3 (Page 7)

V termínu 22. – 26. 4. 2015 se v Táboře uskutečnila Jarní škola sociální práce, kterou uspořádalo Ministerstvo práce a sociálních věcí[1]. Tento nový koncept odborného setkání, který není ani konferencí, ani seminářem, ani školením, představilo ministerstvo poprvé loni na podzim. Zatímco ale Podzimní škola byla určená pro pracovníky z oblasti sociální prevence, na Jarní školu byli zváni především sociální pracovníci z oblasti péče. Čím tedy byla Jarní škola sociální práce? Ve sportovní terminologii existuje výraz „soustředění“, kdy se skupina sportovců vydá na několik dní na hezké místo, aby nejen trénovali, ale také aby si odpočinuli od každodenních povinností a nasbírali novou energii do dalších výkonů. Tento popis byZobrazit text

Vývoj systému sociálních služeb, způsoby práce sociálních pracovnic a pracovníků a zapojení klientů do rozhodování o podobě sociální služby. To jsou témata následujícího rozhovoru s Milenou Johnovou, která v sociální oblasti pracuje od roku 1992. Své zkušenosti získala především ve službách pro dospělé lidi a děti s postižením, ale i prací na Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR. Vystudovala biologii, kterou nikdy v praxi nedělala. Lze v posledních 25 letech zaznamenat významné změny v systému sociálních služeb? Při zpětném pohledu na začátek své „kariéry“ můžu říct, že jsem tehdy vůbec nevěděla, co vlastně dělám. Pojem sociální práce nebo sociální služby jsem neznala ze školy ani z praxe. Myslím, že jsem zdaleka nebylaZobrazit text

Sociálna práca ako nástroj sociálnej služby vedie k rozvíjaniu sebaúcty a vlastnej zodpovednosti s využitím potenciálu jednotlivcov, medziľudských vzťahov a zdrojov poskytovaných spoločnosťou, bez ohľadu na vek, pohlavie, sexuálne preferencie, sociálnu príslušnosť, vierovyznanie, prípadne iné sociodemografické odlišnosti jednotlivca alebo skupiny či komunity. Je to špecifická činnosť, ktorá smeruje k zlepšeniu vzájomného prispôsobovania jednotlivcov a sociálneho prostredia, v ktorom žijú. Sociálne služby predstavujú špeciálny súbor činností zameraných na uspokojovanie individuálnych a kolektívnych potrieb, ktoré sa vykonávajú iným spôsobom ako prevodom materiálnych statkov. Sociálna práca ako nástroj sociálnej služby Altruizmus a dobročinnosť sprevádzajú ľudstvo od nepamäti. Otázka pomoci človeka človeku je obsiahnutá v etických a filozofických teóriách. Je potrebné povedať, že v živote sa častokrát riadime rôznymi princípmiZobrazit text

Chrudim je historické východočeské město, nacházející se asi deset kilometrů jižně od Pardubic. Leží ještě v polabské nížině, i když kopce Železných hor i Žďárských vrchů jsou na dohled. Ve městě žije asi 24 000 obyvatel s minimem občanů cizí národnosti. I procento občanů romské národnosti je oproti mnoha jiným městům malé. Díky poměrně velkému množství pracovních příležitostí je nezaměstnanost pod celostátním průměrem, i když ani zde není zanedbatelná. Začátky V polovině 90. let minulého století se začala sociální práce na úřadech výrazně měnit. Přibyla do ní totiž do té doby neznámá prevence. Tehdy vznikala oddělení sociální prevence na okresních úřadech a dá se říci, že se jíZobrazit text

Nejdříve by bylo asi vhodné si říci, kdo je renesanční člověk. Wikipedie říká, že je to osoba všestranně nadaná, která se zajímá o mnoho oborů lidského vědění a umu, má rozhled nejen filosofický, ale i politický a společensko-kulturní, také se zajímá o vlastní tělo, umí cizí jazyky. Tento pojem vychází z historického období renesance, kdy došlo k prudkému rozvoji kulturního odkazu, vědeckého poznání, ale i samotného lidského myšlení. A jak tento pojem souvisí se sociálním pracovníkem? Tak k tomu mne přivedla řada důvodů, kdy jako sociální pracovnice musím splňovat řadu věcí – vzdělání, pokud možno hodně široké, tedy od základního až po vysokoškolské, a nejlepší by bylo mítZobrazit text

