Bytová nouze a bezdomovectví představují zásadní problémy České republiky při řešení sociálního vyloučení a problematiky sociálně vyloučených lokalit. Bydlení je totiž jednou ze základních životních potřeb, která však u narůstající části obyvatel není naplněna. Důležitým krokem, který je na národní úrovni podle Agentury pro sociální začleňování co nejdříve potřeba učinit, je legislativní ukotvení sociálního bydlení a následné vytvoření kapacit pro fungování tohoto systému.
Sociální vyloučení a bydlení
Situace v oblasti bydlení sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených obyvatel, kteří mnohdy žijí více či méně odděleně od zbytku majoritní společnosti v takzvaných sociálně vyloučených lokalitách, se v posledních letech výrazně nezlepšila. V některých ohledech můžeme dokonce hovořit o jejím zhoršení. Počet sociálně vyloučených lokalit narostl, stejně jako počet lidí v nich žijících, kteří zde navíc velmi často bydlí v nevyhovujících prostorech.
Došlo také k rozšíření takzvané rezidenční segregace těchto lokalit. Koncentrace lidí, kteří se ocitli na sociálním dnu, v sociálně vyloučených lokalitách neumožňují jejich plnohodnotné začlenění do komunit obcí a měst. Vedou také k hromadění dalších problematických jevů nebo procesů jako zadlužení, dlouhodobá nezaměstnanost, kriminalita apod. To vše také mimo jiné přispívá k negativnímu vnímání obyvatel sociálně vyloučených lokalit majoritní společností.
Agentura jako nástroj vlády k řešení sociálního vyloučení
Ze své pozice aktéra státní správy se Agentura spolupodílí na přípravě a připomínkování materiálů legislativních dokumentů a materiálů pro jednání vlády ČR z oblasti sociálního začleňování. Zejména se v poslední době jednalo o koncepci sociálního bydlení a o novelu zákona o hmotné nouzi. Návrhy opatření pro řešení sociálního vyloučení v bydlení zahrnula do strategického vládního dokumentu „Strategie boje proti sociálnímu vyloučení 2016–2020“, který zpracovala v loňském roce.
Mezi klíčové problémy souvisejících s problematikou bydlení v sociálně vyloučených lokalitách, na které Agentura ve strategii upozorňuje, patří zejména přetrvávající vysoký počet sociálně vyloučených osob v substandardním ubytování a neexistence systému sociálního bydlení. Pozornost je ve strategii rovněž věnována špatnému stavu bytového fondu využívaného domácnostmi ohroženými sociálním vyloučením nebo nedostatečnost programů na prevenci ztráty bydlení a podporu jeho udržení.
Rodiny s dětmi na ubytovny nepatří aneb cíle Strategie boje proti sociálnímu vyloučení 2016–2020
Konkrétně chce Agentura do roku 2020 docílit zajištění standardního bydlení pro 6000 domácností dlouhodobě žijících v azylových domech, noclehárnách a na ubytovnách. Usiluje také o to, aby do budoucna v těchto ubytovacích zařízeních žádné dítě nepobývalo déle jak jeden měsíc.
Dalším cílem je snížení počtu lidí, kteří ztrácejí samostatné standardní bydlení. V případě rozpoznání hrozící ztráty bydlení by se na takové domácnosti měly zacílit preventivní aktivity. Agentura tak navrhuje vytvoření takových nástrojů, které by pomohly zajistit včasnou a účinnou intervenci.
Z pohledu Agentury je důležité i zmapování dodržování stavebně technických a uživatelských standardů v oblasti bydlení v sociálně vyloučených lokalitách.
„Prevence rezidenční segregace je alfou a omegou sociálního začleňování.“
S řešením sociálního vyloučení v bydlení souvisí i prevence segregace. Ta by měla probíhat zvýšením dostupnosti standardního sociálního bydlení pro sociálně vyloučené či sociálním vyloučením ohrožené osoby v běžné zástavbě. Prevence segregace by měla být zohledněna i v územním plánování a v programech státní podpory v oblasti bydlení.
V neposlední řadě by měly být propojeny dosavadní nástroje bezpečnostní a sociální politiky, aby se tím předcházelo případným konfliktům v občanském soužití v bydlení a podpořilo se spokojené sousedství osob sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením ohrožených a majoritní společnosti.
Podpora obcí v bydlení v rámci Koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám
Agentura vedle role znalostního aktéra na národní i regionální úrovni působí také jako zprostředkující a podporující subjekt směrem k obcím. Díky svému působení v lokalitách v rámci takzvaného Koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám přenáší na resortní úroveň podněty přímo z terénu. Obcím naopak poskytuje expertní know-how opřené nejen o příklady dobrých praxí ze zahraničí i ČR, ale také o novinky z celonárodní úrovně. Agentura rovněž podporuje šíření inovativních řešení v oblasti sociálního bydlení, jakými jsou například projekty realizované v Brně či Ostravě.
Za léta svého působení Agentura sesbírala různá opatření v oblasti bydlení, která reagují vždy na konkrétní specifickou situaci v dané obci (například velikost a kvalita bytového fondu, jeho dostupnost, působení poskytovatelů sociálních služeb na území obce). Přenositelnost těchto opatření do jiných obcí by tak vždy mělo zohledňovat místní podmínky. Působení Agentury v nově spolupracující obci proto vždy začíná mapováním potřeb v sociálně vyloučených lokalitách i v jejich okolí.
