admin (Page 47)

By:
On:
In: o čem se mluví, Online články

Z mnoha odborných studií i populárně naučných publikací plyne nepříliš pozitivní závěr: jednotliví členové ale i celé rodiny jsou ve stále vyšší míře ohrožení nejistotou. Nezaměstnanost, krátkodobost pracovního vztahu, nebo narození druhého, třetího a dalšího dítěte či nedostatek času na rozvoj rodinných vztahů to je ne zrovna vyčerpávající výčet faktorů, které nejistotu rodiny podporují. V každodenní realitě této nepříjemné skutečnosti čelí organizace, jejichž aktivity monitorují k rodině se vztahující společenské podmínky, podporují a podněcují pro-rodinné aktivity nebo se snaží kriticky přenášet zahraniční zkušenosti do českého prostředí. Jednou z těchto organizací je i Národní centrum pro rodinu, jehož ředitelka Marie Oujezdská se dlouhodobě věnuje mimo jiné sledování postavení rodiny veZobrazit text

By:
On:
In: o čem se mluví, Online články

V posledních letech, kdy dochází k masívnímu rozvoji informačních a komunikačních technologií (ICT), sledujeme nové sociálněpatologické jevy, které vznikají v souvislosti s užíváním internetu. Současná mladá generace a děti považují užívání internetu za běžnou součást svého každodenního života. Internet bezesporu přináší uživatelům mnoho výhod a usnadňuje studium i práci. Děti, ale i dospělí, však často neznají rizika, která jsou s jeho používáním spojena. Z hlediska praxe v oblasti sociálně-právní ochrany dětí patří mezi nejčetnější hrozby zneužití osobních údajů. Děti bez uvážení o sobě a své rodině na internetu zveřejňují osobní informace, jako je jméno, příjmení, datum narození a bydliště, jsou neopatrní při zabezpečení svých účtů a zadávaní hesel. Nebývá výjimkou, kdyZobrazit text

By:
On:
In: Fakta, legislativa, dokumenty, Online články

Sociálni pracovníci sú odborníkmi na sociálne prostredie a intervencie pri riešení ťažkostí v sociálnom fungovaní. Školské sociálne prostredie predstavuje významné pole ich pôsobenia. Inštitucionalizácia školskej sociálnej práce v podmienkach Českej republiky a Slovenskej republiky je napriek tomu v podstate nediskutovanou témou. Jednou z príčin môže byť aj fakt, že v  súčasnosti nie je legislatívne vymedzená pracovná pozícia sociálneho pracovníka v škole, aj keď v rezortoch školstva oboch republík sociálni pracovníci pôsobia. Sociálni pracovníci sú v oboch štátoch zamestnaní v zariadeniach na výkon ústavnej a ochrannej výchovy. V ČR sú to priamo ministerstvom školstva, mládeže a telovýchovy riadené detské domovy so školou, výchovné ústavy a diagnostické ústavy a potom aj detské domovy, ktorých zriaďovateľom sú jednotlivé krajské úrady. V Slovenskej republike súZobrazit text

By:
On:
In: 3, Inspirace pro praxi, Online články

Mesto Banská Bystrica má v rámci svojich aktivít v sociálnej oblasti vybudovaný systém sociálnej intervencie pre rôzne cieľové skupiny od novonarodených detí až po seniorsky vek. Celý cyklus spájajúci človeka so sociálnou pomocou od narodenia po smrť je závislý od logického a dostupného prepojenia potrieb jednotlivých cieľových skupín. Pri tvorbe systému sme kládli dôraz hlavne na potreby ako aj na samotnú dostupnosť týchto služieb. Celý život sa odvíja v prirodzenom priestore alebo priestore vytvorenom na dôstojný život a je nutné zdôrazniť, že priestor v ktorom fungujeme závisí nie len od spoločnosti, ale aj od nás samotných a od aktivity každého jedinca. Jedným z dôležitých priestorovZobrazit text

By:
On:
In: 3, Inspirace pro praxi, Online články

Profesia sociálneho pracovníka v súčasnom školskom systéme nie je zadefinovaná, koncepčne spracovaná a legislatívne vymedzená v dvoch kľúčových školských zákonoch: zákon č. 245/2008 Z. z. o výchove a vzdelávaní (školský zákon) a zákon č. 317/2009 Z. z. o pedagogických zamestnancoch a odborných zamestnancoch. Túto skutočnosť konštatujeme niekoľko rokov. V porovnaní napr. s prepracovanými systémami v oblasti sociálnej práce realizujúcej sa v školskom prostredí iných krajín (napr. USA, Nemecko, Holandsko) sa začína na Slovensku vytvárať priestor na širšiu vedeckú diskusiu, ktorej výsledkom by mohlo byť práve koncepčné vymedzenie sociálneho pracovníka v rezorte školstva nielen v rámci základného a stredného školstva, ale aj v systéme sociálnych zariadení, ako sú špeciálne výchovné zariadenia (diagnostické centrá, reedukačné centrá a liečebno-výchovné sanatória, § 120 zákona č.Zobrazit text

