admin (Page 35)

Výtah z analýzy – plné znění na www.podporatransformace.cz Lidé s duševním onemocněním jsou jednou z nejvíce vyloučených skupin v naší společnosti. Přitom podle Světové zdravotnické organizace až jeden ze čtyř lidí může být postižen nějakým druhem duševního nebo neurologického onemocnění v průběhu svého života. Duševní nemoci jsou jednou z nejčastějších příčin špatného zdraví a zdravotního postižení. Duševní onemocnění a psychiatrie nese s sebou velké stigma, které často brání lidem, aby vyhledali psychiatrickou pomoc v případě, kdy si nevědí rady, nebo mají problém, což může způsobit další zhoršení jejich zdraví. V průměru téměř dvě třetiny lidí s duševním onemocněním nikdy nevyhledají lékařskou pomoc. I tak v ČR ročněZobrazit text

Vít Lesák vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a později Rozvojová studia na London School of Economics and Political Science (LSE) ve Velké Británii. Po dvou letech práce v zahraničí (Londýn, Angola) působil pět let ve vládní Agentuře pro sociální začleňování, nejprve jako lokální konzultant ve dvou obcích v Ústeckém a Středočeském kraji, později jako metodik lokálních konzultantů zejména v moravských lokalitách. V průběhu těchto let poznal sociální politiky na úrovni místní (v celkem asi 20 obcích), krajské i centrální. Poslední rok působí jako konzultant pro sociální začleňování a inovativní projekty při Odboru sociální péče Magistrátu města Brna a také jako ředitel Platformy pro sociální bydlení. Proč Platforma pro sociálníZobrazit text

Příspěvek stručně představuje projekt statutárního města Ostravy, který se bude realizovat od října 2016 do září 2019 a dojde v rámci něj k vytvoření koncepce sociálního bydlení statutárního města (dále jen SM) Ostravy a k pilotnímu ověření koncepce sociálního bydlení, tedy krizového, sociálního a dostupného bydlení. Město projektem navazuje na své dosavadní inkluzivní aktivity a pokračuje v aktivním působení v oblasti sociálního začleňování. Od července 2014 spolupracuje SM Ostrava s Agenturou pro sociální začleňování[1] a pomocí Koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám (KPSVL[2]) zajišťuje co nejadresnější a nejkomplexnější využití prostředků ze tří operačních programů (OPZ, OPVVV, IROP). Strategický plán sociálního začleňování (SPSZ[3]) představuje sumu projektů, které se budou na území městaZobrazit text

Dne 23. 6. 2016 se členové akčních skupin v bytové nouzi „Hnutí za nové bydlení“ Brno, „Kruh naděje“ z Ostravy a „Chceme bydlet!“ z Prahy sešli na pražském Andělu na akci s názvem „Kulatý chodník“. Proč název ,,Kulatý chodník“? Je to prosté. Kde není střecha nad hlavou, nemůže být kulatý stůl, k diskusím zbývá chodník. Setkání to nebylo jen tak ledajaké. Pozvání přijali ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová a ředitel odboru politiky bydlení z Ministerstva pro místní rozvoj ČR Jiří Klíma. Cílem bylo společně diskutovat připravovaný zákon o sociálním bydlení. Oba pozvaní se vyslovili pro podporu zákona. Paní Marksová konkrétně pronesla: ,,Naše ministerstvo i já osobněZobrazit text

Romodrom, o. p. s., byl založen v roce 2001 a v současnosti působí v 7 krajích České republiky. Jsme poskytovateli registrovaných sociálních služeb a vzdělávacích programů pro předškolní děti. Naší cílovou skupinou jsou lidé sociálně vyloučení či sociálním vyloučením ohrožení, a to bez ohledu na jejich etnický původ. Mezi čtyři nejčastější zakázky, se kterými uživatelé vyhledávají naše služby, patří i řešení problémů spojených s bydlením. Mnoho z uživatelů našich sociálních služeb bydlí v „dočasných“ typech bydlení, jako jsou například ubytovny, či v nevyhovujících prostorách (nelze je přiměřeně vytopit, některé nedisponují tekoucí vodou nebo jsou plné plísní, nachází se ve vyloučených lokalitách se špatnou občanskou vybavenostíZobrazit text

