5/2017

Pam Firth[1] se původně kvalifikovala jako sociální pracovnice a následně se vzdělávala v poradenství a rodinné a skupinové práci. Její raná kariéra byla v dětské a dospělé psychiatrii, kde zastávala několik vyšších funkcí. Pam Firth je členkou Asociace sociálních pracovníků paliativní péče ve Velké Británii a bývalou přednášející v oblasti sociální práce. Byla nadšenou členkou představenstva Evropské asociace paliativní péče a přednášela po celém světě. Má zájem o podporu sociálních pracovníků v oblasti paliativní péče v Evropě a zdůrazňuje potřebu kvalitního vzdělávání a výzkumu v oblasti psychosociální péče. Jak dlouho se věnujete sociální práci? Jako sociální pracovnice jsem se kvalifikovala před padesáti lety. Od téZobrazit text

Z histórie Linky detskej dôvery Linka detskej dôvery začala svoju činnosť 15. 11. 1999 v Košiciach na pôde vtedajšej Detskej klinike FNsP v Košiciach. Jej vznik podnietil návrh Komisie pre pomoc týraným deťom, ktorá vznikla v septembri 1998 ako priamy výsledok spolupráce Detskej kliniky Fakultnej nemocnice v Košiciach, Detskej nemocnice HASBRO z mesta Providence v USA, Slovenskej pediatrickej spoločnosti, Lekárskej fakulty UPJŠ a AIHA / American International Health Alliance. Pri zrode LDD stál Spolok medikov mesta Košice a jeho Klub detskej nádeje, čo sa odrazilo na zostave konzultantov – dobrovoľných poradcov, väčšina z nich boli študenti a študentky medicíny, niekoľko budúcich psychológov a budúcich sociálnych pracovníčok. 25. 4. 2001 vzniklo Občianske združenie Spoločnosť priateľovZobrazit text

Osoby nad/užívajúce psychoaktívne látky a osoby s látkovými a nelátkovými závislosťami tvoria špecifickú cieľovú skupinu sociálnej práce. Táto klientela osobitne vyžaduje pomoc v kontexte zásahov na individuálnej a rovnako environmentálnej úrovni (v rôznych systémoch), ak je intervenčným cieľom efektívna pomoc smerom k minimalizácii poškodení v dôsledku patologického správania, k dosiahnutiu abstinencie, resp. celkovo k ozdraveniu sociálneho fungovania v celom spektre jeho narušení v dôsledku dlhodobo sa zhoršujúcej životnej situácie osoby nad/užívajúcej psychoaktívne látky, príp. s látkovou či nelátkovou závislosťou, a jej okolia. Hoci vyššie uvedené sa javí ako jednoznačný a praxou overený fakt, v praxi práve princíp komplexnosti a integrovaného prístupu s dôrazom na reflexiu ekosociálnych faktorov často absentuje, príp. je síce postulovaný verbálne, nie však fakticky. V súčasnosti jeZobrazit text

Představte si, že jste 24 hodin denně upoutáni na lůžko. Právě je slunný podzimní den, ptáci zpívají, v zahradách kvetou jiřiny a vzduch voní listím. Jenže vy nemůžete nejen z postele, ale ani z místnosti, ve které ležíte. Trvá to už měsíc, dva měsíce, rok. Hrozná představa? Pro řadu klientů, kteří jsou vinou úrazu, degenerativních onemocnění či jiné vážné choroby dlouhodobě upoutáni na lůžko, zcela běžná situace. Čas jako stvořený pro zahradní terapii. Zahradní terapie je v sociálních či zdravotnických službách využívána především v rámci smyslových aktivizací, bazální stimulace a reminiscenční terapie. Proto ji nejčastěji využívají domovy seniorů, domovy se zvláštním režimem a domovy pro osoby se zdravotnímZobrazit text