Bytové koncepce obcí a příklady opatření v bydlení
Již v současné době mohou obce reagovat na problémy v oblasti bydlení zpracováním koncepcí rozvoje a udržitelnosti bytových politik. Ty by měly především usilovat o zvýšení nabídky kvalitního a finančně dostupného bydlení pro nízkopříjmové skupiny obyvatel. Dále by se takové koncepce měly zaměřovat na prevenci ztráty bydlení v širokém slova smyslu, a to na:
- zvýšení vymahatelnosti nájemného včasným řešením dluhu na nájemném,
- posílení prostředků ochrany a pomoci nájemníkům ve vztahu k poskytovatelům nájemného bydlení a ubytování,
- podporu dobrého sousedství
- a v neposlední řadě také na revitalizaci sociálně vyloučených lokalit (domů i veřejných prostorů).
Agentura spolupracujícím obcím v procesu nastavení strategického plánování sociálního začleňování nastiňuje různé další možnosti řešení bytové situace. Jednotlivá opatření však mají svá pro a proti, která je vždy potřeba dobře zvážit.
Důležitou součástí místní koncepce bydlení by měla být pravidla přidělování obecních bytů. V praxi se často setkáváme s tím, že pravidla bývají přímo či nepřímo zdrojem diskriminačního jednání. Stejně jako může nastavení pravidel přidělování bytů posilovat trendy k sociální a etnické segregaci, může je i plánovitě tlumit a přispívat k sociálnímu začleňování.
- Program prevence ztráty bydlení
Jestliže obec zjistí, že vzniká dluh na nájemném a službách spojených s poskytováním bytu, má prostředky k tomu, aby situaci řešila. Prostřednictvím svých sociálních pracovníků (nebo terénních sociálních pracovníků neziskových organizací) může nájemci nabídnout odbornou pomoc, dohodnout splátkový kalendář a kontrolovat jeho pravidelné plnění, pomoci při plánování finančních záležitostí rodiny apod.
Obec by měla při neplacení nájemného v jí pronajímaných bytech sáhnout k výpovědi z nájmu bytu a exekuci vyklizením teprve až po vyčerpání všech dalších možností. Toto opatření by však mělo sloužit pouze jako dočasné a mělo být navázáno na zvyšování kompetencí v oblasti hospodaření s prostředky prostřednictvím sociální práce.
Účelem azylových domů, ubytoven nebo nocleháren by mělo být poskytnout okamžitou pomoc ve chvíli bytové nouze, nikoli dlouhodobé ubytování. S pomocí sociálních pracovníků by si klienti měli najít (tréninkové) bydlení ve standardních bytech odpovídající jejich finančním možnostem.
- Vytvoření systému bydlení s podporou neboli začleňování do bydlení
Systém podpory při opětovném získání bydlení umožňuje aktivně a cíleně pracovat s nájemníky s ohledem na jejich individuální potřeby, finanční možnosti a schopnosti si takovéto bydlení dlouhodobě udržet, posilovat kompetence, jak řádně obývat pronajímané byty. Prostřednictvím zavedení systému prostupného/podporovaného bydlení dochází i ke zvyšování šancí osob usilujících o integraci, aby se vymanily z prostředí, které nechtějí obývat. Tento systém také tím napomáhá sociální mobilitě a prostorové dekoncentraci obyvatel sociálně vyloučených lokalit.
- Zpracování podkladových analýz k formulaci koncepce obecní bytové politiky
Funkčnost jednotlivých modelů lze ověřit i provedením tematických výzkumů. Ty mohou obcím pomoci navrhnout nejvhodnější systém zpřístupnění, využití či rozšíření bytového fondu v součinnosti s dalšími aktéry nebo prozkoumat možnosti změny dynamiky bydlení v obci. Formulace koncepce obecní bytové politiky (či její dílčí části) by tedy vždy měla vycházet z důkladné znalosti místní situace a trendů v oblasti bydlení.
Informování veřejnosti, konference a výzkumy
V neposlední řadě Agentura podporuje šíření dobrých praxí a inovativních řešení v oblasti bydlení. Pravidelně informuje širokou i odbornou veřejnost prostřednictvím tematických konferencí a dalších akcí, jako kulaté stoly či semináře. Poslední taková akce se například uskutečnila na Magistrátu města Chomutov, kde experti Agentury i další odborníci pro oblast bydlení školili zástupce obcí, dalších místních institucí a neziskových organizací v sociálním začleňování do bydlení.
Agentura podporuje i výzkumnou a publikační činnost o této problematice. V roce 2014 tak například vyšly metodika a manuál dobrých praxí na téma „Prostupné bydlení“. Tématu prostupného bydlení bude věnován i nejnovější publikační příspěvek, který Agentura vydá na konci letošního léta, a sice evaluace opatření prostupného bydlení (s názvem „Prostupné bydlení: evaluace“).
Více informací o Agentuře a jejím působení v sociálně vyloučených lokalitách na www.socialni-zaclenovani.cz a www.facebook.com/agenturaprosocialnizaclenovani.