By:
On:
In: 3, Inspirace pro praxi, Online články

Osobnost A. C. Stojana byla a je předmětem celé řady kontroverzí, jejichž důsledkem je mj. absence kvalitního životopisu, který by pomohl zásadním způsobem definovat stanovisko historiků a teologů a umožnil rozvoj věcné diskuse. Stojan se již za života stal legendou, osobností, jejíž mýtus daleko přesahoval hranice katolické církve a jejích věřících, ale vyvolával často dosti rozporné reakce i na straně veřejnosti laické, dokonce i té zaměřené antiklerikálně či dokonce antinábožensky. Dosavadní kompletní zpracování Stojanova života a díla pochází bez výjimky z pera katolických intelektuálů a více či méně zdařile se potýkají s existencí zmíněného mýtu, který většinou s mírně shovívavou skepsí v podstatě petrifikují, aniž by se odvážili témaZobrazit text

By:
On:
In: o čem se mluví, Online články

Evropská síť pro nezávislý život (The European Network on Independent Living, dál jen ENIL) upozornila při příležitosti Mezinárodního dne osob se zdravotním postižením (3. prosinec) na zneužívání terminologie vzniklé koncem šedesátých let v rámci hnutí za nezávislý život v Berkley (USA)[i]. Jde zejména o termíny komunitní služby (community-based services), deinstitucionalizace, nezávislý život (independent living). ENIL upozorňuje, že těmito termíny jsou označovány služby a aktivity, které i nadále segregují lidi s postižením od většinové společnosti a které fungují na stejných principech jako ústavní péče. ENIL spojuje na celoevropské úrovni lidi s postižením v aktivitách zaměřených na rovnoprávné postavení této skupiny ve společnosti. Za účelem tvorby politik a právních dokumentů na úrovni EvropskéZobrazit text

By:
On:
In: o čem se mluví, Online články

Dňa 12. apríla 2013 po ťažkej chorobe s rýchlym priebehom opustila akademickú obec profesorka PhDr. Anna Tokárová, CSc. (narodená 27. 4. 1946 v Košťanoch nad Turcom). Takmer 44 rokov (od roku 1969) rozvíjala v prostredí Filozofickej fakulty Prešovskej univerzity študijné a vedné odbory vzdelávania dospelých a sociálnej práce. Najprv v pozícii odbornej asistentky, od roku 1992 v pozícii vedúcej katedry, neskôr riaditeľky Inštitútu edukológie a sociálnej práce a dlhoročnej garantky kreovala „prešovskú školu“ vzdelávania dospelých a sociálnej práce. Využívajúc svoje pedagogické vzdelanie kládla dôraz na sociálno-výchovné pôsobenie pomáhajúcich profesionáliek a profesionálov. Rozvíjala tradície sociálnej pedagogiky a sociológie výchovy. V sociálnej práci sa zasadzovala o rozvojZobrazit text

By:
On:
In: Fakta, legislativa, dokumenty, Online články

Jedním z úkolů veřejného ochránce práv je provádět tzv. systematické návštěvy míst, kde se nacházejí nebo mohou nacházet osoby omezené na svobodě. Omezením na svobodě se rozumí mj. i situace závislosti na péči poskytované v instituci (pobytová zařízení sociálních služeb a zdravotních služeb). Cílem provádění návštěv je ochrana osob před všemi formami špatného zacházení, přičemž vedle hlediska zákonnosti je základním kritériem posuzování podmínek v uvedených zařízeních lidská důstojnost. Právě v této souvislosti lze hovořit o přínosu veřejného ochránce práv tématu deinstitucionalizace. Nástrojem ochránce jsou doporučení a návrhy opatření k nápravě adresované navštíveným zařízením, případně jejich zřizovatelům a orgánům veřejné správy. Výstupy ochránce z uvedené agendy lze hledat především ve formě zprávZobrazit text

By:
On:
In: 3, Inspirace pro praxi, Online články

Na vztahy mezi vnoučaty, dospělými dětmi a prarodiči odedávna působí i změny ve společnosti. Nejinak tomu je dnes, kdy denně zaznamenáváme různorodé více či méně významné společenské změny u nás i ve světě. K otázce, jaké jsou možnosti a limity soužití a poskytování pomoci mezi vnoučaty, dospělými dětmi a prarodiči v soudobé společnosti v ČR, jsem diskutoval s významným českým sociologem profesorem Ivem Možným.   Ivo Možný se narodil 31. srpna 1932 v Prostějově. V letech 1952 až 1956 studoval Masarykovu univerzitu v Brně a od roku 1957 je promovaným filologem. Tzv. malý doktorát ze sociologie získal v roce 1967. Postgraduální studium absolvoval na Univerzitě Karlově v Praze, a to v letech 1985Zobrazit text