Centrum Anabell, které pomáhá osobám s poruchami příjmu potravy a jejich blízkým již od roku 2002, nabízí přes pět let také peer-konzultace. Důvod jejich zavedení jako standardní nabídky služeb byl jednoduchý. Řada klientů měla obtíže svěřit se sociálnímu pracovníkovi, psychologovi nebo terapeutovi. Z tohoto důvodu je právě peer-konzultanství v tomto směru jedinečné. Klient se svěřuje osobě, která si sama poruchou příjmu potravy v minulosti prošla a nyní je vyléčena. Peer-konzultant se do klienta dokáže vcítit a pochopit tak jeho obavy z jídla, výčitky svědomí a další pocity, které jej provázejí a vážou se k poruchám příjmu potravy. „Peer-konzultantství hodnotím jako skvělou příležitost pro klienty setkat se s někým s osobní zkušeností, s někým, kdo to dokázal, s někým, kdo naslouchá a nehodnotí, s někým, kdo chce pomoci a kdo představuje naději,“ říká Alžběta Klímová, vedoucí Kontaktního centra Anabell Praha.
Centrum Anabell má momentálně pět peer-konzultantek. Dvě konzultantky jsou v Kontaktním centru Anabell Praha, další dvě v brněnské Anabell a pátá peer-konzultantka pracuje v Centru Anabell v Ostravě. Peer-konzultantky prošly výcvikem vedeným sociálními pracovníky a terapeuty z Centra Anabell, pracují pod supervizí a mají pravidelná intervizní setkání.
V Kontaktních centrech Anabell Brno a Ostrava mohou klienti do konce roku 2021 využívat služby projektu Peer-program a mini-multidisciplinární tým v Anabell. Hlavní myšlenkou projektu je podpořit běžný život osob ohrožených sociálním vyloučením v souvislosti s poruchou příjmu potravy, a to prostřednictvím právě podpory ze strany peer-konzultantů. Myšleno je tím zejména nebát se vyhledat další návaznou odbornou pomoc, zajít si do obchodu, dát si kávu nebo třeba mít vůbec možnost hovořit s někým, kdo má stejnou zkušenost, o tom, jaké to je uvědomovat si různé hranice a přesahy nemoci, hledat odvahu svěřit se blízkým anebo posílit odolnost vůči všudypřítomnému tlaku na to, jak kdo vypadáme. V rámci projektu fungují dva mini-multidisciplinární týmy ve složení peer-konzultantka a psycholožka. „V peer-programu a mini-multidisciplinárním týmu v Anabell se mi pracuje velmi dobře. V praxi mohu vidět, jak skvěle funguje propojení peer-konzultantství s psychologickým poradenstvím. Právě tato spolupráce mě na projektu naplňuje a současně taky baví, spolu se svépomocnými skupinami, kde můžeme pozorovat, jak se peer-konzultantka a psycholožka navzájem doplňují,“ hodnotí Mgr. Vladimíra Osadníková, peer-konzultantka Kontaktního centra Anabell Ostrava.
Kdo je peer-konzultant a jak vypadá jeho schůzka s klientem s poruchou příjmu potravy?
Peer-konzultant, jak již bylo zmíněno výše, je osoba s vlastní zkušeností s poruchou příjmu potravy, která se vyléčila. Peer-konzultant zažil v minulosti podobné obtíže jako klient přicházející do Anabell a může se tak do něj lépe vcítit, klient k němu cítí obvykle větší důvěru a zažívá intenzivnější pocit pochopení.
Peer-konzultant pracuje v on-line prostředí (Skype konzultace) nebo se setkává s klientem na místech, která jsou pro něho příjemná a cítí se zde bezpečně (kavárna, knihovna, park). Peer-konzultant klienta vždy vyslyší, ctí jeho anonymitu, zachovává mlčenlivost, respektuje ho a snaží se jej motivovat k navázání další služby – nutričního nebo psychologického poradenství, psychoterapie nebo dalších sociálních služeb Anabell. Peer-konzultant se však nestává klientovým přítelem, jak se to může na první pohled některým jevit, stále zastává roli konzultanta a uchovává si profesionální přístup.
