trh práce

Cílem příspěvku je zasadit vzdělávání v sociální práci do kontextu vývoje vzdělanostních příležitostí a požadavků trhu práce a komparovat požadavky zaměstnavatelů na sociální pracovníky a oblasti, ve kterých jsou sociální pracovníci v rámci pomaturitního studia vzděláváni. Reaguje vzdělávací kurikulum sociální práce na měnící se společenské podmínky a na současné požadavky trhu práce?Zobrazit text

V první části příspěvku jsou představena teoretická východiska a téma harmonizace rodiny a práce
ve specifické fázi životního cyklu, kterou je návrat rodičů na trh práce po rodičovské dovolené. Je
poukázáno na skutečnost, jakým způsobem mohou požadavky trhu práce narušovat stabilitu rodiny
a její funkce. V druhé části příspěvku je pozornost věnována představení metodologie výzkumu.Zobrazit text

Článek se zabývá diskrepancí mezi dovednostmi a znalostmi absolventů škol sociální práce
a požadavky zaměstnavatelů na trhu práce. Kvalifikační požadavky jsou nahlíženy skrze zákon
o sociálních službách, Minimální standard vzdělávání v sociální práci ASVSP a z hlediska
praktických kompetencí sociálního pracovníka.Zobrazit text

Příspěvek se zabývá problematikou přístupu osob se zdravotním postižením na trh práce. Prezentuje vybraná zjištění z výzkumu provedeného v rámci tvorby dizertační práce v období říjen–prosinec roku 2012 v Libereckém kraji, v němž byly analyzovány názory respondentů – osob se zdravotním postižením, zaměstnavatelů a pracovníků Úřadu práce ČR na obecné překážky integrace osob se zdravotním postižením na trh práce.Zobrazit text

The aim of this paper is to answer the following question: “What social representations of people with a medical disadvantage do mediators-counsellors usually have?” The data obtained will lead to an understanding of how professionals in social work and social policy perceive people with a medical disadvantage and their employment chances. The presumption is that consultants choose their procedures based on their images of clients with a medical disadvantage.Zobrazit text

Uvedená práce čerpá z disertační práce Sociální aspekty přechodu studentů ze vzdělávání do zaměstnání, kde je komplexně zpracovaná problematika vzdělanostní společnosti a klíčového momentu, kdy studenti opouštějí systém profesního vzdělávání, aby své schopnosti a vědomosti uplatnili na trhu práce.
Zkušenost vycházejících studentů ze vzdělání je stěžejní pro odhalení rizik a úskalí spojené s ideálem vzdělanostní společnosti, pragmatickou stránkou společenského života a reálnými možnostmi trhu práce. Zobrazit text