Nejde o obecnou pravdu, přesto lze tvrdit, že úspěch sociálních pracovnic a pracovníků v jejich každodenních náročných činnostech spočívá zejména v umění komunikace. Komunikace s klienty, s rodinnými příslušníky či známými klientů, s jinými pro klienta důležitými druhými, se spolupracovníky, s kolegy z jiných organizací, s vedoucími pracovišť. To je jen letmý výčet komunikačních partnerů sociálních pracovnic. Objektivně i subjektivně existuje řada bariér, které mohou komunikaci sociálních pracovníků a pracovnic znesnadnit, bránit či přímo pochovat. Uvědomíme-li si, že v naprosté většině případů jde o komunikaci, která byla iniciována potřebou vyřešit nějaký závažný lidský problém, stává se poznání překážek této komunikace nezbytností. Poznání překážek komunikace ale není lehké. Přestože se o to mnozí pokouší,Zobrazit text

Když na začátku roku 2012 přešla agenda nepojistných dávek z obcí III. a II. typu na úřady práce, začala pro tyto obce nová éra sociální práce s klienty. Realizace sociální práce se opírala a opírá o příslušnou legislativu – působnost obecního úřadu III. typu v oblasti sociální práce vede k řešení nepříznivé sociální situace a k sociálnímu začleňování a je upravena zákonem o sociálních službách. Zákon o hmotné nouzi upravuje řešení životní situace formou sociální práce u osob nacházejících se v hmotné nouzi obecním úřadem II. typu a újezdním úřadem. Obce obdržely příslušný metodický pokyn jak tuto sociální práci realizovat…  Uběhly dva roky a zkušenostiZobrazit text

Jako všude v Evropě nastupuje počátkem 19. stol. i v Českých zemích, oproti okolním zemím sice s určitým zpožděním, ale s o to větší razancí, moderna. Industrializace a pracovní příležitosti velkých měst umožňovaly přesun obyvatel z venkovských dosud prosperujících oblastí. Mladí lidé se vydávali „do světa“ za výdělkem a opustili přitom takřka všechny společenské vazby k rodině, příbuzenstvu a sousedům. Zřekli se tradičních institucí agrární společnosti, především církevních. Srdečný a cituplný barokní katolicismus se stopami předkřesťanských vazeb k půdě, k poutním místům, k domovu a dvoru jim k ničemu nebyl. Přišli do ošklivých a beztvarých předměstí, do ubohých podnájmů a nájemních domů rychle vystavěných čtvrtí, kde se několik desetiletí na dvorech sice lidé shromažďovali jako dříveZobrazit text

Problematika života rodiny s dospělým onkologicky nemocným zůstává stále mimo pole zájmu. Způsobuje to jednak její rozložení na poli zdravotním i sociálním, svou důležitou roli hrají také mýty, tabu a stereotypní myšlení o průběhu léčby a dalšího života s touto diagnózou. Již sama myšlenka na rakovinu je zatěžující. Je druhou nejčastější diagnózou vedoucí k úmrtí, zakládá na léčbu, která probíhá v řádu měsíců a poměrně pravidelně i na nárok pobírat invalidní důchod. Vývojové trendy nejsou pozitivní, protože se zvyšuje jak výskyt onemocnění – přibližně každý třetí v průběhu života onemocní rakovinou, tak se zvyšuje zejména počet osob žijících s onkologickým onemocněním a prodlužuje se i délka života s onemocněním. Úspěšnost medicínyZobrazit text

Manželstvo je v našej legislatíve ustanovené v zákone o rodine č. 36/2005 Z. z. ako zväzok muža a ženy. Spoločnosť tento jedinečný zväzok všestranne chráni a napomáha jeho dobru. Hlavným účelom manželstva v zmysle citovaného zákona je založenie rodiny a riadna výchova detí. V súlade s tradíciou, morálkou a spoločenským povedomím naše právo upravuje manželstvo tak, aby slúžilo jednotlivcom i spoločnosti. Manželia väčšinou vstupujú do zväzku z lásky a o spoločnom živote majú isté konkrétne predstavy. Majú predstavy o tom, ako budú tráviť spoločný čas, koľko detí budú mať, ako bude vyzerať ich vzťah po niekoľkých rokoch a podobne. Na začiatku spoločného života sa vzájomne zžívajúZobrazit text