Příspěvek si klade za cíl informovat nejen absolventy, ale i širokou veřejnost o možnostech uplatnění psychologa v sociální službě rané péče. V Poradně rané péče DOREA v Brně působí psycholog již od jejího vzniku v roce 2005. Provádí diagnostiku dětí v jejich domácím prostředí, poskytuje poradenství rodičům, intervize ostatním členům týmu a působí jako poradce rané péče, kdy dojíždí pravidelně do svých klientských rodin.
V Poradně rané péče působí psycholog v mnoha podobách. Raná péče je bezplatná, převážně terénní sociální služba. Cílovou skupinu poradny tvoří rodiny s dětmi s tělesným, mentálním a kombinovaným postižením, potažmo ohroženým vývojem od narození do sedmi let. Každá rodina má svou poradkyni rané péče, která do rodiny dojíždí zpravidla 1x za 1‒2 měsíce. Na pracovišti využíváme multidisciplinární přístup. Na pozicích poradkyň rané péče pracují kolegyně z různých oborů (speciální pedagog, psycholog, ergoterapeut, fyzioterapeut), což nám umožňuje dobře se navzájem doplňovat při řešení potřeb klientských rodin. V následujícím příspěvku se chci zaměřit na jednu část tohoto multidisciplinárního týmu, a tou je psycholog.
Diagnostika
Náplní práce psychologa je v prvé řadě vývojová diagnostika nových klientů, pokud dítě neabsolvovalo v uplynulých 3 měsících vyšetření u jiného psychologa. Vyšetření probíhá na rozdíl od běžné praxe v přirozeném prostředí rodiny, tzn. v místě jejich bydliště. Tento model se nám osvědčil z toho důvodu, že dítě se cítí doma nejlépe a je zpravidla otevřenější pro spolupráci s osobou, kterou vidí poprvé. Zejména u dětí mladších dvou let je právě psycholog v rané péči prvním psychologem, s níž se dítě setkává. Získat dítě hravou formou pro spolupráci považujeme za klíčové. První kontakt s dítětem tak často navazujeme přes jeho vlastní hračky a následuje vyšetření na zemi, či u stolečku, pokud to dítě zvládne. Pokud dítě z jakýchkoliv důvodů doma nespolupracuje, je možné vyšetření opakovat v náhradním termínu, popř. po dohodě s rodiči pozvat dítě do poradny, kde je na vyšetření vyhrazena malá místnost s minimem rušivých podnětů (vhodné např. u dětí neklidných, se snadno odklonitelnou pozorností, které mohou být doma naopak rozptylovány vlastními hračkami). Při diagnostice dětí od 0 do 3 let věku nejčastěji využíváme Gesellovy vývojové škály, u dětí starších 3 let se jedná nejčastěji SON-R 2 ½‒7 a Stanford-Binetův test. Po vyšetření rodiče obdrží psychologickou zprávu se stanovením vývojové úrovně dítěte v jednotlivých oblastech (hrubá, jemná motorika, řeč, myšlení, sociální chování a sebeobsluha), spolu s doporučeními, co je vhodné u dítěte aktuálně podpořit. Výsledky vyšetření jsou podkladem pro tvorbu individuálního plánu, který tvoří spolu s rodiči poradkyně rané péče. Spolupráce je díky tomu od počátku dobře šitá na míru aktuálním dovednostem dítěte (které často velmi kolísají napříč jednotlivými oblastmi vývoje) a potřebám rodiny. Poradkyně se cítí jistější, protože se rychleji zorientují v tom, co které dítě zvládá v dané oblasti a na čem mohou společně s rodiči a dítětem pracovat. V odůvodněných případech lze poskytnout také kontrolní psychologické vyšetření po roce, či kdykoliv později, a to na žádost rodiny samotné (např. v případech, že zdravotní stav dítěte neumožňuje návštěvu psychologa v ordinaci, nebo je psycholog místně, či časově nedostupný), nebo na žádost poradkyně rané péče, která se potřebuje zorientovat v tom, jak v rodině dále postupovat.