Odhalila to analýza, kterou nechala zpracovat Agentura pro sociální začleňování z gesce ministra Jiřího Dienstbiera. Ten ji společně s Radkem Jiránkem, ředitelem Agentury, představil na tiskové konferenci ve středu 29. června v budově Úřadu vlády ČR. Jedná se o jeden z prvních výzkumů tohoto druhu v České republice. Stojí za ním autorský tým z Centra pro společenské otázky (SPOT).  Zadáním tohoto výzkumu agentura reagovala na nárůst zavádění politik nulové tolerance na obecní úrovni v lokalitách, ve kterých v posledních několika letech působí. Zjištění studie, která byla realizována v Litvínově a Duchcově, však poukazují na fakt, že místní represivní politiky nepomáhají řešit zhoršující se sociální situaci. Zavedení nulové tolerance je v Litvínově i DuchcověZobrazit text

Právo na bydlení je jednoznačně právem požívajícím ochrany ze strany státu. Toto právo je zakotveno v obecné podobě ve Všeobecné deklaraci lidských práv[1], která je součástí ústavy České republiky, a utvrzeno v dalších dokumentech, jako je Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech[2] či Českou republikou ratifikovaná Evropská sociální charta[3]. Nutno však také dodat, že toto právo není absolutní. Ve všech výše uvedených dokumentech je spojováno s určitými sociálními skupinami, s rodinami nebo starými osobami. Úkolem jednotlivých států je vytvořit takové podmínky, které umožní maximální možnou realizaci tohoto práva. Proč potřebujeme sociální bydlení a co to je Vývoj poslední doby vede k tomu, že vysoké výdaje na bydleníZobrazit text

Bydlení chudých – velmi znepokojivý název pro celé jedno vydání periodika. Po dlouhých letech demokracie a budování tzv. „sociálního státu“ se do popředí dostává problematika, která dle svého názvu náleží snad do minulého či předminulého století. Opak je ale pravdou. V globálním měřítku se rozevírají nůžky mezi bohatými a chudými stále více. Žijeme v době, kdy 62 nejbohatších lidí na Zemi má stejné bohatství jako 3,6 mld. nejchudších lidí.[1] Toto zjištění je alarmující. Rozdíl mezi bohatými a méně majetnými, resp. nemajetnými lidmi existuje, domnívám se, již od počátku formování lidského společenství, ale snad nikdy v historii nebyl tak markantní. Tato expertiza však nemá ambice analyzovat chudobu, ale nastínitZobrazit text

Ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s Ústavem sociální práce Univerzity Hradec Králové pořádá mezinárodní vědeckou konferenci XIII. Hradecké dny sociální práce, která se koná 23. a 24. září 2016 již tradičně na půdě univerzity. Pro letošní rok bylo zvoleno téma Podpora člověka v jeho přirozeném prostředí. „Každý člověk chce být mezi svými blízkými, v prostředí, které zná, má jej rád, a které si může uzpůsobit podle svých představ. Ministerstvo práce a sociálních věcí se proto snaží umožnit žít doma i lidem s tím nejtěžším postižením. Připravovaná konference má dát prostor odborníkům, aby diskutovali o tom, jak to udělat nejlépe,“ vysvětluje zaměření konference ministryně práce a sociálních věcíZobrazit text

Ojedinělý kvalitativní výzkum realizovaný organizacemi Jako doma a ASLIDO ve dvou městech ČR ukazuje, že ženy se ztrátou bydlení dostávají do nejisté a nebezpečné situace, s níž je násilí výrazně spojeno. Násilí přichází jak ze strany partnera či jiných blízkých lidí, ale také od zaměstnanců bezpečnostních agentur, policie, zdravotnického personálu, úředníků a úřednic, lidí zaměstnaných v sociálních službách, ale i veřejnosti. Některé ženy, které odešly z domova kvůli násilnému partnerovi, se tak paradoxně vystavily ještě většímu násilí. Případy násilí na ženách navíc v bezdomovectví zůstávají skryty, protože je přehluší jiné, aktuálnější existenční problémy, které ženy řeší – např. kde budou spát. Zametat ulice, na toZobrazit text