Celkem 485 mil. Kč šlo na podporu sociálního podnikání v uplynulém programovém období. Podpora byla poskytnuta prostřednictvím výzvy č. 30 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) a výzev č. 1 a 8 Integrovaného Operačního programu (IOP). Obě výzvy byly orientovány na podporu vzniku a rozvoje nových podnikatelských aktivit zaměřených na sociální podnikání a současně umožňovaly sociálně vyloučeným osobám či osobám ohroženým sociálním vyloučením vstup na trh práce.
„Sociální podnik není charita – musí fungovat jako kterákoliv jiná firma. Jsme velmi rádi, že většina podniků je v provozu nadále i bez pomoci evropských peněz, což znamená, že jejich podnikatelský plán byl úspěšný,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.
Ve výzvách mohli zájemci získat finanční podporu jednoho podnikatelského záměru (jeho investiční i neinvestiční části) ze dvou různých programů. Výzva č. 30 OP LZZ byla zaměřena na krytí neinvestičních výdajů spojených se vznikem sociálních podniků. Díky podpoře vzniklo 120 sociálních podniků za 355 mil. Kč.
Výzvy č. 1 a 8 IOP byly zaměřeny na investiční podporu sociálních podniků, tedy například na pořízení a vybavení provozovny potřebnými technologiemi pro zahájení podnikatelské činnosti. V obou výzvách bylo podpořeno 54 projektů za 130 mil. Kč. V České republice tak díky oběma operačním programům vzniklo 142 nových sociálních podniků (někteří příjemci čerpali z obou operačních programů).
Ze 120 sociálních podniků, které získaly podporu z OP LZZ, jich i po skončení dotace funguje 70 %. Vyplynulo to z dotazníkového šetření, které MPSV provedlo v průběhu března a dubna 2016 (https://www.esfcr.cz/evaluace-opz).
Nejvíc sociálních podniků se zaměřilo na pohostinství a stravovací služby (24 procent), oblíbeným oborem jsou také úklidové služby a údržba nemovitostí (shodně 20 procent). Dvě třetiny podniků zaměstnávají lidi se zdravotním postižením, nejčastěji jde o pracovníky s tělesným postižením nebo duševním onemocněním. Méně obvyklé je zapojení lidí se zrakovým/sluchovým nebo mentálním postižením. Druhou nejvíc zastoupenou znevýhodněnou skupinou jsou dlouhodobě nezaměstnaní – 57 procent podniků zaměstnává alespoň jednoho takového člověka.
Ačkoli většina podniků pokračuje i po skončení podpory, 30 procent podniků již činnost ukončilo. Hlavními důvody byly problémy na trhu, nedostatek finančních prostředků a nízká rentabilita podniku. „Nepodařilo se nám uchytit se na trhu. Některé předpoklady v původním byznysplánu se nenaplnily, zejména zisková marže byla v realitě nižší než předpokládaná. Důvodem ukončení činnosti bylo tedy nedosažení ekonomické návratnosti podnikatelské aktivity. Pokračovat by bylo možné pouze s další dotací, což ovšem nebylo cílem projektu,“ uvedl sociální podnikatel. Sociální podniky zaznamenaly problémy se zvýšenými nároky na práci s cílovou skupinou. „Přestože jsme byli schopni zajistit dostatek zakázek pro sociální podnik, nebyli jsme schopni je s pracovníky z cílových skupin realizovat dostatečně rychle a kvalitně tak, abychom jejich realizací vygenerovali dostatečný zisk na ufinancování mezd pracovníků z cílových skupin a další provozní náklady.“
Příkladem úspěšného sociálního podniku podpořeného z OP LZZ je odborné nakladatelství Pasparta, které vydává knihy z oblasti autismu, speciální pedagogiky a psychologie a zároveň zaměstnává lidi s poruchou autistického spektra. „V současnosti u nás pracují čtyři lidé s touto poruchou, a to na nejrůznějších pozicích, od grafika po asistentku. Ke každému přistupujeme individuálně podle jeho potřeb. Zároveň tak můžeme uplatnit jejich mnohdy nevšední schopnosti,“ popsal ředitel nakladatelství Martin Mařík.
V aktuálním programovém období se žádostí o dotaci uspěl jen zlomek projektů
Podpora sociálního podnikání pokračuje i v navazujícím programovém období. O výzvu č. 15 vyhlášenou v rámci Operačního programu Zaměstnanost loni v srpnu byl rekordní zájem. Žádost si podalo 283 subjektů za víc než 1,3 miliardy korun. „Uspělo ale jen 16 projektů, mezi které se rozdělí 75 milionů korun. Projekty prochází náročným hodnocením a my chceme podpořit jen ty nejlepší a smysluplné,“ dodala ministryně. Stejný zájem zaznamenala i výzva č. 67 „Podpora sociálního podnikání“, která byla otevřena do konce září 2016. Žádost si podalo celkem 184 subjektů, proces hodnocení žádostí zatím nebyl ukončen.
Velký zájem zaznamenaly rovněž výzvy č. 11 a 12 vyhlášené v rámci Integrovaného regionálního Operačního programu (IROP), které byly – shodně jako v minulém programovém období – zaměřeny na krytí investičních výdajů. Celkem bylo předloženo 180 žádostí za téměř 750 mil. Kč. Ve výzvě č. 12 bylo podpořeno jen pět projektů, proces hodnocení výzvy č. 11 nebyl zatím dokončen.
Příkladem projektu, který uspěl ve vysoké konkurenci, je ten společnosti Masopust Gastro, s. r. o., jehož jednatelka Vladislava Prollová uvedla: „Se sociálním podnikáním jsme začali již v roce 2009, kdy jsme v Chomutově otevřeli kavárnu Café Atrium. V té našlo pracovní uplatnění 13 osob se zdravotním postižením, především s mentálním postižením. Díky podpoře z výzvy č. 15 OPZ se v současné době naše podnikání rozrůstá o další provozovny – kavárnu s bistrem ve Středisku volného času a mobilní kavárnu. Můžeme tak nabídnout dalších 11 pracovních pozic lidem se zdravotním handicapem a duševním onemocněním, kterým náš spolek poskytuje podpůrné služby.“
Ministerstvo práce a sociálních věcí bude podporovat sociální podnikání až do konce programového období, a to prostřednictvím dalších dvou výzev z OPZ předběžně plánovaných na srpen 2017 a únor 2019. Další podporu obdobného rozsahu plánuje i IROP.
Nově také podpora pro environmentální sociální podniky
Novinkou v oblasti podpor sociálního podnikání z Operačního programu Zaměstnanost je zavedení finanční podpory pro environmentální sociální podniky. Ty vykonávají podnikatelskou činnost, která přispívá k řešení konkrétního environmentálního problému při současném zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce. Finanční podpora bude poskytována prostřednictvím Místních akčních skupin z výzvy č. 47 „Výzva pro MAS na podporu strategií komunitně vedeného místního rozvoje“.
