Myšlenka využití virtuální reality pro aktivizaci seniorů s omezenou pohyblivostí je tak lákavá a do očí bijící, že je až s podivem, jak málo je v současné době v oblasti sociální péče rozšířená. Jedním z důvodů, jež brání jejímu širšímu uplatnění, je velké množství mýtů a negativních prekoncepcí, které o této technologii a jejím využití u seniorů panují.
Pečovatelé i široká veřejnost se často domnívají, že je virtuální realita (VR) pro seniory příliš moderní a nepřinese jim žádnou hodnotu, zvláště pokud třeba trpí Alzheimerovou chorobou. Dřívější studie přitom prokázaly velký potenciál právě pro tuto skupinu. Například korejský experiment (Kim, Pang a Kim, 2019) dokázal zastavit či zpomalit úpadek kognitivních funkcí u seniorů s demencí. Australští vědci zase ve své studii (D’Cunha, 2019) dospěli k závěru, že virtuální aktivizace přispívá k celkovému zlepšení psychické kondice a pohody. Jedním dechem ale také volali po výzkumech s větším počtem zapojených zařízení a seniorů.
A právě na toto volání chtěl odpovědět mladý český tým Kaleido ve své studii (Kaleido, 2020) realizované v závěru loňského roku. Se svým novým aktivizačním nástrojem navázali na doporučení odborníků využít pro tento účel hlavně polo-interaktivní filmový obsah (Appel et al., 2020 a Thapa et al., 2020). Vytvořili vlastní VR aplikaci, přidali do ní cestovatelské, relaxační a kulturní zážitky a pustili se spolu s 35 domovy pro seniory a neziskovými organizacemi do rozsáhlé tříměsíční studie použitelnosti VR v české pečovatelské praxi. Řádky níže představí její hlavní závěry.
Překvapivě dobré přijetí pracovníků a praktický aktivizační nástroj
V rámci studie měli senioři s Kaleidem možnost vychutnat si celkem 8 zážitků, například pláž v Řecku, nizozemský Amsterdam, hrad Karlštejn, procházku rozkvetlým parkem nebo soukromý koncert violoncella v barokní Vrtbovské zahradě. Na zážitek navázal aktivizační rozhovor, během něhož personál zapojených domovů postupně s klienty vyplnil celkem 212 hodnotících dotazníků. Tato kvantitativní data pak ještě doplnila kvalitativní zpětná vazba z telefonických rozhovorů s pracovníky.
Autory studie zajímal mimo jiné také pohled samotných pracovníků a zkoumali proto, zda mohou zaměstnanci zařízení sociální péče efektivně využívat virtuální zážitky v rámci aktivizace klientů. Tvrdá data ukázala, že více než 80 % zúčastněných aktivizačních pracovníků hodnotilo virtuální zážitky a aktivizaci prostřednictvím virtuální reality 4,5–5 hvězdičkami z 5. Kvalitativní rozhovory potvrdily, že pracovníci viděli ve virtuálních zážitcích velký aktivizační potenciál, a to jak pro psychické, tak fyzické rozproudění. Velmi důležité bylo především to, že s danou technologií byli po krátkém online zaškolení schopni zacházet pracovníci všech věkových skupin a různých úrovní technické zdatnosti. Častou pochvalou byl fakt, že Kaleido pracovníkům šetřilo čas. O svou zkušenost se podělila např. aktivizační pracovnice z jednoho domova seniorů v Moravskoslezském kraji: „Kaleido mi pomáhalo zvládnout náročné dny během druhé vlny pandemie. Času na přípravu individuální aktivizace bylo málo. Ale díky virtuálním zážitkům v brýlích jsem měla téma vždycky připravené.“
Pár minut v brýlích pro dlouhodobý efekt
Druhou a stěžejní otázkou pro výzkumníky bylo, zda jsou virtuální zážitky z hlediska aktivizace přínosné pro samotné seniory. I u nich zaznamenaly virtuální zážitky velký úspěch. Průměrné celkové hodnocení dokončených výletů bylo ze strany seniorů 4,6 hvězdiček z 5. 80 % seniorů mělo poté chuť cestovat s Kaleidem znovu. Ukázalo se, že virtuální aktivizace může skrze tzv. efekty přenesení a pohlcení jedinečným způsobem aktivovat vzpomínky a člověka rozpovídat nebo motivovat k pohybu. Některé reakce seniorů byly téměř zázračné: „Pán, který se dlouhá léta nehýbe, protože už prostě nemá chuť, začal s Kaleidem postupně otáčet hlavou a pak i hýbat rukama, natahovat se za obrazem. To pro nás byla veliká věc,“ uvedl aktivizační pracovník z jednoho domova se zvláštním režimem ve Středočeském kraji.