Poradenství
V rámci poradenské činnosti psycholog provází rodiče různými fázemi vyrovnávání se se situací, že se jim narodilo dítě, které není zcela zdravé a potřebuje větší péči. V posledních letech spolupracujeme s Centrem provázení v Dětské nemocnici, a tak se na nás častěji než dříve obracejí rodiče již v období hospitalizace, či těsně po propuštění z nemocnice v případě závažné diagnózy dítěte. Druhým pólem jsou situace, kdy rodiče dlouhodobě vnímají, že jejich dítě se liší od vrstevníků, a hledají spolu s odborníky příčinu potíží dítěte, ale nikdo jim nedokáže říci, proč se jejich dítě nevyvíjí, jak by mělo. Pro tyto rodiče je velmi náročné vyrovnat se s nejistotou a mnohdy nekonečným čekáním na stanovení správné diagnózy a následné léčby, pokud je možná. Psycholog může rodičům pomoci s obnovováním pocitu životní jistoty a propracováním se k přijetí dítěte takového, jaké je. To je předpoklad k vykročení za otázku „proč“ a zaměření se na realistické hledání řešení, zdrojů pomoci, poznání nejen všech omezení, ale i svých možností a jejich rozvíjení. Dalšími tématy při komunikaci s rodiči jsou např. vyrovnávání se s reakcemi okolí, výchovné poradenství týkající se dítěte s postižením, či jeho zdravých sourozenců a změny ve vztazích v rodině. Psychologické poradenství nabízíme v ambulantní a terénní formě (v domácím prostředí klienta, v akutních případech v nemocnici během hospitalizace) dle volby rodiny. Může proběhnout osobně či telefonicky. Psychologické poradenství může být spjato a přímo navazovat na diagnostickou část, nebo může být zahájeno kdykoliv samostatně. Kromě toho v poradně probíhají jednou měsíčně podpůrné svépomocné rodičovské skupiny pod vedením dvou zkušených psychologů s psychoterapeutickým výcvikem, kteří jsou také kmenovými zaměstnanci poradny. Ve skupině se snažíme vytvářet bezpečné prostředí, kde mohou rodiče otevřeně sdílet své obavy a problémy za podpory ostatních rodičů a pod odborným vedením psychologů. Mohou tak získat jiný náhled na situaci a hledat nejvhodnější způsob řešení své konkrétní situace. Na podzim 2020 jsme zahájili program podpůrných skupin pro zdravé sourozence dětí s postižením pod vedením dvojice terapeutů, psychologa a speciálního pedagoga. Realizovala se však jen dvě setkání a vzhledem k pandemii a nemožnosti scházet se ve skupině byl program prozatím ukončen.
Intervize
Mít psychologa v týmu poradny přináší výhody také pro ostatní členy týmu. Získávají možnost konzultovat s psychologem průběh poskytování rané péče v klientských rodinách průběžně a kdykoliv je to potřeba. Psycholog je na pracovišti přítomen 5 dní v týdnu, takže může reagovat na potřeby ostatních členů týmu ihned a poskytnout intervizní konzultace tehdy, když je to potřeba. Díky propojení s úvodní diagnostikou klientů zná psycholog některé z klientů již osobně, což mu dává výhodu osobní zkušenosti při uvažování nad situací klienta a jeho rodiny.
Poradce rané péče
Další možností, jak se v rané péči uplatnit jako psycholog, je práce poradce rané péče. V Poradně rané péče máme v současné době 4 psychology, z nichž 2 pracují jako poradci rané péče. Toto spojení se nám v praxi velmi osvědčilo a rádi bychom podpořili všechny absolventy z řad psychologů se zájmem o raný věk, aby se nebáli uvažovat i tímto směrem při směřování své profesní kariéry. Práce poradce je nesmírně široká a pestrá a zahrnuje jak práci s dítětem (kde může psycholog dobře vycházet ze znalostí vývojové psychologie), tak citlivou komunikaci s rodiči, případně s dalšími členy rodiny. A právě na práci s rodinou jsou psychologové při příchodu do praxe zpravidla lépe připraveni, než je tomu u jiných profesí. Chtěli bychom proto podpořit všechny zájemce o obor rané péče, aby se nebáli a vykročili na tuto zajímavou a inspirativní cestu spolu s námi.
Závěr
Dlouholetá zkušenost týmu Poradny rané péče ukazuje, že psycholog má v sociální službě rané péče své nezastupitelné a důležité místo a měl by se stát nedílnou součástí každého týmu rané péče v rámci jeho kmenových zaměstnanců. Rádi bychom, aby se tato praxe rozšířila a postupně jsme se s ní setkávali ve stále větší míře. Přítomnost psychologa na pracovišti oceňují jak rodiče samotní, tak ostatní členové týmu rané péče.
Gabriela Zelenková,
psycholog, poradce rané péče, Slezská diakonie, Poradna rané péče Dorea v Brně
