vězni

By:
On:
In: 3, Inspirace pro praxi, Online články

Centrum sociálních služeb Praha převzalo již ve dvou případech žadatelů o podmíněné propuštění „záruku za dovršení nápravy odsouzeného“. Nyní možná udělá podobný krok u třetího případu. Je sympatické, že záruku převzala pomáhající příspěvková organizace. Ředitel Tomáš Ján svým souhlasem oceňuje práci vedoucí pracoviště resocializačních a reintegračních programů (RRP) Zuzany Stancové i celého týmu, jejich poctivý a autentický přístup ke klientům ve věznicích, odbornou práci zaměřenou na jejich důkladnou přípravu na svobodu a „jiný život“. Pracoviště RRP realizuje již 14 let specifické odborné služby v oblasti postpenitenciární péče, alternativních trestů, specifických sociálních služeb v trestním řízení se stabilní pozicí v oblasti restorativní justice. Jejich klienty jsouZobrazit text

By:
On:
In: 1/2015, Inspirace pro praxi, Online články

Podle výzkumu společnosti LMC z ledna a února 2015 plných 55 % zaměstnavatelů uvádí, že lidi se záznamem v Rejstříku trestů nezaměstnávají (LMC, 2015). Požadavek čistého trestního rejstříku se objevuje v inzerátech i na pracovní místa, která nevyžadují žádnou kvalifikaci. Valná většina lidí, kteří opouštějí věznice nebo vykonávají některý z alternativních trestů, se tak na trhu práce opakovaně setkává s odmítnutím. Zaměstnání je přitom jedním z klíčů k plnohodnotné reintegraci do společnosti i možnosti splácet dluhy. Pracovní agentura RUBIKON svým klientům nabízí pomocnou ruku a je jednou z dalších možností pro člověka, kterému se pro záznam v Rejstříku trestů nedaří nalézt pracovní uplatnění. Do Pracovní agentury se klient může dostat několika způsoby. PrvnímZobrazit text

By:
On:
In: 3, Inspirace pro praxi, Online články

Na Slovensku v sociální práci s trestanými osobami vyniká občanské sdružení Maják, které svými aktivitami reaguje na společenské problémy související s nárůstem kriminality, brutálního násilí a zločinnosti. V roce 2000 – při vzniku sdružení – chtěli tedy jeho představitelé reagovat na určitý typ společenských problémů a současně se snažili povznést práci s trestanými osobami na profesionální úroveň. Hovořím-li o zakladatelích sdružení, musím se opravit a upřesnit, že původní záměry organizace už ve svých jednadvaceti letech vytvářela Martina Justová. S vědomím, že je na počátku své cesty a že se musí ještě hodně učit, vytvořila plán, který jí dovolil svobodně rozvíjet téma sociální práce s trestanými osobami na Slovensku a zároveň se vnitřněZobrazit text

By:
On:
In: 3, Inspirace pro praxi, Online články

Má-li práce s pachateli trestných činů odsouzených k trestu odnětí svobody naplnit svůj cíl – reintegraci odsouzených do svobodné společnosti, je třeba, aby pracovníci věznic systematicky působili na všechny složky jejich osobnosti. Vedle práce lékařů, psychologů, pedagogů a sociálních pracovníků se proto v současném českém vězeňství stále více uplatňuje také zapojení duchovních. Jelikož jde o roli relativně novou a v našem sekularizovaném prostředí ještě ne zcela pochopenou, považuji za užitečné upozornit na styčné body a možnosti spolupráce mezi vězeňským kaplanem a sociálním pracovníkem. Zákon č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech, stanovuje v § 7 odst. 1 písm. b) zvláštní právo církví a náboženských společností s patřičným stupněm registrace pověřovatZobrazit text

By:
On:
In: 3, Inspirace pro praxi, Online články

V roce 2009 bylo v Nizozemí propuštěno z vězení nebo z jiného vězeňského zařízení na 40 tisíc osob. Tresty odnětí svobody jsou v Nizozemí relativně krátké a více než 70 % propuštěných stráví ve vazbě méně než 6 měsíců. Stává se, že někteří jsou uvězněni i vícekrát ve stejném roce. Někteří propuštění vězni nemají žádný domov, žádnou práci, žádné peníze ani žádnou rodinu nebo přátele, ke kterým by se po výkonu trestu mohli vrátit. Z těchto důvodů byla v roce 1981 založena organizace Exodus, aby pomohla propuštěným vězňům v začlenění se do společnosti. Následná péče je velice významná proto, aby se lidé po výkonu trestu bez zázemí, domova a práceZobrazit text

By:
On:
In: 3, Inspirace pro praxi, Online články

Elisabeth Fry rodená Gurney sa narodila v roku 1780 ako štvrté z dvanástich detí Jána a Kataríny Gurneyovcov z Earlhamu, Suffolk. Stala sa známou vďaka svojim úspechom v práci s väzenkyňami, čo viedlo k následnej reforme britského väzenského systému. Young a Ashton (1956) o nej píšu, že bola členkou Spolku priateľov a v roku 1799 sa stala členkou cirkvi „Plain Quaker1“, v rámci ktorej prijala aj príznačné „oblečenie a spôsoby typické pre prísne sekty“ (s. 153). V roku 1800 sa vydala za Josepha Frya (tiež člena cirkvi „Plain Quaker“) a porodila mu jedenásť detí. Začiatky jej činnosti, ktorú Young a Ashton (1956) spájajú so sociálnou prácou, datujú už pred jej manželstvom. Angažovala sa v každodenných záležitostiach pomoci pre rodiny robotníkovZobrazit text