Letní dům je neziskovou organizací, nyní zapsaným ústavem, s letos dvacetiletou historií. V rámci registrované sociální služby Sociální rehabilitace nabízí dětem a mladým lidem z dětských domovů z několika krajů České republiky účast na sociálně-terapeutických pobytech, pobytech v tréninkovém bytě a individuální doprovázení před a po odchodu z dětského domova. Jako osoba pověřená k výkonu sociálně-právní ochrany nabízí Letní dům pomoc a podporu pražským ohroženým rodinám a také pěstounům skrze uzavírání Dohod o výkonu pěstounské péče. Úvodem by se dalo říci, že Letní dům je doslova postaven na vztahu terapie a sociální práce. Respektive je mnohdy „na hraně“ mezi terapií a sociální prací. Letní důmZobrazit text

Nabízení sociálních služeb v kombinaci s psychoterapií je v našich podmínkách zatím ještě v plenkách a sociální pracovníci, kteří absolvovali psychoterapeutický výcvik, tvoří menšinu. S psychoterapií se počítá většinou v rámci poskytování služeb osobám s duševním onemocněním, případně osobám závislým na návykových látkách a jejich rodinným příslušníkům, ovšem psychoterapeutické metody a techniky mohou být velmi prospěšné ve všech sociálních službách. Psychoterapeutický přístup k řešení sociálních problémů uživatelů sociálních služeb (v nejširším možném slova smyslu) nabízí zcela jiný pohled na věc. Sociální pracovníci (především sociální pracovníci ve službách sociální prevence) se v praxi často setkávají s tím, že uživatelé jejich pomoc „odmítají“, nemají pocit, že byZobrazit text

Reflexe tématu využití psychoterapie v sociální praxi vychází z mých zkušeností sociálního pracovníka, psychologa a psychoterapeuta, z největší části pracuji s lidmi se závažným duševním onemocněním a rodinami. Zároveň jsem součástí týmu, kde pracují jak psychologové, sociální pracovníci, psychiatrické sestry a lidé se zkušeností duševní nemoci. Svůj text jsem postavil na této zkušenosti, kdy se v naší práci ukazuje, že výhodnější je mít v týmu lidi s různým profesním a životním zázemím, které obohacuje práci každého člena týmu. Proč je někdy užitečnější sociální pracovník než terapeut? Metody sociální práce zvyšují šanci pro to, aby forma podpory dosáhla k lidem, kteří vzhledem ke své povaze nebo povaze problému by za psychoterapeutem nikdy nepřišli.Zobrazit text

Vynalézavost a kreativita pracovníků, kteří pracují s lidmi trpícími různou formou dezorientace, je bezedná a přinesla některé metody a techniky práce s člověkem, které přinášejí příležitost jak pro klienta samotného, tak pro pracovníky. V případě tohoto pojednání se jedná o metody „validace“ a „preterapie“, jejichž vliv je de facto nenahraditelný. Validace a preterapie vycházejí z přístupu zaměřeného na člověka, definovaného Carlsem G. Rogersem v 80. letech 20. století. Preterapie představuje jak terapeutický přístup, tak metodu sociální práce s lidmi dlouhodobě hospitalizovanými, chronickými pacienty na psychiatrickém oddělení, s lidmi s hlubokou mentální retardací, s lidmi trpícími demencí nebo s lidmi s duševní poruchou, lidmi s depresemi (Prouty, Werde, Portner, 2005). Validace označuje metodu práce se seniorem s určitouZobrazit text

Když se zastavíme u slova „rozvod“ nebo „rozchod“, tak dojdeme k určitému paradoxu. Na jednu stranu máme totiž rozvod nebo rozchod rodičů/partnerů spojený s běžnou životní zkušeností odehrávající se všude kolem nás a bohužel i v našich rodinách, na druhou stranu však víme, že se většinou nejedná o záležitost jednoduchou a snadnou. Rozvod nepříznivě ovlivňuje zejména situaci dětí, a proto se také stává častým důvodem spolupráce sociálního pracovníka s rodinou. Je tedy nutné i v rámci sociální terapie tuto událost nepodceňovat a rozpadajícím se rodinám poskytovat potřebnou podporu a pomoc. Rozvod či rozchod s partnerem může být velmi náročnou událostí, a to z mnoha důvodů. Jedná se o dlouhé a náročné období naplněné stresemZobrazit text