Peer-konzultace přinesly do Anabell řadu nových klientů, kteří by pomoc jinak nevyhledali, protože se často obávali, jak nám posléze i sami sdělovali, svěřit odborníkovi. Centrum Anabell proto hodlá v poskytování peer-konzultací i nadále pokračovat. Věříme, že i v dalších oblastech sociální práce budou v budoucnu peer-konzultanti pevnou a neoddělitelnou součástí multidisciplinárních týmů.
Rozhovor s peer-konzultantkou Kontaktního centra Anabell Ostrava Vladimírou Osadníkovou
Již několik let jste peer-konzultantkou Kontaktního centra Anabell Ostrava, prozradíte nám, jakou poruchou příjmu potravy jste si v minulosti prošla a jaká byla vaše léčba?
Prošla jsem si mentální anorexií, která trvala celkem 4 roky. Dostat se z anorexie mi pomohla rodina a partner, avšak nejvíc práce stálo na mně samotné. Současně jsem o pár let později, až jsem byla z anorexie venku, začala chodit na pravidelné terapie.
Co pro vás znamená práce peer-konzultantky?
Práce peer-konzultantky pro mě znamená zodpovědnost a také otevřenost. Myslím, že je velmi důležité být zodpovědná a otevřená nejen směrem ke klientům, ale také k sobě. Je důležité znát vlastní hranice a vědět, kam až mohu ve svém příběhu zajít. Současně je potřeba umět své zkušenosti předat klientům tak, aby to na ně mělo pozitivní dopad a ideálně je to motivovalo situaci řešit.
Co vás na práci peer-konzultantky nejvíce baví?
Na práci mě velmi baví její pestrost. Každý klient je jedinečný a nese si svůj příběh. To je na mé práci skvělé, mohu poznat tolik skvělých a jedinečných osob. Současně mě baví možnost využívat své zkušenosti, které mohu předat dál a mít tak pozitivní vliv na klienty.
Jak vypadá taková konzultace klienta s peer-konzultantkou?
Konzultace se mnou obvykle probíhá osobně v prostorách Kontaktního centra Anabell, ale můžeme se potkat také on-line. Na sezení dochází ke sdílení příběhů, příběhu mého i klientova. Klient má prostor položit peer-konzultantce různé dotazy, např. co mi pomohlo se ze situace dostat, zda mám nějaké zdravotní následky, jaký vztah mám nyní sama k sobě apod. S klientem se poté snažíme naplánovat určité kroky, které povedou k dosažení jeho cíle. Domnívám se, že velkou výhodou je právě sdílení osobní zkušenosti.
Jaká jsou nejčastější témata, která s klienty řešíte?
Často se setkávám s tématem přijetí sebe sama a přijetí vlastního těla. S tím souvisí také téma utvoření si vztahu k sobě, k jídlu a pak také vymezování si vlastních hranic.
Pracujete v týmu, jaký odborník vám v práci s klienty pomáhá?
Úzce spolupracuji s psycholožkou, s níž velmi často intervizně řešíme témata týkající se klientů a snažíme se tak zvyšovat kvalitu naší práce. Kromě psycholožky je to ale také sociální pracovnice, která mi může předat své zkušenosti a pohledy na situaci.
Co vše vám pomáhá „nevyhořet“?
Je to především vlastní psychohygiena. To znamená, že se snažím dělat aktivity, u kterých umím „vypnout“ hlavu, a snažím se oddělit práci od volného času. Samozřejmě jsou to také supervize, na kterých mám prostor řešit témata, která jsou pro mě tíživá, nová nebo se mě osobně dotýkají. V neposlední řadě je to také tým, se kterým spolupracuji.
Marie Novotná,
Centrum Anabell, z.ú.
