových látek. Práce s náhradními rodiči, kteří nevykonávají péči o dítě řádně. Mediální kritika práce OSPOD.
Kritické a velmi náročné situace: Rodina zneužívá institut pěstounské péče, např. běžnou spolupráci prarodičů chce využít pro zvýšení svých příjmů. Situace, kdy pracovník stanovisku rodičů (zájemcům o náhradní péči) nevyhoví a čelí zklamání rodiny (např. rodina soudí, že zvládá péči o dítě, pracovník má jiné mínění). Příbuzenští pěstouni si někdy myslí, že jsou dostatečně kompetentní a do svého způsobu výchovy dětí si nechtějí nechat mluvit. Nedostatek pěstounů/osvojitelů, kteří nejsou rodinní příslušníci. Odesílání malých dětí do ústavů kvůli nedostatku pěstounů na přechodnou dobu. Bariéry v podobě požadavků pěstounů/osvojitelů na „kvalitu dítěte“ a jejich předsudky týkající se dětí určitého etnika, resp. dětí s určitými hendikepy. Neúspěšná osvojení s návratem dítěte do ústavu. Úmrtí pěstounů.

Zdroje:

Možíš, L. (2013): Profesiogram jako východisko pro tvorbu metodik pro sociální pracovníky OSPOD v oblasti náhradní rodinné péče. Bakalářská práce. Praha: Filosofická fakulta UK, Katedra sociální práce.