Předmětem výzkumu byly také obsahové preference seniorů. Největší úspěch z nabízených destinací zaznamenal výlet na hrad Karlštejn, z preferovaných témat dominovala příroda. Z dat je však zřejmé, že preference seniorů se liší a ačkoliv větší část preferuje místa jim dobře známá (především v Česku), velká část seniorů se rovněž touží podívat na vzdálená místa, kam se v životě podívat nestihli. Pravděpodobně zde hrají klíčovou roli osobnostní rysy, tak jako u všech ostatních věkových skupin.
Virtuální realita není pro každého, ale záběr má přesto široký
V neposlední řadě se výzkumníci zaměřili i na možné kontraindikace a bariéry pro využití virtuálních zážitků v sociální péči. Ačkoliv se virtuální realita ukázala jako vhodná a efektivní pro naprostou většinu seniorů ve výzkumném vzorku, určité faktory lehce snižovaly hodnocení výletu uživatelem i aktivizačním pracovníkem. Primárně se jednalo o psychickou kondici klientů, jejíž posun o jednu úroveň směrem dolů (např. ze „spíše špatná” na „velmi špatná”) v průměru snižoval hodnocení o 0,3 bodu z 5. U seniorů upoutaných na lůžko byla rovněž mírně větší pravděpodobnost vzniku nevolnosti, pokud nebyli správně napolohováni do sedu. I tak však byly ohlasy až na extrémní případy pozitivní a celá třetina ze zlomku lidí, kteří výlet nedokončili, měla chuť zkusit cestování ve virtuální realitě znovu. To značí velký příslib do budoucna – ani první nezdary nemusí nutně znamenat, že danému klientovi virtuální aktivizace nikdy nic nepřinese.
Ačkoliv se tak často v poměrně konzervativním prostředí české sociální péče děje, bylo by hříchem a priori zamítnout jakoukoliv technologii jako pro seniory nevhodnou. Z výše prezentované studie je patrné, že předsudky opředená virtuální realita skýtá jak pro seniory, tak pro aktivizační pracovníky v sociální péči velký potenciál. Je však třeba mít na paměti, že senioři mají jako každá jiná demografická skupina své specifické potřeby a preference. Stejně jako lze málokterého teenagera zaujmout virtuální procházkou po zámku Červená Lhota, málokterému seniorovi bude po chuti virtuální projížďka na horské dráze. Jakýkoliv technologický nástroj zaměřený na seniory proto musí být jako již zmíněné Kaleido vyvíjen jim na míru. Jedině tak má šanci u seniorů uspět a dlouhodobě přinášet pozitivní dopady na jejich životy, které jim jiným způsobem nelze poskytnout.
Marek Háša,
zakladatel Kaleido
a
Michal Režný,
vedoucí rozvoje Kaleido
Použitá literatura a zdroje
APPEL, Lora, APPEL, Eva, BOGLER, Orly, WISEMAN, Micaela, COHEN, Leedan, EIN, Natalie, ABRAMS, Howard B. a CAMPOS, Jennifer L, 2020. Older adults with cognitive and/or physical impairments can benefit from immersive virtual reality experiences: A feasibility study. Frontiers in Medicine, 6(329).
D’CUNHA, Nathan Martin, NGUYEN, D., NAUMOVSKI, N., McKUNE, A.J., KELLETT, J., GEORGOUSOPOULOU, E.N., FROST, J. a ISBEL, S., 2019. A mini-review of virtual reality-based interventions to promote well-being for people living with dementia and mild cognitive impairment. Gerontology, 65, 430-440.
THAPA, Ngeemasara, PARK, Hye Jin, YANG, Ja-Gyeong, SON, Haeun, JANG, Minwoo, LEE, Jihyeon, KANG, Seung Wan, PARK, Kyung Won a PARK, Hyuntae, 2020. The effect of a virtual reality-based intervention program on cognition in older adults with mild cognitive impairment: A randomized control trial. Journal of Clinical Medicine, 9(5).
Kaleido, 2020. Využití virtuální reality v sociální péči. Pilotní program Kaleido: Studie použitelnosti [online]. 8. 12. [cit. 10. 5. 2021]. Dostupné z: https://kaleido.tours/wp-content/uploads/2020/12/VR-a-seniori-studie-Kaleido-final.pdf
KIM, Oksoo, PANG, Yanghee a KIM, Jung-Hee, 2019. The effectiveness of virtual reality for people with mild cognitive impairment or dementia: a meta-analysis. BMC Psychiatry, 19(1), 219.
